Ústavní soud (ÚS) narazil na rozpor ve smlouvě s Vatikánem. Dva články podle něj odporují ústavě. Jako problematické body označil zpovědní tajemství a přístup k církevním archivům. Ratifikaci tak nelze dokončit, dokud se rozpor neodstraní.
Hlavní výhrada soudu směřuje k formulaci, podle níž „Česká republika uznává zpovědní tajemství“ bez jakýchkoli dalších podmínek. Tento obecný text podle nálezu staví katolickou církev do privilegované pozice. Zatímco u jiných církví nebo profesních skupin – například advokátů – je mlčenlivost zákonem limitována, vatikánská smlouva by katolickým duchovním přiznávala bezvýjimečnou ochranu. Takový stav je podle soudu neudržitelný a porušuje princip rovnosti.
Komplikace pro práci historiků
Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví, ovšem za podmínek, které si samy stanoví. Soud v této souvislosti varoval, že jde o nebezpečně silný nástroj.
„Církevní subjekty by tak získaly možnost dokumenty či archiválie fakticky znepřístupnit podle vlastního uvážení,“ uvedl ÚS ve svém nálezu. To by mohlo zásadně zkomplikovat práci historiků a badatelské obce, která se zabývá církevními dějinami či kulturním dědictvím v držení církve.
Takzvaný konkordát, tedy smlouva uzavíraná mezi Českou republikou a Vatikánem, upravuje vztahy mezi státem a katolickou církví, jíž zaručuje konkrétní práva a svobody. Návrh na posouzení souladu smlouvy s ústavním pořádkem podala skupina senátorů, pochybnosti měl také prezident Petr Pavel.
Fiala: Verdikt respektuji, je to ale škoda
Bývalý předseda vlády Petr Fiala (ODS) vyjádřil respekt k aktuálnímu rozhodnutí Ústavního soudu. Expremiér však neskrýval zklamání a výsledek označil za promarněnou příležitost.
Podle Fialy stalo za přípravou mezinárodní dohody enormní úsilí. Na textu pracovali početné týmy právních expertů a diplomatů s cílem vytvořit dokument, který by stabilizoval vztahy a prospěl celé české společnosti. „Je to škoda,“ komentoval Fiala skutečnost, že soudní verdikt dlouholetou práci odborníků v její současné podobě zastavil.
Posouzení trvalo přes rok
Soudci se problematikou zabývali přes rok. Původního soudce zpravodaje Milana Hulmáka nahradil Zdeněk Kühn. Čtyři soudci uplatnili k výslednému nálezu odlišné stanovisko. Jaké konkrétní kroky budou následovat v tomto případu a zda dojde k přepracování dokumentu, zatím není jasné.
O souladu mezinárodních smluv rozhoduje ÚS výjimečně, v minulosti vedl dvě řízení, která se týkala lisabonské smlouvy. Tehdy rozhodl, že smlouva, která reformovala unijní instituce a rozhodovací mechanismy, ústavnímu pořádku neodporuje.
