Nesrovnalosti při jmenování soudce samy o sobě nestačí k závěru o jeho podjatosti či nedostatku nezávislosti. Rozhodující je celkové posouzení všech okolností. K tomuto závěru dospěl Soudní dvůr EU v aktuálním rozsudku týkajícím se polské soudkyně, jejíž nominaci doporučila kontroverzní Zemská soudcovská rada.

Samotná role KRS nestačí

Případ se týká soudkyně, kterou jeden z účastníků občanskoprávního řízení navrhl vyloučit z projednávání věci. Argumentoval tím, že její jmenování není platné, protože kandidaturu doporučila Zemská soudcovská rada (KRS) v novém složení.

„Jeden z účastníků občanskoprávního řízení podal před polským soudem návrh na vyloučení soudkyně pověřené projednáváním věci z důvodu, že její jmenování do funkce není platné. Toto tvrzení vychází ze skutečnosti, že její kandidaturu navrhla KRS v novém složení, které je výsledkem reformy polského soudního systému, problematické z hlediska záruky soudcovské nezávislosti a hodnoty právního státu,“ stojí v prohlášení unijního soudu.

Polský soud se proto obrátil na Soudní dvůr EU s žádostí o výklad.

Nutné je posoudit všechny okolnosti

Unijní soud nyní zdůraznil, že samotná účast Zemské soudcovské rady při jmenování soudce automaticky neznamená porušení zásady nezávislosti.

Podle rozsudku mohou zpochybnit postavení soudce pouze takové nedostatky při jmenování, které jsou natolik závažné, že naznačují politický vliv a vyvolávají oprávněné pochybnosti o jeho nezávislosti.

Mohlo by vás zajímat

Soudní dvůr EU přitom zdůraznil, že posouzení musí být vždy komplexní. Soudy mají zohlednit všechny relevantní okolnosti jmenování konkrétního soudce, nikoliv pouze roli jednoho orgánu.

Polská justice

Zemská soudcovská rada (KRS) se stala jedním z hlavních bodů sporu mezi Polskem a institucemi EU. V době vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) začal její členy jmenovat parlament, což podle kritiků oslabilo nezávislost justice.

Evropská komise kvůli reformám justice opakovaně kritizovala Varšavu a pozastavila Polsku miliardy eur z unijních fondů. Spory vyústily mimo jiné ve spuštění řízení podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii v roce 2017. Nová vláda premiéra Donalda Tuska následně přijala kroky k obnovení standardů právního státu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová letos oznámila, že riziko vážného porušení zásad právního státu v Polsku již pominulo, a příslušné řízení bylo ukončeno.

Rozsudek Soudního dvora EU tak přináší další upřesnění, jak mají soudy posuzovat nezávislost soudců jmenovaných v období sporných reforem.