Česká pošta nechala soudem přezkoumat loňský zásah antimonopolního úřadu. Tvrdila, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže postupoval při místním šetření až moc pečlivě, když vyhledával příliš mnoho dokumentů hluboko do minulosti. Inspektory obvinila z toho, že se do jejího sídla vypravili na „rybářskou výpravu“ s cílem za každou cenu něco najít.
Antimonopolní úřad místní šetření provedl loni v březnu. Na základě podnětu od První novinové společnosti zkoumal, jestli se Česká pošta nedopustila zneužití dominantního postavení. Konkrétně jestli konkurentům neztěžovala vstup na trh a nebránila jim v možnosti efektivně soutěžit. Po roce a půl předběžného šetření, kdy ÚOHS nashromáždil přes čtyři stovky dokumentů, se rozhodl vydat do sídla pošty na třídenní šetření na místě.
Razie po roce a půl? Nevadí
Právě časový odstup vedl poštu k závěru, že místní šetření bylo zbytečné. Ten opřela i o to, že vpředvečer razie úřad sepsal jedenáctistránkový úřední záznam. V něm detailně shrnul svůj náhled na otázku zneužití dominance.
Nejvyšší správní soud však tuto námitku v rozsudku sp. zn. 10 As 172/2025 principiálně nepřijal. Připustil, že je obvyklejší, když místní šetření přichází krátce po zahájení fáze prověřování, ale „neznamená to, že místní šetření provedené až po delší době předběžného šetření bude vždy (z povahy věci) nezákonné“.
Rybářské výpravy právo zapovídá
S odkazem na judikaturu Soudního dvora EU pak NSS konstatoval, že úřad je oprávněn vyhledávat různé poznatky, včetně těch, které ještě nejsou známé nebo je předem není možné dostatečně přesně označit. Je legitimní postup, kdy si úřad nejprve vytvoří základní obraz o situaci a teprve poté přistoupí k razii, která má získané poznatky prohloubit.
Místnímu šetření však musí předcházet shromáždění dostatečně závažných indicií o porušení pravidel hospodářské soutěže. Že by brněnský úřad takové poznatky neměl, pošta netvrdila. „V kasační stížnosti naopak vysvětluje, že úřad už měl indicií patrně až moc na to, aby ještě musel místní šetření provádět,“ uvedl soud v odůvodnění.
Blíže ale námitku k „rybářské výpravě“, tedy postupu, kdy by úřad naslepo shromažďoval veškerý usvědčující materiál proti prověřované osobě, soud nezkoumal. Bránila mu v tom totiž povrchní a nekonkrétní žaloba.
Mohlo by vás zajímat
Soud není advokát, aby za poštu vyhledával námitky
Pošta podle soudu hrubě podcenila svou právní obranu v začátku sporu. Její třináctistránková žaloba byla povrchní, nekonkrétní a teprve v kasační stížnosti dostaly námitky jasných obrysů. „Soud nemá plnit stejnou úlohu jako advokát. Nemůže tak hledat mezi řádky, co dalšího asi ještě žalobci vadilo,“ zdůvodnili soudci, proč se řadou námitek v kasačním přezkumu zabývat nemohli.
Reagovat tak soudy mohly prakticky jen na dva žalobní body. A ani jeden neshledaly důvodným.
