Únik informací z neveřejného přípravného řízení v tzv. bitcoinové kauze prověřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Trestní oznámení podala dozorová státní zástupkyně Lucie Slámová poté, co se do Deníku N dostaly informace z interních porad vyšetřovatelů a státních zástupců. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová zároveň kritizovala komunikaci Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci, které podle ní na mediální dotazy reagovalo opožděně a nedostatečně transparentně.
Spekulace o manipulaci vyšetřování a únik informací z neveřejného řízení přiměly Bradáčovou k mimořádnému kroku, kdy svolala tiskovou konferenci. Kromě ní zde vystoupil její první náměstek Zdeněk Kasal, vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun a dozorující státní zástupkyně bitcoinové kauzy Lucie Slámová. „Za běžných okolností státní zastupitelství neposkytuje veřejným sdělovacím prostředkům interní informace o svých postupech. Přípravné trestní řízení je ze zákona neveřejné. Současná situace je však mimořádná,“ uvedla Bradáčová.
Podle ní se ve veřejném prostoru objevily spekulace a zkreslené informace, které začaly zpochybňovat zákonnost a nestrannost postupu státního zastupitelství. „Vrchní státní zastupitelství v Olomouci tento důležitý aspekt podcenilo a nereagovalo bezprostředně na dotazy, které z novinářského prostředí směřovaly. Nereagovalo dostatečně transparentně a adekvátně situaci,“ uvedla Bradáčová na mimořádné tiskové konferenci svolané kvůli sporům a spekulacím kolem vyšetřování.
Dodala, že právě kvůli šířícím se spekulacím bylo nutné vysvětlit alespoň základní okolnosti postupu státního zastupitelství. „V situaci, kdy se objevují spekulace a nepravdy, které mohou ohrozit důvěryhodnost postupů státního zastupitelství, je potřeba reagovat a poskytnout fakta, aby si veřejnost mohla udělat skutečný obrázek o tom, jak interní postupy probíhaly,“ řekla Bradáčová.
NSZ podle Bradáčové do vyšetřování nezasahovalo
Nejvyšší státní zástupkyně zároveň odmítla, že by NSZ zasahovalo do samotného vyšetřování nebo ovlivňovalo rozhodování o tom, kdo má být v kauze stíhán. „Nejvyšší státní zastupitelství v této trestní věci nečinilo žádné procesní úkony, které by směřovaly k pokynům k postupu ve věci, k personálnímu obsazení ani k tomu, která konkrétní osoba by měla či neměla být ve věci trestně stíhána,“ uvedla.
Bradáčová zároveň vysvětlila, že se z případu musela procesně vyloučit poté, co v něm loni podala vysvětlení policii. „Tento úkon mě ze samé podstaty věci vylučuje z vykonávání jakýchkoliv dalších úkonů v tomto trestním řízení,“ řekla.
Blažek: Deník N šíří dezinformace
Na vývoj kauzy reagoval také bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Na sociální síti X uvedl, že dnešní vyjádření státního zastupitelství podle něj vyvrací mediální interpretace Deníku N. „Vrchní státní zastupitelství v Olomouci dnes zcela vyvrátilo lži Deníku N o vyšetřování tzv. kauzy bitcoin,“ napsal Blažek.
Podle něj některá média informace převzala bez kritického ověření a dál je šířila.
Mohlo by vás zajímat
Kasal: NSZ pouze doporučilo vnitřní dohled
Procesní pravomoci v kauze proto přešly na prvního náměstka nejvyšší státní zástupkyně Zdeňka Kasala. Ten uvedl, že NSZ provedlo pouze jeden procesní úkon a jinak do vyšetřování nezasahovalo. „Doporučil jsem, aby vrchní státní zastupitelství provedlo takzvaný vnitřní dohled, což je základní kontrolní nástroj vedoucího státního zástupce,“ uvedl Kasal.
