Europoslance Tomáše Zdechovského vyřadilo vojenské velitelství z aktivní zálohy. Zákon totiž vylučuje, aby byl poslanec Evropského parlamentu současně členem aktivní zálohy. Podle Zdechovského tím stát snižuje obranyschopnost země a upírá mu právo sloužit v armádě. Nejvyšší správní soud mu ale vzkázal, že zákon jen jasně stanoví, které veřejné funkce mají přednost před vojenskou službou – v míru, při ohrožení i za války. Výklad podle soudu nepřipouští alternativu.
Krajské vojenské velitelství v Hradci Králové vyřadilo politika Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) z aktivní zálohy. Podle platného zákona nemůže být do aktivní zálohy zařazen poslanec Evropského parlamentu. Výklad tohoto ustanovení je podle krajského soudu jednoznačný.
Soud zároveň uvedl, že právní úprava odpovídá svému účelu – zachovat funkčnost státu a mezinárodních institucí v krizových situacích. Dopadá na všechny europoslance stejně, a proto není diskriminační.
Jde o Lex Zdechovský?
Zdechovský se bránil kasační stížností, ale Nejvyšší správní soud ji zamítl.
Původní rozhodnutí o svém vyřazení z roku 2024 považuje za nicotné. Podle něj měl soud „aplikovat i další metody právního výkladu, a to výklad logický a teleologický“. Za žádoucí považuje, aby se politici seznámili s prostředím armády. V době konfliktu ale podle něj nemají být povoláváni do války.
Mohlo by vás zajímat
Zákon podle něj dopadá fakticky jen na jeho osobu, proto jej označuje jako Lex Zdechovský. Tvrdí také, že krajský soud sice uvedl, že funkce europoslance je pro bezpečnost důležitá, ale nevysvětlil proč. Evropský parlament má podle něj v oblasti bezpečnosti a obrany omezené kompetence a českou úpravu považuje za rozpornou s unijním právem.
Bezpečnost má přednost před službou
„Tímto omezením nedochází ke zvýšení obranyschopnosti České republiky, nýbrž k jejímu snížení,“ argumentoval Zdechovský.
„Službu v armádě stěžovatel nepovažuje pouze za povinnost, nýbrž za právo,“ shrnul jeho postoj Nejvyšší správní soud. Podle NSS ale původní rozhodnutí nicotné není. Obsahuje sice formální vady, například nesprávné označení orgánu, který rozhodnutí vydal, ty však nezpůsobují jeho neplatnost.
Výjimku z branného zákona schválili poslanci Poslanecké sněmovny v minulém volebním období. Podle důvodové zprávy tím europoslance „zprostili povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení a vykonávat mimořádnou službu“.
„Evropský parlament velmi posílil ve svých pravomocích v legislativním procesu Evropských společenství a podílí se stále více na evropské normotvorbě. Z tohoto pohledu by mělo být pro Českou republiku prioritou, aby byli čeští poslanci na jednání Evropského parlamentu fyzicky přítomni,“ odůvodnili tehdy svůj krok zákonodárci.
Soudy tuto úpravu vyložily tak, že europoslanec během výkonu mandátu nemůže být členem aktivní zálohy. „Nejvyšší správní soud se s tímto závěrem ztotožňuje,“ uvedl NSS.
Zákon nepřipouští jiný výklad
Ani s alternativním jazykovým výkladem Zdechovský neuspěl.
„Dle jazykového výkladu, který je (jak stěžovatel správně upozorňuje) prvotním přiblížením se normě, je dotčená právní úprava jednoznačná a nepřipouští jiné řešení,“ napsal doslova Nejvyšší správní soud.
Podle NSS tomuto výkladu odpovídá i výklad logický a systematický. Zákon o službě vojáků v záloze výslovně stanoví, že „se do aktivní zálohy nezařazují osoby, na které dopadá výjimka branného zákona“.
Europoslanci a válka na Ukrajině
Soud odmítl i argument, že Evropský parlament má v bezpečnostní oblasti malé kompetence.
„Například, že od zahájení ozbrojeného válečného konfliktu na Ukrajině Evropská unie přímo pomáhá napadené zemi finančně i materiálně, což se přímo dotýká bezpečnosti členských států,“ uvedl NSS. Připomněl také, že i za válečného stavu je nutné přijímat právní úpravu v oblastech jako cla, zdanění či hospodářská soutěž, kde má Evropský parlament významné pravomoci.
Srovnání s právní úpravou jiných členských států podle soudu na věci nic nemění. „Dotčená právní úprava nepřipouští vícero výkladů, ale toliko výklad jediný, který důvodně vedl k vyřazení stěžovatele z aktivní zálohy po dobu trvání jeho mandátu europoslance,“ potvrdil NSS.
Obranyschopnost podle soudu neklesá
Nejvyšší správní soud se neztotožnil ani s tvrzením o neústavnosti zákona.
„I kdyby však působení stěžovatele v aktivní záloze bylo skutečně motivem pro přijetí dotčené právní úpravy, je rozhodující znění právní úpravy, nikoli osoba či kauza, která stála u zrodu potřeby branný zákon novelizovat,“ uvedl NSS. „Dotčenou úpravou nedochází ani k omezení obranyschopnosti České republiky. Pouze je vymezeno, které veřejné funkce a jejich výkon jsou rozhodující pro chod státu, a tedy mají přednost před vojenskou službou (v době míru, ohrožení i válečného stavu),“ uzavřel soud.
