Mladí právníci, 120 neziskových organizací i třeba mediální společnosti si ve Štrasburku stěžují na zákon o transparentnosti zahraničního vlivu v Gruzii – takzvaný GeoFARA. Proti jeho přijetí protestují ale také tamní farmáři, senioři nebo učitelé. Gruzie tvrdí, že do své legislativy pouze přenesla americký zákon FARA proti vlivu cizích mocností. Stanovisko k zákonu sepsala za Benátskou komisi i česká právnička Veronika Bílková. Případ posuzuje Evropský soud pro lidská práva.
Stížnost na Gruzii k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) podala Asociace mladých gruzínských právníků, a to spolu se 120 „organizacemi občanské společnosti“, 16 mediálními společnostmi a čtyřmi jednotlivci.
Důvodem je gruzínský zákon GeoFARA. Pod sankcemi totiž zavádí povinnou registraci organizací a osob financovaných ze zahraničí. Gruzie uvádí, že do svého právního řádu jen převzala obdobný americký zákon FARA v plném znění. Soud stížnost komunikoval s gruzínskou vládou přesně před rokem, o stížnosti ale zatím nerozhodl.
Je mimo právní jistotu a nezbytnost
V říjnu 2025 vstoupila do řízení i Benátská komise pro právní stát při Radě Evropy. Stanovisko za ní sepsali její členové Veronika Bílková z České republiky, Herdis Kjerulf Thorgeirsdottirová z Islandu a Zlatko Kněževič z Bosny a Hercegoviny.
„Celkově by měl být podle názoru Benátské komise složitý právní rámec vytvořený těmito legislativními akty považován za neslučitelný se zásadami právní jistoty a nezbytnosti v demokratické společnosti,“ zní závěr stanoviska komise. Odhlasovali ho všichni její členové.
Nesouhlasí ženy, farmáři, učitelé ani aktivisti
Na zákon o transparentnosti zahraničního vlivu si kromě organizace Mladí gruzínští právníci ve Štrasburku stěžuje například Aliance postižených žen, Liga pro péči o děti, Rada starších žen či Komunitní centrum pro ekologii, Gruzínské sdružení farmářů, Svaz mladých pedagogů či Multifunkční centrum pro právní vzdělávání Dům soudce nebo Mediální centrum pro výzkum organizovaného zločinu.
Kromě toho je na seznamu stěžovatelů velká řada spolků pro podporu občanské společnosti, lidských práv a politiky. Jde například o Centrum sociální spravedlnosti, Síť center pro občanskou angažovanost, Občanská iniciativa pro demokratickou euroatlantickou volbu, Nadační fond pro občanskou společnost, Transparency International nebo Občanská rada pro obranu a bezpečnost.
Kdo sleduje zájmy cizích mocností?
Zákon o transparentnosti zahraničního vlivu schválil gruzínský parlament v květnu 2024. Dokument se skládá z 11 paragrafů, jejichž obsah Evropský soud pro lidská práva stručně shrnuje.
Předně jde o vytvoření rejstříku právnických osob, u nichž se tvrdí, že „sledují zájmy cizí mocnosti“. Dělí je do čtyř kategorií na nepodnikatelské, vysílací společnosti, vlastnící tištěná média a mající vlastní domény nebo hostingové služby. Subjekty spadají do této kategorie, pokud 20 % jejich ročního příjmu pochází od „cizí mocnosti“. Tento oddíl také definuje jejich „příjem“ a to, jak určit jeho zdroj.
Mohlo by vás zajímat
Kdo patří k cizí moci?
Cizí moc při tom zákon definuje jako součást vládního systému cizího státu nebo osoby, které nejsou státními příslušníky Gruzie či právnické osoby, nezaložené podle gruzínského práva.
Další paragraf pak od těchto osob vyžaduje registraci u Národního úřadu pro veřejný rejstřík. Je to agentura spadající pod ministerstvo spravedlnosti. Musí se tam přihlásit jako „organizace sledující zájmy cizí mocnosti“. Rejstřík a dokumenty v něm uložené jsou plně veřejné. Zákon obsahuje i povinné roční finanční prohlášení.
Vyšetří a identifikuje ministerstvo
Jeden z posledních paragrafů pak zmocňuje ministerstvo spravedlnosti k vyšetřování a identifikaci potenciálních „organizací sledujících zájmy cizí mocnosti“ a k zajištění dodržování zákona. Na jeho základě může ministerstvo požádat jakoukoli osobu nebo subjekt o zveřejnění informací, a to včetně citlivých osobních údajů. Může jít například o rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženské vyznání, sexuální orientace, uvádí Evropský soud pro lidská práva.
Zákon stanovuje rovněž pokuty za jeho nedodržení. Maximální částka je 8000 euro při chybějící registraci nebo absenci finančního prohlášení. Uložení pokuty podléhá soudnímu přezkumu.
Svoboda projevu, sdružování, diskriminace
Stěžovatelé ve Štrasburku tvrdí, že zákon porušuje jejich práva na svobodu projevu a sdružování. Zákon je podle nich diskriminačním zacházením Gruzie s nezávislými organizacemi občanské společnosti a médii, které dostávají zahraniční financování. Pod rouškou transparentnosti chtějí bránit jejich činnosti.
Čtyři individuální stěžovatelé jsou přesvědčeni, že povinnost zveřejňovat citlivé osobní údaje porušuje článek 8 – právo na soukromý a rodinný život.