Zdůraznil zároveň, že Nejvyšší státní zastupitelství se nepodílelo ani na rozhodnutí o postoupení části případu jinému státnímu zastupitelství. „Nejvyšší státní zastupitelství nevydalo žádné stanovisko ani pokyn k tomu, které osoby mají nebo nemají být ve věci trestně stíhány,“ dodal.
Slámová: Únik informací je neprofesionální
Dozorová státní zástupkyně Lucie Slámová potvrdila, že právě ona podala trestní oznámení kvůli podezření z úniku informací z vyšetřování. „Je politováníhodné, že v této kauze došlo k úniku informací. Může to narušit taktiku vyšetřování a komplikuje to práci všech, kteří se na rozkrývání trestné činnosti podílejí,“ uvedla.
Dodala, že osoba, která informace poskytla médiím, postupovala minimálně neprofesionálně. „Ten, kdo takto učinil a tyto informace veřejnému prostoru poskytl, jednal minimálně naprosto neprofesionálně,“ řekla Slámová. Podle ní proto byla informace o možném úniku postoupena Generální inspekci bezpečnostních sborů. „Jakmile jsem v průběhu trestního řízení získala informaci nasvědčující tomu, že došlo k úniku informací z mé kauzy, postoupila jsem tuto informaci Generální inspekci bezpečnostních sborů k dalšímu opatření,“ uvedla.
Dragoun: Nešlo o žádný „bitcoinový tým“
Vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun zároveň odmítl mediální interpretace týkající se zapojení státní zástupkyně Petry Lastovecké do případu. Právě její vystoupení na interní poradě žalobců a policistů se v posledních dnech stalo předmětem mediálního sporu.
Podle médií měla Lastovecká na poradě otevřít otázku možného trestního stíhání bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka a jeho tehdejšího náměstka Radomíra Daňhela. Dragoun však odmítl interpretaci, že by kvůli tomu byla z vyšetřování odstavena.
Vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun zároveň odmítl mediální interpretace týkající se fungování státního zastupitelství v této kauze. „Není pravda, že paní doktorka Lastovecká byla odvolána z takzvaného bitcoinového týmu poté, co přišla s revoluční myšlenkou dalšího postupu v této trestní kauze. Ve skutečnosti žádný takový tým neexistoval,“ uvedl.
Státní zastupitelství funguje tak, že hlavní odpovědnost nese dozorová státní zástupkyně, zatímco další státní zástupci mohou plnit pouze dílčí úkoly, připomněl. Dragoun také odmítl, že by se po interní poradě manipulovalo s místní příslušností v části případu.
„Není pravda, že by někdo po této poradě někde skrytě dosáhl změny místní příslušnosti v takzvané pražské větvi bitcoinové kauzy,“ uvedl. Podle něj šlo o společné rozhodnutí více aktérů. „Návrh na postoupení části věci Městskému státnímu zastupitelství v Praze byl konsenzuálním rozhodnutím dozorové státní zástupkyně, tehdejšího ředitele odboru Petra Šeredy, mě a mého náměstka,“ řekl.
Slámová: Postoupení části případu byla zákonná povinnost
Slámová zároveň vysvětlila, že postoupení části případu do Prahy nebylo otázkou strategie, ale zákonné povinnosti. „Otázka věcné a místní příslušnosti není otázkou volby nebo procesní strategie. Každý státní zástupce musí průběžně vyhodnocovat, zda je k vedení řízení příslušný,“ uvedla.
„Proto jsem byla povinna postoupit tuto část věci Městskému státnímu zastupitelství v Praze. Pokud bych v ní nadále prováděla úkony, byly by nezákonné,“ dodala. Bitcoinová kauza se týká především podnikatele Tomáše Jiřikovského, který loni daroval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny téměř za miliardu korun. Policie ho stíhá kvůli legalizaci výnosů z trestné činnosti a nedávno jeho obvinění rozšířila také o provozování darknetového tržiště Nucleus Market.
Vyšetřování podle žalobců zahrnovalo rozsáhlou mezinárodní spolupráci s přibližně dvaceti státy a s evropskými institucemi Europol a Eurojust.
