To, jak má vypadat role veřejného ochránce práv v příštích letech, dnes ve Sněmovně popsala pětice kandidátů. Shodli se na jednom: úřad má být především oporou pro ty, kteří se sami bránit nedokážou – a často ani nevědí, že mohou.

Své představy představili při veřejném slyšení nominanti do poslanecké volby ombudsmana. Vedle důrazu na ochranu práv zaznívala i potřeba systémových změn nebo větší dostupnosti pomoci pro lidi v ústavních zařízeních.

Důvěra místo křiku, ale bez ústupků

„Síla ombudsmana stojí na důvěře a odbornosti, na schopnosti dosahovat změny bez křiku, ale také bez ústupků tam, kde jsou práva porušována,“ řekl současný zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm, který kandiduje s podporou České konference rektorů. Dodal, že by chtěl být aktivním, nikoli aktivistickým veřejným ochráncem práv. Zaměřit se chce především na ty, kteří se sami neozvou.

Podobně vnímá roli instituce i právnička kanceláře veřejného ochránce práv Eva Kostolanská. Ombudsman podle ní může zasahovat nejen v jednotlivých případech, ale i na systémové úrovni. „Ombudsman není jen kritikem veřejné správy, ale partnerem, který dokáže problém pojmenovat, zjistit následky a řešit jejich odstranění,“ uvedla kandidátka, kterou podpořil Senát i konference rektorů.

Konkrétní příběhy místo abstraktních principů

Na zkušenost s konkrétními případy upozornil někdejší ústavní soudce Jaromír Jirsa. Podle něj není ochrana práv pouze teoretickou disciplínou. „Má znalost problematiky lidských práv a jejich ochrany není zdaleka jen akademická, nabytá někde na konferencích či kulatých stolech. Vyvěrá ze zkušeností, které se týkaly projednávání a rozhodování konkrétních věcí,“ uvedl Jirsa, kterého do volby navrhl Senát.

Eva Kostolanská při veřejném slyšení ve Sněmovně představila svou vizi ombudsmana Foto: Finanční správa

Advokát Vítězslav Dohnal by při výkonu funkce kladl důraz na naslouchání všem stranám ještě před vydáním stanoviska. „Nejde primárně o principy, ale o příběhy konkrétních lidí, o posuzování konkrétních okolností konkrétních případů. To je pro mě pro výkon funkce nejpodstatnější,“ zdůraznil.

Ombudsman jako „zrcadlo“ veřejné správy

Někdejší zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková chce roli ombudsmana spojit s posilováním hlasu zranitelných skupin. „Ombudsman má posilovat hlas zranitelných skupin i jednotlivců a zlepšovat činnost veřejné správy,“ uvedla. Podle ní má úřad prostřednictvím prověřování „nastavovat zrcadlo těm, kteří jsou povinni napravovat nevhodné praxe i jednotlivá pochybení“.

Zároveň zdůraznila širší dopad ochrany práv: „Pokud se staráme o stabilitu a bezpečí jednotlivců, komunit a společnosti jako celku, děláme to nejlepší pro naši vlastní odolnost, pro demokracii i obranyschopnost.“

Lidé často ani nevědí, na co mají právo

Vedle systémových změn zaznívala i pochybnost, zda se pomoc ombudsmana skutečně dostává ke všem, kteří ji potřebují.

Jaromír Jirsa v této souvislosti upozornil, že si není jistý, zda lidé, jimž je pomoc určena, dostatečně vědí o svých právech. Kandidáti opakovaně zmiňovali zejména osoby umístěné proti své vůli v různých ústavních zařízeních.

Mohlo by vás zajímat

Volba v dubnu, Křeček zatím zůstává

Nového veřejného ochránce práv bude Poslanecká sněmovna volit na šest let, pravděpodobně v dubnu. Do té doby zůstává ve funkci dosavadní ombudsman Stanislav Křeček, jehož mandát již skončil, ale úřad opustí až po složení slibu nástupce.

Kandidáty navrhují prezident republiky, Senát a konference rektorů, každá instituce může nominovat dva adepty. Před samotnou volbou je posoudí hodnotící komise, která sestaví jejich pořadí jako doporučení pro poslance.