Den české vlajky odmítnul senátní ústavně-právní výbor. Rozšíření významných dnů navrhla vláda Andreje Babiše (ANO), připadnout by mohl na 30. března. Pro přijetí novely zákona o státních svátcích ve výboru chyběl jen jeden jediný hlas z devíti přítomných členů. Senát jako celek se má návrhem zabývat ve středu.
Babiš svůj návrh zdůvodnil tím, že státní vlajka je základním symbolem Česka a vyjadřuje jeho nezávislost a svrchovanost. Podle předsedy vlády jde o symbol národní identity a sounáležitosti občanů. Sněmovna návrh schválila zrychleně hlasy koalice. Podle kritiků z řad opozice, která má naopak většinu v Senátu, je ale předloha nadbytečná.
Jen politické gesto
Zavedení Dne české vlajky by podle premiérových představ mělo posílit hrdost příslušnosti k českému národu. Datum zvolil Andrej Babiš kvůli tomu, že 30. března 1920 byla oficiálně uzákoněna tehdejší československá, nyní česká vlajka.
Odpůrci návrhu označovali návrh předsedy vlády a ANO za za politické gesto, který respekt ke státnímu symbolu nezvýší. Upozorňovali také na to, že v ústavě je mezi symboly státu uvedena státní, nikoli česká vlajka.
Výčet určuje zákon o státních symbolech České republiky účinný od 1. ledna 1993. Vedle zmíněné státní vlajky sem patří i vlajka prezidenta republiky, velký a malý státní znak, státní barvy (trikolóra), státní pečeť a státní hymna.
Významné dny nejsou svátky
Současný český kalendář obsahuje 19 významných dnů. Na rozdíl od státních nebo státem uznaných svátků jsou to běžné pracovní dny.
Za předchozí vlády Petra Fialy (ODS) do kalendáře přibyly čtyři významné dny, a to Den přistoupení České republiky k Evropské unii (1. května), Den národního vzdoru (27. května) k připomínce atentátu na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha, Den odchodu sovětských okupačních vojsk (25. června) a Den samizdatu (12. října) na památku vydávání a šíření tiskovin nepovolených komunistickým režimem.
