Slovenský návrh zákona o rovném odměňování podle více než 50 právníků a právniček zužuje, co se vůbec považuje za mzdu, vyjímá některé vysoce postavené funkce a odkládá právo zaměstnanců zjistit, kolik berou jejich kolegové a kolegyně. Podle expertů tak místo posílení ochrany hrozí oslabení současných pravidel. Stejnou evropskou směrnici musí převést i Česko.
Skupina předních osobností slovenské právnické obce vyzvala poslance, aby návrh při druhém čtení zásadně upravili. Podle odborného stanoviska, které inicioval Právní institut, je zákon v této podobě v rozporu s právem EU, mezinárodními závazky i slovenskou ústavou.
Pod dokument se podepsalo více než 50 právníků z advokacie, akademie i praxe. Jsou mezi nimi například bývalá ombudsmanka Mária Patakyová, exministryně spravedlnosti Lucia Žitňanská nebo ústavní právnička Lucia Berdisová.
Autorka stanoviska Janka Debrecéniová shrnuje výhrady jednoznačně: „Tento návrh měl být průlomem v odstraňování nerovností v odměňování. Místo toho přináší řešení, které je v řadě bodů v rozporu s evropským právem a v některých ohledech dokonce zužuje už existující ochranu,“ uvedla v prohlášení zaslaném České justici.
Zákon podle expertů „nevidí“ velkou část příjmů
Nejzásadnější problém vidí právníci v tom, že návrh výrazně zužuje definici odměny. V praxi to znamená, že se do srovnání nemají započítávat všechny složky výdělku.
Podle expertů by tak mohly vypadnout například příplatky za přesčasy, práci v noci nebo o víkendu, náhrady mzdy, odstupné nebo podíly na zisku. Přitom právě tyto položky často tvoří významnou část reálného příjmu.
Mohlo by vás zajímat
Stanovisko upozorňuje, že vláda tím vylučuje plnění, která zaměstnancům náleží přímo ze zákona, a postupuje tak v rozporu s evropskou směrnicí i judikaturou Soudního dvora EU. Důsledek je podle právníků zásadní: reálné rozdíly v odměňování mohou zůstat skryté, protože zákon bude pracovat jen s částí příjmů.
Výjimky pro špičky státu zkreslí realitu
Další problém spočívá v tom, koho má zákon chránit. Návrh totiž vyjímá část vrcholných představitelů státu a veřejných institucí, například státní tajemníky, vládní zmocněnce, velvyslance, rektory nebo členy bankovní rady.
Podle právníků jde o zásadní zásah, protože právě v těchto pozicích jsou vysoké platy a zároveň zde převažují muži. Vyřazení těchto skupin proto zkreslí data a sníží transparentnost. Stanovisko varuje, že takový krok znamená „zakázanou regresi“ a zároveň omezuje veřejnou kontrolu odměňování ve státní sféře.
Lidé se k informacím dostanou později
Směrnice EU počítá s tím, že zaměstnanci získají právo na informace o odměňování nejpozději od června 2026. Slovenský návrh ale tuto možnost odkládá.
Podle něj by se lidé k údajům o průměrných výdělcích na srovnatelných pozicích dostali až v roce 2028. Právníci k tomu uvádějí: „To je v zásadním rozporu se směrnicí, která žádnou takovou výjimku nepřipouští.“
Kritika míří i na jazyk zákona. Návrh podle expertů opouští pojmy jako „genderový rozdíl v odměňování“ a nahrazuje je obecnějšími výrazy. Podle nich tím dochází k rozostření samotného problému. „Ignorování genderového kontextu je rezignací na řešení nerovností na trhu práce,“ uvádí stanovisko.
Rizika hrozí i firmám
Autoři upozorňují, že problém se netýká jen zaměstnanců. Pokud zákon nebude odpovídat evropskému právu, lidé se mohou dovolávat přímo unijních pravidel.
To podle nich znamená právní nejistotu, spory a ekonomická rizika pro firmy i stát. Stejnou směrnici musí převést i Česko. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) už naznačil, že vláda zvolí spíše úsporný přístup. „Zvolili jsme minimalistický přístup, tedy splnit evropské požadavky, ale zároveň nezatěžovat zaměstnavatele zbytečnou administrativou,“ uvedl.
Podle návrhu by firmy musely například uvádět mzdu už v inzerátech a řešit rozdíly v odměňování přesahující pět procent.
Poslanci mají ještě možnost změny
Slovenský návrh prošel prvním čtením a v dubnu ho čeká další projednávání. Právníci proto vyzývají poslance, aby zákon upravili tak, aby odpovídal evropskému právu i původnímu cíli. Ředitel Právního institutu Martin Krivák to shrnuje: „Nejde jen o splnění povinnosti vůči Bruselu, ale o to, aby zákon skutečně chránil lidi. V této podobě to neplní.“
Evropská komise na konci loňského roku zahájila se Slovenskem řízení kvůli ústavní novele. Ta obsahuje ustanovení, podle něhož má mít v „hodnotových a etických otázkách“ přednost slovenské právo před právem Evropské unie.
Komise upozornila, že takové pravidlo může narušit princip přednosti unijního práva. Právníci už před schválením novely varovali, že může vést k tomu, že Slovensko nebude evropské právo uplatňovat jednotně.
Premiér Robert Fico k tomu uvedl, že jde o otázku národní identity, a odmítl, že by Evropská unie měla určovat například to, „kolik má být pohlaví“. Samotné řízení se ale podle dostupných informací týká právě vztahu mezi právem EU a slovenským právem, nikoli přímo definice pohlaví.
