ÚOHS navrhuje za kartely trestat i jednotlivce, a to pokutou až 10 milionů korun a pětiletým zákazem činnosti. Pro odhalování dohod o cenách či trhu žádá Úřad nově přístup k lokalizačním datům a bankovním účtům podezřelých.
Vyplývá to z rozsáhlé novely zákona o ochraně hospodářské soutěže, jak ji Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) předložil do připomínkového řízení. Dohody, jejichž cílem je narušení konkurence, nejsou v současnosti trestným činem právnických osob. Jde o přestupky, které trestá ÚOHS.
Tyto dohody ale podle Úřadu ve firmách dojednávají nikoli jen firmy, ale konkrétní fyzické osoby. Podle ÚOHS typicky na pozici statutárních orgánů, manažerů, klíčových zaměstnanců nebo vlastníků. Buď dohody přímo zosnují nebo se na nich svým jednáním podílí či je umožní.
Policie to neumí, Úřad se chystá k zásahům
Až dosud těmto lidem hrozí vyšetřování a trest za uzavření zakázané dohody podle trestního zákoníku. Jenže orgány činné v trestním řízení neumějí prokázat újmu. V praxi je trestní zákoník pro potírání zakázaných dohod používaný výjimečně, tvrdí ÚOHS. Úřad proto navrhuje rozšíření přestupkového řízení i pro fyzické osoby.
„Navrhovaná úprava má doplnit správněprávní odpovědnost fyzických osob, nikoli nahradit trestněprávní odpovědnost podle předpisů trestního práva,“ uvádí Úřad v důvodové zprávě.
ÚOHS chce přístup k účtům pokutovaných
Návrh nově stanoví, že fyzické osobě může ÚOHS za uzavření nebo podílení se na zakázané dohodě včetně pokusu uložit zákaz činnosti až na 5 let a pokutu až do výše 10 milionů korun. Přitom zohlední majetkové poměry pachatele, které musí poznat. Proto žádá ÚOHS přístup k Centrální evidenci účtů. Tu vede Česká národní banka o všech osobách a firmách.
„V této souvislosti je žádoucí, aby informace poskytnuté od těchto osob ohledně jejich majetku mohl Úřad ověřit z centrální evidence účtů. Návrh proto obsahuje zařazení Úřadu mezi subjekty oprávněné údaje z Centrální evidence účtů požadovat,“ stojí v návrhu novely.
Tajné dohody lze zjistit sledováním mobilu
Prokazování „existence kontaktů“ mezi soutěžiteli podezřelými ze zakázané dohody závisí často na datech z notebooků nebo mobilů, vysvětluje Úřad. „Tyto delikty jsou svým charakterem závažné, pečlivě utajované a jejich prokazování je mimořádně obtížné. Zpravidla se odehrávají bez písemných stop a mimo formální komunikační kanály, což značně ztěžuje činnost Úřadu,“ vysvětluje ÚOHS.
Takové kontakty lze ověřit pouze lokalizačními a provozními údaji o pohybu příslušných zařízení. „Tato zařízení často obsahují zásadní důkazní informace o koordinaci chování soutěžitelů, komunikaci mezi konkurenty či instrukcích k účasti v zakázkách,“ uvádí ÚOHS v důvodové zprávě.
Mohlo by vás zajímat
Jednatel firmy odevzdal prázdný mobil
Úřad v minulosti zaznamenal případy, kdy docházelo ke znepřístupňování, odpojování nebo manipulaci s těmito zařízeními, čímž bylo mařeno šetření na místě a znemožněno řádné prokázání protisoutěžního jednání, vysvětluje důvodová zpráva.
Jako typický případ uvádí firmu, jejíž jednatel odmítl inspektorům Úřadu předat a zpřístupnit mobilní telefon, zatímco druhý telefon a notebook poskytl. Jenže před tím jeho obsah vymazal. „Takové jednání Úřad kvalifikoval jako maření místního šetření, za které byla společnosti uložena pokuta ve výši 22,5 milionu Kč,“ uvádí zpráva.
Lokalizace zaměstnanců s povolením soudu
ÚOHS navrhuje rozšířit v zákoně o elektronických komunikacích seznam osob s oprávněním získat provozní a lokalizační data od provozovatele sítí. ÚOHS by se tak postavil vedle policie, BIS nebo Vojenského zpravodajství.
Stejně jako u tajných služeb i ÚOHS by podle návrhu potřeboval pro přístup k lokalizačním údajům lidí předchozí písemné povolení příslušného předsedy senátu vrchního soudu.
Lítost pro zosnovatele, návodce i pomocníky
Návrh rovněž výslovně zakotvuje možnost využít institut shovívavosti u osob, které uzavřely nebo se pokusily uzavřít zakázanou dohodu, zosnovaly či řídily její uzavření (organizátor), vzbudily v jiném rozhodnutí spáchat přestupek v roli návodce nebo umožnily či usnadnily jeho spáchání (pomocník).
V případě využití tzv. leniency programu budou pachatelé motivovaní upuštěním od potrestání nebo výrazným snížením sankcí. Současně využijí institut účinné lítosti podle trestního zákoníku. Žádat o shovívavost mohou fyzické osoby už od roku 2023. Výslovně tento institut zakotven zákonem není.
Jde také a zejména o veřejné zakázky
Typicky jde o bývalé nebo současné manažery, kterým hrozí trestní postih za účast na kartelové dohodě,“ uvádí k tomu ÚOHS v návrhu. Pro účinné odhalovaní kartelů je nezbytné zvýšení jejich právní jistoty.
„S úspěšnou účastí v leniency programu jsou spojeny i další důsledky jak pro soutěžitele, tak pro soutěžní úřad. Soutěžitelům, kteří se dopustili bid riggingu (kartelu u veřejných zakázek), může být v důsledku leniency prominut zákaz plnění veřejných zakázek,“ uvádí doslova důvodová zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
.
