Mezinárodní řád se rozpadá. Blízký východ se propadá do konfliktu. Svět bez právního řádu zná jen sílu a dvojí metr. Ukrajina, Gaza, Venezuela, Grónsko, Blízký východ. Nacházíme se ve fázi dekonstrukce a bez kolektivní bezpečnosti ukotvené v závazné právní struktuře je Evropa pouhým divákem. Alternativou je obnovení autority, vyzval v reakci na události na Blízkém východě generální tajemník Rady Evropy Alain Berset. Otázku předloží ministrům zahraničí členských zemí Rady Evropy.
„Eskalaci na Blízkém východě zařadím na program příštího zasedání Výboru ministrů Rady Evropy, abychom zahájili kolektivní reflexi o schopnosti Evropy reagovat soudržně v rámci společného právního rámce,“ oznámil generální tajemník Rady Evropy Alain Berset.
Ve Výboru ministrů zasedají ministři zahraničí všech 46 členských států Rady Evropy. Alain Berset je bývalý švýcarský prezident, bývalý ministr a socialista, který byl do čela Rady Evropy zvolen v září 2024.
Jsme ve fázi dekonstrukce řádu
Blízký východ se propadá do rozsáhlého konfliktu na bezprostředních východních hranicích Rady Evropy. S dopady raket se mezinárodní právo stává zbraní. Civilisté v Íránu i v celém regionu nesou hlavní tíhu použití síly, uvedl v úvodu svého prohlášení Alain Berset.
„Nacházíme se ve fázi dekonstrukce mezinárodního právního řádu, kdy se vztahy mezi státy snaží řídit impulsy a moc nejsilnějších. Tento svět nemá žádný právní řád, pouze sílu a dvojí metr,“ prohlásil Alain Berset k posledním událostem na Blízkém východě.
Mohlo by vás zajímat
Dříve diskuse, nyní strategická nutnost
Tato eskalace spolu s řadou nedávných krizí podle něj podtrhuje potřebu společného evropského právního rámce na úrovni šestačtyřiceti členských států Rady Evropy. Takový rámec by měl být schopen posuzovat jeho porušování, použití síly i uplatňování sankcí. Zároveň je podle něj nutné zajistit průběžné a logické rozhodování bez paralýzy.
„Co bylo kdysi předmětem diskuse, je nyní otázkou strategické nutnosti,“ říká Alain Berset. Jak jsme podle něj viděli v případě krize ve Venezuele, situaci nelze redukovat na binární volbu mezi odsouzením a podporou, bez ohledu na vedení a povahu režimu v Teheránu.
Nikdo se nemůže skrýt
„Nikdo se nemůže schovávat za předstírání, že tento řád nebyl nikdy porušen nebo že mocní neprosadili svou vůli, když se jim to hodilo. To, co jsme však viděli na Ukrajině, v Gaze, ve Venezuele a v jiné podobě i v Grónsku, je skluz k úplnému rozpadu tohoto řádu,“ upozorňuje Alain Berset.
Panevropská bezpečnost se podle něj příliš často opírá o „ad hoc formáty bez společného právního základu, bez trvalé rozhodovací pravomoci a bez struktur, které zajistí kontinuitu“. Tato fragmentace podle něj již není udržitelná.
Klíčový je čas, Evropa nesmí zůstat divákem
Evropa jako celek musí podle něj jednat s cílem deeskalace konfliktu v Perském zálivu a zároveň chránit bezpečnost svých občanů v regionu. Musí trvat na dodržování mezinárodního práva, včetně Charty Organizace spojených národů. „Souhlasím s výzvami k okamžitému ukončení nepřátelských akcí všemi stranami,“ uvedl generální tajemník Rady Evropy.
Klíčový je podle něj čas. Pokud Evropa neuspořádá širší kolektivní bezpečnost v rámci trvalé a závazné právní struktury, bude i nadále vlečena krizemi, které formují jiní. „Jedinou alternativou je obnovení bezpečnosti a autority v rámci zákona,“ říká Berset.
Konflikt odehrávající se v Íránu, Izraeli a oblasti Perského zálivu je podle něj zkouškou toho, zda Evropa hodlá formovat vznikající řád, nebo pouze sledovat jeho fragmentaci. „Nečinnost není opatrnost. Je to abdikace,“ uzavírá svoji výzvu generální tajemník Rady Evropy.
Socialista a bývalý švýcarský prezident
Alain Berset je v pořadí patnáctým generálním tajemníkem Rady Evropy. Funkci zastává od září 2024. Do roku 2023 byl členem švýcarské vlády. Dvakrát působil jako prezident Švýcarské konfederace, a to v letech 2018 a 2023. Zastupoval Švýcarsko v Radě bezpečnosti OSN a na čtvrtém summitu hlav států a vlád Rady Evropy, kde podepsal Reykjavíkskou deklaraci.
Před vstupem do vlády byl zvolen nejmladším poslancem švýcarského parlamentu a dva roky působil jako předseda horní komory. „V letech 2005–2011 byl také místopředsedou Socialistické skupiny ve Federálním parlamentu,“ uvádí ve svém životopise.
Alain Berset se narodil 9. dubna 1972 ve Fribourgu ve Švýcarsku. Je magistrem politologie a doktorem ekonomie. Tituly získal na Univerzitě v Neuchâtelu. Je ženatý a má tři děti.
