Většina lidí k soudu za celý život vůbec nepřijde, říká náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu Zdeněk Koudelka. I to je podle něj jeden z důvodů, proč chce ministerstvo slučovat okresní soudy a měnit jejich síť podle demografického vývoje. Koudelka je místopředseda Trikolory, který kandidoval za koalici SPD, Trikolora, PRO a Svobodní.
Jak hodnotíte své dosavadní působení na ministerstvu?
Především řeším legislativu. Zákonodárný proces je proces delší, a to i v rámci vzniku návrhů zákona na ministerstvu. Předpokládám, že teprve v druhé polovině roku se dostanou do Parlamentu návrhy, které již byly od počátku připraveny a zpracovány za nového vedení Ministerstva spravedlnosti. Hodnocení práce bude závislé na přínosu těchto návrhů zákonů pro stav práva a na obraně práv člověka proti zneužívání moci.
Ministerstvo připravuje reorganizaci okresních soudů a orientační hranici možného rušení či slučování soudů stanovilo na 25 soudců. Proč právě toto číslo?
Toto číslo se uvádí v médiích, ale není to nic limitujícího. Faktorů, zda určitý soud zachovat, přeměnit jej na pobočku či zcela zrušit je více. Vedle též veřejně uváděné vzdálenosti je to například i vlastnictví budov. Zda v určitém okrese jsou budovy pro potřeby soudů, státních zastupitelství a probační a mediační služby ve vlastnictví státu či ne, zda jsou vyhovující a například v poslední době do nich bylo investováno, anebo naopak vyžadující zásadní investici. Tedy podnětů pro případné rozhodnutí je více. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc uvedl, že se s reorganizací možná začne ve větších městech – Praha, Brno, Plzeň. Zdejší soudy nejsou až tak malé, ale například jsou umístěny ve stejné budově. Sloučení soudů v jedné budově je logické. Takže důvody jsou rozličné a bude se postupovat s přihlédnutím ke konkrétní situaci každého soudu.
Jak moc řešíte zhoršení dostupnosti soudů?
Je mi 56 let, ale kdybych nebyl dříve advokát a státní zástupce, tak u soudu jsem ve své vlastní soukromé věci nebyl. Jako pozůstalý jsem řešil dědictví, ale jen u notáře, ne u soudu. A v rámci kovidu jsem podával návrhy proti nezákonným mimořádným opatřením a nezákonnému rozpuštění demonstrace na Zelném trhu v Brně, ovšem to jsem spíše plnil úlohu boje člověka za normální život a občanská práva. Naprostá většina lidí k soudu nepřijde za celý život či pouze zcela ojediněle. Okresní soud je něco jiného než úřad města s rozšířenou působností, kde se vyřizují občanky, nebo správa sociálního zabezpečení, kde se vyřizuje důchod. Ovšem i ony správy sociálního zabezpečení byly reformovány, takže okresní správy sociálního zabezpečení byly přeměny na pracoviště územních správ a z původních krajských vzniklo jen 5 územních správ sociálního zabezpečení (3 v Čechách a 2 na Moravě a ve Slezsku).
Jak probíhají jednání se zástupci justice? Předsedové soudů si stěžují, že mají nedostatek informací.
Pro ministerstvo jsou hlavními partnery především předsedové krajských soudů. S nimi jednáno bylo a bude. Jejich názor na řešení reorganizace v jejich kraji je významný. Vytváření větších okresních soudů bylo pozitivně hodnoceno při návštěvě ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce a vedení ministerstva na nejvyšších soudech v Brně. Na Nejvyšším soudu pro nás dokonce připravili studii o obdobném slučování soudů první instance v některých evropských zemích (Stručná komparace nedávných změn soudních map ve vybraných evropských státech). Jde o obecný trend. Zde byla popisována situace v Německu, kdy byly vytvořeny soudy i s 250 soudci. Ministerstvo spravedlnosti tak radikální plány nemá. O možnou změnu soudní mapy se zajímal i předseda Ústavního soudu Josef Baxa, který v minulosti hovořil o potřebě reformy soudní mapy.
Ostatně reorganizace soudních okresů není nic nového, ale v rámci justice se toto téma objevuje opakovaně. Proč nyní jednáte s takovou razancí?
Uveďme, proč dochází ke slučování prvostupňových (okresních) státních orgánů. Podstata je v demografickém vývoji. Česká republika vymírá. Při celkovém poklesu obyvatel, kdy demografické prognózy ukazují pokles obyvatel do konce století asi o milion, navíc negativně vůči stávající struktuře soudů působí i vnitřní migrace. Aby bylo obyvatelstvo zachováno bez přihlédnutí k migraci, musí být plodnost na jednu ženu, tedy počet dětí, 2,1. To nemáme nikde, přitom nejmenší plodnost je v Karlovarském kraji 1,1, přičemž tento kraj má největší podíl vnitřní emigrace, tedy nejen, že se v kraji málo dětí rodí, ale z toho mála ještě odchází např. do Prahy a Plzně. Není tedy divu, že když kraj vznikl v roce 2002 měl přes 300 000 obyvatel, nyní má asi 290 000, ale i to jen díky uprchlíkům z Ukrajiny. A to platí i pro kraje jiné.
Lidé odchází do velkých měst.
