Ve věku nedožitých 96 let zemřel druhý porevoluční rektor pražské Univerzity Karlovy a profesor právních dějin Karel Malý. Na Právnické fakultě působil od roku 1954. Stal se přední osobností české právní vědy.
Dlouhodobě se věnoval výzkumu českých právních dějin, především pak vývoji trestního práva. Podílel se také na vzniku celé řady odborných studií, monografií a učebnic. Ještě v roce 2020 sepsal několik kapitol v knize Problém kontinuity a diskontinuity v trestním zákonodárství konce 18. a počátku 19. století.
Pracoval na zákonu o vysokých školách
Od roku 1990 působil napřed jako prorektor a později v období 1994-2000 jako rektor nejstarší české univerzity. Prosazoval posilování akademické samosprávy, důraz na kvalitu vědecké a pedagogické práce a rozvoj mezinárodních kontaktů. Stál i za vznikem České konference rektorů.
Malý se dále podílel na vzniku dodnes platného vysokoškolského zákona. Od ministra školství dostal medaili I. stupně, dále byl držitelem jubilejní medaile Univerzity Karlovy a zlaté Randovy medaile.
V roce 1997 získal zlatou medaili za zásluhy o Rakouskou republiku a v témže roce obdržel čestný doktorát práv na Trinity College v Dublinu a v roce 1998 na Komenského univerzitě v Bratislavě. V roce 1999 mu papež propůjčil vyznamenání za zásluhy o víru a církev.
