Plán na slučování okresních soudů, který ministr spravedlnosti Jeroným Tejc ještě nedávno spojoval s datem 1. ledna 2027, se může zpozdit. Ve hře je i varianta, že se první dvě etapy reformy spojí a změny začnou až od roku 2028.
Reforma soudní mapy, kterou ministr spravedlnosti Jeroným Tejc označuje za jednu z priorit svého působení, zatím nemá definitivní harmonogram. Zatímco ještě v únoru ministerstvo počítalo s první etapou slučování části okresních soudů od 1. ledna 2027, nyní vedení resortu připouští i pozdější variantu.
„Jsou ve hře dvě varianty. Jedna od 1. ledna 2027 v těch velkých městech, kde by to měla být pilotní etapa. Druhá by následovala o rok později. Ve hře je ale samozřejmě i varianta, že by se spojily ty dvě etapy na rok 2028,“ řekl České justici ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.
Podle něj se nyní vede debata zejména o délce přípravy a o tom, zda bude možné stihnout legislativní proces včas. Právě ten může být podle ministerstva rozhodující.
„Ve chvíli, kdy by legislativní proces skončil například na konci prosince, byla by velmi krátká legisvakance. To by mohlo budit emoce i oprávněné kritické hlasy, že je málo času mezi vyhlášením zákona a účinností té změny,“ uvedl Tejc s tím, že změny musí určitě nastat od začátku roku. Pravděpodobněji se proto nyní jeví varianta od roku 2028.
Ministerstvo řeší i rizika
Ministerstvo zároveň avizovalo další jednání nejen se zástupci soudů, ale také se samosprávami. Prvotní analýzu mělo mít vedení resortu hotovou v březnu. Návrh by pak měl být do Poslanecké sněmovny předložen v květnu. „K dnešnímu dni máme připravené základní parametry a podklady, které mají být zohledněny při dalším rozhodování o případném slučování soudů. V tuto chvíli jde o pracovní materiál určený pro další debatu především se soudy, protože právě s nimi chceme jednotlivé varianty projednávat,“ uvedl nyní mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Podle něj se analýza zaměřuje mimo jiné na fungování informačních systémů a na možná rizika celé reorganizace. „První interní diskuse už proběhla a pomohla nám vymezit hlavní oblasti, na které se bude další jednání soustředit,“ doplnil.
Mohlo by vás zajímat
První vlna? 10 procent
První vlna slučování by se měla týkat přibližně deseti procent z celkových 86 okresních soudů v Česku. Podle Tejce bude tato fáze „v zásadě bezbolestná“, protože v Praze, Brně či Plzni nehrozí problémy s dostupností pro veřejnost. Reforma se v tomto bodě nedotkne administrativních zaměstnanců, dopad pocítí pouze část funkcionářů a organizačních pracovníků. Občané by podle ministra změnu vůbec nepoznali.
Podle dřívějších zjištění České justice počítá pracovní materiál ministerstva například se sloučením části pražských obvodních soudů, spojením soudů Praha-východ a Praha-západ nebo se zrušením soudů v Rokycanech, Pelhřimově či Semilech.
Ve druhé etapě plánuje ministerstvo spojovat sousední okresní soudy, které mají méně než 25 soudců. Z některých těchto institucí vzniknou pobočky. Tento krok sice ušetří náklady na vedení, ale stát zatím budovy neopustí. Skutečný zlom přinese až třetí etapa, kterou ministr označil za „největší řez“.
Soudy varují před IT i organizačním chaosem
Předsedové krajských soudů už dříve upozornili, že tak rozsáhlá reorganizace naráží na řadu praktických problémů. Vedle nutnosti novelizovat zákon o soudech a soudcích zmiňovali i potřebu změnit jednací řád, kancelářský řád a další navazující předpisy.
Silné výhrady zazněly také k technické připravenosti justice. Kolegium předsedů krajských soudů upozornilo zejména na zastaralost informačních systémů. Právě otázka, zda systémy jako ISAS unesou slučování soudů a souběžné vedení starých i nových rejstříků, patří podle soudů k největším rizikům celé reformy.
Výhrady se týkaly i personálních a organizačních dopadů. Předsedové soudů upozorňovali, že bude nutné řešit zánik funkcí předsedů a místopředsedů slučovaných soudů, výběr nových funkcionářů nebo místo výkonu funkce soudce. Změny se podle nich navíc neomezí jen na soudy, ale dopadnou i na státní zastupitelství, policii, notáře, OSPOD, věznice nebo psychiatrická zařízení.
Samosprávy varují před dopady na venkov
Do debaty se mezitím vložily také samosprávy. Sdružení místních samospráv po březnovém jednání se zástupci ministerstva uvedlo, že slučování nebo rušení některých soudů může zkomplikovat dostupnost veřejných služeb v menších obcích a na venkově.
„Slučováním či rušením poboček soudů se obyvatelům venkovských oblastí výrazně zkomplikuje dostupnost této služby. Právě k soudu se v naprosté většině případů musí lidé dostavit osobně, a to bez ohledu na svoji životní situaci nebo dopravní možnosti,“ uvedl předseda sdružení Petr Halada.
Podle samospráv by stát při podobných změnách neměl sledovat jen provozní úspory, ale i reálné dopady do života lidí v regionech. Kritika tak míří hlavně na možné rušení soudů mimo velká města, které ministerstvo zatím nevyloučilo v dalších etapách reformy.
