Pražská základní umělecká škola sice zasáhla do práv chlapce, jehož fotografii bez souhlasu používala na plakátech, nemusí mu ale platit odškodné. Rozhodl tak Nejvyšší soud (NS). Snímek s flétnou vznikl ve školním roce 2011/2012, kdy měl chlapec osm let. Na plakátech k hudebnímu maratonu uměleckých škol se pak objevil znovu v letech 2014, 2016 a 2018. Žalobu jménem chlapce původně podala jeho zákonná zástupkyně, po nabytí zletilosti ale v řízení vystupoval sám. Vyplývá to z úřední desky.
„Je třeba zohlednit, že šlo o propagaci, která upozorňovala veřejnost na vystoupení žáků uměleckých škol, tedy na akci záslužnou a společensky prospěšnou, neboť jejím cílem bylo podpořit zájem dětí o hudbu a její výuku. Nejednalo se o komerční využití,“ stojí v rozsudku Nejvyššího soudu.
„Podobizna žalobce na plakátě nebyla nijak dehonestující, naopak jeho podobizna s hudebním nástrojem vyznívá pozitivně, prezentuje žalobce jako nadané dítě věnující se hře na hudební nástroj,“ pokračuje odůvodnění. Soud poukázal i na to, že chlapec kvůli plakátu nezaznamenal žádné negativní reakce, nikdo jej nezesměšňoval ani neurážel.
Újma se neprokázala
Žaloba mířila na jednu z pražských základních uměleckých škol i na město Prahu. Požadovala odškodnění 200 000 korun. Obvodní soud pro Prahu 10 chlapci přiznal 140 000 korun. Odvolací Městský soud v Praze pak sice potvrdil, že pořízení a používání fotky na propagačních materiálech bez souhlasu je neoprávněným zásahem do osobnostních práv, odškodnění ale zcela zamítl. Neprokázala se totiž žádná konkrétní újma.
V dovolání k Nejvyššímu soudu žalobce trval na odškodném. Poukázal na skutečnost, že snímek se šířil opakovaně a masově na internetu i na plakátech. Zmínil také to, že jako člověk jiné barvy pleti čelí rasismu, což soudy nebraly dostatečně v potaz.
NS: S projevem rasismu se nesetkal
„Ohledně skutečnosti, že žalobce je jiné barvy pleti než většinová společnost a podle svých tvrzení se potýká s projevy rasismu, je pro posouzení nároku podstatná okolnost, že v souvislosti se zveřejněním své podobizny na plakátech se s žádným projevem rasové urážky nesetkal,“ reagoval Nejvyšší soud. Zohlednil, že chlapec v minulosti se souhlasem matky navštěvoval castingy. Nechával se nejen fotografovat, ale vystupoval například i v reklamách.
„Lze shrnout, že neoprávněný zásah do práva nezletilého dítěte k podobě i podobizně, která byla použita k propagaci veřejně prospěšné akce a její zveřejnění nebylo spojeno s negativními reakcemi, sám o sobě neodůvodňuje poskytnutí zadostiučinění v penězích,“ uzavřel NS. Žalobce by se ještě mohl obrátit se stížností na Ústavní soud.