Ano. Porostou Praha, Brno a jejich blízké okolí. Krajská města budou stagnovat a zbytek území se vylidní. Když jsem chodil do základní školy, měla Ostrava přes 320 000 obyvatel, nyní jich má asi 280 000. V 80. letech 20. století nebyl na Moravě okres s méně než 100 000 obyvateli. Nyní, nepočítáme-li Prahu, ze 76 okresů, má dnes jen 33 okresů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku více než 100 000 obyvatel. Právě málo lidnaté okresy budou ještě o obyvatele přicházet.
Výdaje státu do justice naráží na rozpočtovou realitu. Není možné zachovat stejný počet soudů a soudců pro stále menší počet obyvatel v určitém území. Proto Ministerstvo financí iniciuje snížení počtu účetních jednotek v justici. Tedy aby okresní soudy ztratily hospodářskou autonomii. Považuji za vhodné ponechat okresním soudům hospodářskou správu. I to je motiv ke slučování soudů. Pokud bude méně okresních soudů a budou větší, udrží si hospodářskou správu, pokud jich bude stejný počet, je jen otázkou času, kdy Ministerstvo financí prosadí svou.
Předsedové krajských soudů upozorňují, že termín účinnosti změn od 1. ledna 2027 je velmi ambiciózní a možná nereálný. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc už České justici řekl, že se uvažuje až o roce 2028. Stihne se podle vás tak zásadní reforma připravit?
Až bude hotový návrh zákona, bude z něj zřejmá časová účinnost. Může být postupná, anebo jednorázová. I to je předmětem diskuze. Již na České justici 7. 4. 2026 v článku: Tejc připouští odklad slučování soudů. Ve hře jsou dvě varianty, zaznělo to, že termín je předmětem diskuze, stejně jako etapovost. Zvažuje se, zda lze proces spustit i v průběhu roku, či je lépe počkat na začátek roku. Termín 1. 1. 2027 byl zmíněn jen jako orientační. Nikdy to nebylo vnímáno jako něco fatálního. Osobně si myslím, že pro podstatnou část reorganizace bude ve hře termín 1. 1. 2028, záleží i zda budou etapy.
S reorganizací souvisí i otázka zániku funkcí předsedů a místopředsedů soudů a výběru nových funkcionářů. Jak chce ministerstvo řešit tyto personální dopady?
Zaniká-li státní orgán, zaniká výkon funkce i jejich funkcionářů. Nejde o nic nového. V roce 2000 zanikly krajské obchodní soudy, včetně funkcí jejich předsedů a místopředsedů. Soudci se stali soudci krajských soudů. Při zrušení okresních úřadů zanikla v roce 2002 pozice jejich přednostů. Konečně při zániku Československa zanikla funkce všech československých státních funkcionářů, včetně soudců, kteří byli převzati do orgánů České republiky.
Předsedové soudů upozorňují, že reorganizace zasáhne nejen soudy, ale také státní zastupitelství, policii, notáře jako soudní komisaře nebo instituce jako OSPOD či věznice. Je tento širší dopad justice při přípravě reformy dostatečně zohledněn?
Podle zákona o státním zastupitelství sleduje jeho organizace, včetně sídel, organizaci a sídla příslušných soudů. Takto to platí a bude tomu i v budoucnu. Pokud jde o notáře a soudní exekutory, ti mohou již dnes mít sídla i mimo sídlo okresního soudu se souhlasem komory, zvažuje se přímo ze zákona umožnit jejich sídla ve všech městech s rozšířenou působností, kterých je u nás mimo Prahu 205. Šlo by o možnost, ne povinnost. Naprostá většina lidí se soudní agendou setká při řešení dědictví, kdy však fakticky jedná jen s notářem, proto je zde územní dostupnost relevantní. Reforma okresních soudů nemá dopad na organizaci Vězeňské služby nebo Probační a mediační služby.
Soudcovská unie už varovala před unáhlenou změnou organizace soudní soustavy bez důkladné přípravy a kritizovala také omezení jmenování nových soudců. Jak na tyto výhrady reagujete?
No vidíte. Naopak si pamatují výrok předsedy unie Libora Vávry z roku 2016, který hovořil o tom, že by v zásadě soudy první instance mohly být na úrovni krajů (Reforma okresních soudů je na spadnutí, Euro.cz 16. 7. 2016). Tedy fakticky chtěl zrušit všechny okresní soudy mít krajské soudy jako soudy první instance, dále mít odvolací (vrchní) soudy a pak Nejvyšší soud. Na České justici byl 5. 3. 2026 publikován i názor bývalého předsedy Krajského soudu v Plzni Alexandra Krýsla, že by mělo být 8 prvostupňových soudů a 8 odvolacích (Soudce Krysl: Zrušit vrchní soudy? Osm obecných a osm odvolacích stačí). Pokud vím, i on byl činný v Soudcovské unii. Z hlediska odborné diskuse tyto názory vnímám jako alternativní pohled na organizaci soudů. Avšak považuji naši současnou soustavu za dobrou a funkční. Změny nemají být revoluční, ale parametrické. Většina okresních soudů zůstane zachována. Spojí se správa soudu, bude lepší zastupitelnost a civilisté nebudou u velkých soudů držet služby pro trestní věci.
Omezení jmenování nových soudců vychází z toho, že je obsazeno asi 99,5 % míst. Když nejsou místa zabezpečená rozpočtově, nemohu být noví.
