Nemají kde bydlet, lety domů jsou zrušené a ceny ubytování na Maledivách prudce vzrostly. Tomáš W. tam s dětmi, přítelkyní a 75letou maminkou uvízl poté, co aerolinky kvůli krizi na Blízkém východě zrušily jejich let s přestupem ve Spojených arabských emirátech. Rodina nyní neví, jak dlouho bude muset v destinaci zůstat. Pomoc podle něj zatím nepřišla ani od aerolinek, ani od pojišťovny či českých úřadů, přestože je zapsaná v systému Drozd.
Krize na Blízkém východě komplikuje návrat Čechů z oblíbených exotických destinací. Řada z nich plánovala pro cestování využít letecké trasy s přestupem v místech, kde izraelský úder na Írán provoz letišť omezil. Týká se to i souostroví Maledivy.
Neplánovaně na nich uvízl čtenář České justice Tomáš W. „Jsem už dva týdny na Maledivách, s dětmi, přítelkyní a mojí 75letou maminkou. Měli jsme se vracet domů 1. března, ale všechny lety jsou zrušeny,“ napsal redakci s tím, že má letenky u Air Arabia s přestupem v Šardžá ve Spojených arabských emirátech.
Komplikovaný návrat s přestupem na zasaženém území
Omán, Katar i Emiráty přitom patří k lákadlům milovníků exotické dovolené v průběhu jarních prázdnin. Stejně svízelný ale může být návrat i z dalších zemích na jihovýchodě Asie. Do Thajska nebo na indonéské Bali aerolinky totiž také často létají s přestupem v Kataru nebo Dubaji.
„Pouze nám přebookovali let na 9. března a doufají, že se do té doby vzdušných prostor otevře,“ uvedl cestovatel, který svou nynější situaci popisuje jako zoufalou. Skupina totiž zůstala bez jakékoliv podpory, bez nároku na náhradní bydlení nebo jídla v místě, kde jsou všechny cenově dostupné ubytovací kapacity platforem AirBnB a Booking.com obsazené. „Ubytování v resortech je strašně drahé a mimo je nedostupné,“ stěžuje si pan Tomáš.
Jen první tři dny
V případě válečného útoku i u organizovaných zájezdů s cestovní kanceláří zákony omezují závazky vůči klientům. Pokud vlivem zavřeného vzdušného prostoru turisté v destinaci uvíznou, cestovka má povinnost se o ně postarat pouze první tři dny. Vyplývá to z ustanovení § 2539 odst. 2 občanského zákoníku. Pak už je to pouze na její dobré vůli.
„Ale nikdo s námi nekomunikuje. Ani pojišťovny. Z cestovního pojištění nám tady na začátku řekli, že to je vyšší moc, a že si to musíme vyříkat s aerolinkami, že oni tohle neřeší,“ popisuje trpkou zkušenost čtenář.
Mohlo by vás zajímat
Drozd s pomocí nepřiletěl
Zklamal ho prý i přístup českých úřadů. Celá skupina se přitom zapsala do systému Drozd ministerstva zahraničí. Ten by měl právě v případech jako je tento lidem pomoci. Resort přitom na svém webu sám uvádí, že v případě nenadále situace či mimořádné událostí mají kontakty poskytnuté do systému Drozd sloužit ke zorganizování poskytnutí rychlé účinné pomoci občanům v nouzi. Rodina ale žádnou zprávu z ministerstva zatím nedostala a musí si poradit sama.
„Babiš a Macinka řeší jen turisty na Arabském poloostrově, ale tady jsou stovky Čechů, co nemůžou domů a nikdo se o ně nestará,“ uvedl pro Českou justici.
Zastaralý Drozd
Vláda podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) nepodceňuje situaci lidí uvízlých kvůli válečnému konfliktu na Blízkém východě. Speciální telefonická linka ministerstva zahraničí od soboty odbavila 3000 telefonátů, obvykle ji obsluhuje jeden až dva lidi, nyní telefonáty přijímá zhruba 14 proškolených pracovníků. Macinka to řekl senátorům, kteří na podnět Starostů zařadili na dnešní schůzi horní komory bod o pomoci při repatriacích. Na dotaz ohledně fungování cestovatelském systému Drozd ministr uvedl, že je třeba ho rozvíjet.
Drozd podle Macinky přebrala vláda v nezmodernizovaném stavu. Slouží od roku 2009, není informačním rozhraním, ale informuje kolik lidí kde je, a umožňuje komunikaci s nimi, uvedl šéf české diplomacie. Význam systému se podle ministra ukázal během víkendu, kdy se počet v něm přihlášených lidí v regionu konfliktu narostl z 900 lidí na tisíce.
