Právníci ministerstva spravedlnosti zachránili státu 523 milionů korun. Uvedl to dnes ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Jde peníze, které na ČR nárokovali lidé u Evropského soudu pro lidská práva za tři roky. Jenže uspělo jen 1% stěžovatelů. Soudy jim přiznaly 6,5 milionu. Česká obhajoba se nemá za co stydět, zdůraznil ministr. Nově si ve Štrasburku stěžují David Rath, Michal Redl i ženy z případu Dominik Feri.
O stížnostech na Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) dnes informoval na ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Vyzdvihl práci kanceláře zmocněnce pro zastupování před ESLP i proto, že průměrný plat na ministerstvu je „pouhých“ 66 000 korun.
Přesto právníci ministerstva píší každou repliku do Štrasburku s respektem k Úmluvě a spravedlivému pohledu na věc. „Nemáme se za co stydět,“ komentoval situaci ministr. U Evropského soudu pro lidská práva 99% stížností na český stát neuspěje.
Případy Krpelík a pět českých obhájců
Co se týče porušení Úmluvy, upozornil přítomný vládní zmocněnec u ESLP Petr Konůpka na případ Krpelík v. ČR. V něm byl muž s mentálním postižením odsouzený na základě sebeobviňující výpovědi. Kvůli sníženému intelektu byl neschopný vykonávat svá procesní práva. Podle Petra Konůpky ministerstvo s Policií ČR pracuje na nápravě. Připravují jednoduchý formulář pro obviněné a check list pro policisty, který by měl naplnění práv pohlídat.
Druhým významným případem porušení Úmluvy byla podle Petra Konůpky stížnost Černý a spol. v. ČR. V ní si pět českých advokátů stěžovalo, že po zabavení elektronických zařízení při policejní prohlídce byla do spisu trestní věci vložena i komunikace obhájců s podezřelým. Advokáti se nikdy nedomohli vyjmutí této chráněné komunikace.
O průlomovém rozsudku ve věci Černý a spol. v. ČR Česká justice podrobně informovala.
Štrasburk rozhodl, že český právní řád je v rozporu s Úmluvou, když takový postup umožňuje. Ministerstvo spravedlnosti už začalo pracovat na novele trestního řádu, oznámil Petr Konůpka.
Následky dohody o vině i psaní do Štrasburku
Na seznam významných stížností, kdy ČR naopak neporušila Úmluvu, zařadil Petr Konůpka stížnost Bouša v. ČR. V ní ESLP rozhodoval otázku, jak naložit se situací, kdy jeden spoluobviněný uzavře dohodu o vině a trestu, ale druhý ne. Jaký má dohoda o vině vztah k presumpci neviny? Stížnost podal z věznice Roman Bouša odsouzený na osm let, jak Česká justice o případu informovala.
Česká republika uspěla také v podobném případu Fajstavr v. ČR, kdy výpověď spolupracující obviněné dostala muže do vězení. Bylo to svědectví ze msty a výměnou za nižší trest, byl přesvědčený odsouzený muž. Štrasburk ale rozhodl, že jako celek byl proces spravedlivý, jak rovněž Česká justice informovala.
Mohlo by vás zajímat
Dalším případem na seznamu ministerstva spravedlnosti, kdy stát ve Štrasburku uspěl, je stížnost Krajčík v. ČR. Muž si stěžoval, že byl vystěhovaný z domova důchodců, který odmítal opustit. Jenže neplatil, situaci neřešil, pomoc odmítal. Místo toho psal do Štrasburku stížnosti na poměry. Po šesti letech ho vystěhovali a ESLP jeho stížnost zamítl.
Stěžují si David Rath i Michal Redl
V současnosti je u Evropského soudu pro lidská práva 35 stížností „v běhu“. Dalších 60 případů ESLP podle slov Petra Konůpky analyzuje, zda je začne komunikovat s vládou či nikoli. Ve Štrasburku si znovu stěžuje například David Rath, a to na porušení presumpce neviny a nestrannosti soudu.
Michal Redl podal stížnost na porušení práva na svobodný pohyb poté, co mu soud udělil zákaz vycestování během trestního stíhání. Obviněný ale chtěl jet za rodinou do Španělska.
Ženy z případu Feri, Romové na předsudečné násilí
Stížnost do Štrasburku poslaly také ženy z případu Dominika Feriho, jejichž údajné znásilnění policie odložila.
Evropský soud pro lidská práva rovněž rozhoduje dvě stížnosti Romů v souvislosti se stížnostmi na předsudečné násilí. V prvním případě byla žena znehybněná při policejním zákroku, následně nastala smrt. Ve druhém případě jde o násilí při fotbalovém utkání.
Většina stěžovatelů u ESLP neuspěje
U Evropského soudu pro lidská práva 99% stížností na český stát neuspěje. Za poslední tři roky ESLP rozhodl 115 „českých“ případů. V 19 z nich došlo k porušení Úmluvy (17%). Naopak v 83 případech stát Úmluvu neporušil. Za poslední tři roky stát rovněž uzavřel 13 smírných ujednání a jednostranných prohlášení (11%). Podle Petra Konůpky tímto krokem předešel hrozícímu odsouzení a platbě.
V loňském roce potom padlo ve Štrasburku celkem 32 rozhodnutí, z toho se 22x stát nedopustil porušení Úmluvy. Naopak k porušení Úmluvy došlo v šesti případech. Zbytek jsou dvě smírná urovnání a dvě jednostranná prohlášení vlády.
