Malá dívka absolvovala během tří let 396 lékařských vyšetření. Matka ji po každé návštěvě u otce vodila k lékařům, často na gynekologii, a šedesátkrát i k pediatrovi. Policii přitom tvrdila, že tříletá holčička popisuje sexuální chování otce. Vyšetření ale nic takového nepotvrdila. Vysokoškolská učitelka se podle soudů snažila tímto způsobem získat dítě do své péče. Za křivé obvinění a ohrožování výchovy dítěte byla odsouzena a u Nejvyššího soudu se svým dovoláním neuspěla.
Po pobytu u otce vždy odvedla malou dceru k lékaři. Většinou ji vodila na vyšetření u gynekologa. Dcera si tak návštěvy u otce spojila s negativními pocity a zásahem. Kriminalistům v Hradci Králové vypověděla, že jí dívka vykládá, jak si ji otec při hraní posazuje genitálem ke svému obličeji, líže jí ručičky a dává francouzské polibky.
„Tahá ji za bradavky, osahává a štípe ji na genitálu, zasouvá jí ruce pod spodní kalhotky, strká jí prsty do zadečku, v její přítomnosti masturbuje a močí,“ vyjmenovává Nejvyšší soud, co matka řekla policejnímu vyšetřovateli. Malá dcerka se údajně vracela od otce traumatizovaná.
Nic z toho nebyl reálný prožitek dívky
Nic z toho ale „nebyl reálný prožitek nezletilé dcery“, uvádí k tomu Nejvyšší soud. Žena byla odsouzená za ohrožování výchovy dítěte a za křivé obvinění na jeden rok a tři měsíce s dvouletým odkladem. Kromě toho měla poškozenému otci dívky zaplatit sto tisíc korun.
Případ projednalo trestní kolegium Nejvyššího soudu a schválilo z něho právní větu. Podle ní se porušení rodičovské odpovědnosti dopouští i osoba, která podrobuje dítě bezdůvodným lékařským prohlídkám, kdykoli se vrátí od druhého rodiče.
Je prý hyperkorektní a jen reprodukuje slova
Odvolání ženy nejprve zamítl Krajský soud v Hradci Králové. V dovolání k Nejvyššímu soudu poté namítala, že zjištění soudů jsou pouhé spekulace.
Co se týče soustavných návštěv lékařů po návštěvě u otce, byla to údajně pouze „hyperkorektivita“. Nevedla k žádnému narušení morálky dcery a nebyla v rozporu s rodičovskou odpovědností. Záležitost je jen civilní spor mezi rodiči o výchovu nezletilé dcery. Výrok soudu o trestném činu ohrožování výchovy dítěte porušuje zásady subsidiarity trestní represe.
Proti odsouzení za křivé obvinění se bránila tím, že jen reprodukovala to, co jí řeklo dítě. Tvrdila, že neměla v úmyslu přivodit trestní stíhání otce ani nechtěla narušení jeho rodinných vztahů.
Ani 60 vyšetření u pediatra nic nezjistilo
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství pro Nejvyšší soud zdůraznil, že trestným činem ohrožování výchovy dítěte je chráněná mimo jiné i dovednost dítěte k vytváření kvalitních rodinných vztahů. Ta se v dospělosti může projevit jako zásadní. Jednání ženy tím ohrozilo výchovu dcery. „Navíc to byla právě obviněná, kdo přenesl původně rodinný spor do roviny trestní,“ upozornil státní zástupce.
Nejvyšší soud pak nadměrná lékařská vyšetření sečetl podle dokladů od zdravotní pojišťovny. Za tři roky od ledna 2015 do ledna roku 2018 dívka absolvovala 396 úkonů zdravotní péče. Z toho 60 úkonů u dvou pediatrů. Lékaři u ní nezjistili žádný nález. Jeden z nich dokonce matce řekl, že dceru opakovaně zbytečně stresuje.
Mohlo by vás zajímat
Matka vážně ohrozila budoucnost dcery
Přibraná znalkyně poukázala na vážné ohrožení citového a mravního vývoje dítěte. Hrozilo zavržení otce, poškození osobnostního vývoje a negativní ovlivnění její životní strategie. A to vůči mužům obecně. Podle další znalkyně jednání matky mířilo i k tomu, aby se dívka podle vzoru své matky učila používání emočního nátlaku k dosažení svých cílů.
Ani námitce, že matka jen tlumočila, co jí říkalo dítě o štípání do genitálu, masturbaci a močení otce, Nejvyšší soud nepřisvědčil. Obecné soudy vyhodnotily důkazy tak, že k takovému jednání otce nedošlo. Dívku přitom vyšetřili čtyři znalci.
Nezaznamenali žádný projev negativního zážitku s otcem. Nezjistili žádné známky zneužívání. Zjistili, že dívka nemá sklon ke zkreslování, patologické lhavosti, zveličování či bagatelizaci problémů. Byla to sama obviněná, kdo vložil do úst dcery vymyšlené výroky.
Soud svěřil dítě otci. Tím dnem jednání skončilo
Podle Nejvyššího soudu je lichá námitka, že jednání ženy nebylo v rozporu s rodičovskou odpovědností.
V době spáchání činů byla dcera v péči matky. Ta ji otci dávala ke krátkým návštěvám, až se mezi nimi rozvinul spor o dítě. Otec podal dne 19. ledna 2015 u opatrovnického soudu návrh, aby dcera byla svěřená do jeho péče. Doba páchání skutku je vymezená od 19. 1. 2015. Právě do 5. ledna 2018, kdy soud rozhodl, že dítě se svěřuje do péče otce.
Pro tříletou bylo nemožné pochopit rodiče
Žena se tomu zjevně snažila zabránit prezentací otce jako nezpůsobilé osoby, která se dopouští závadného jednání.
Dívenka byla tomuto jednání vystavená od necelých tří let do necelých šesti let. „Bylo pro ni prakticky nemožné orientovat se ve vztahu rodičů, chápat skutečný smysl jednání obviněné, utvořit a zdůvodnit si na něj vlastní názor či zaujmout k němu uvědomělý postoj,“ uvedl k událostem Nejvyšší soud.
Vysokoškolská učitelka následky znala
Pohnutkou ženy bylo znemožnění otce. Vyvinulo se to ale k hrozbě destrukce vztahu k němu, a následně i deformace rozumového a mravního vývoje dítěte. „Z hlediska obviněné jako vysokoškolsky vzdělané ženy, navíc působící v pedagogické profesi vysokoškolského učitele, bylo snadno předvídatelné, že její jednání má reálný potenciál ohrožení citového, rozumového a mravního vývoje nezletilé dcery,“ uvedl k tomu Nejvyšší soud.
Žena lživě obvinila otce před policejním orgánem při podání vysvětlení. Na muže bylo podané trestní oznámení pro pohlavní zneužívání dítěte podle údajů matky.
Lživé obvinění otce z pohlavního zneužívání byl další způsob, jímž matka sledovala hluboké narušení vztahu mezi ním a dcerou, uvedl NS s tím, že závěry obecných soudů jsou správné.
