Příspěvky na zdravotní prohlídky, jazykové kurzy a samozřejmě oblíbené stravenky. To jsou typické příklady benefitů, jež firmy často poskytují svým zaměstnancům. Jak upozornil generální ředitel společnosti Benefit Plus Ladislav Král, 37 procent dotázaných zaměstnanců by takové možnosti bez příspěvku zaměstnavatele ale vůbec nevyužilo. Uvedl to na konferenci Právo a trh práce, kterou pořádaly Česká justice a Ekonomický deník.
Ze stejného průzkumu vyplývá, že 32 procent zaměstnanců se zajímá o benefity, které zaměstnavatel poskytuje, a chce je vyčerpat v maximální možné výši. Které zaměstnanecké benefity patří mezi ty nejoblíbenější? Podle Ladislava Krále jednoznačně vede oblast zdraví, která má dlouhodobě zhruba 55procentní podíl na celkovém objemu čerpaných benefitů prostřednictvím firmy Benefit Plus. Druhé je cestování a rekreace, jejichž podíl během tří let narostl z 24 na téměř 29 procent.
Trochu překvapivě naopak podle Ladislava Krále klesá zájem zaměstnanců o benefity zaměřené na sport a vzdělávání. Souviset to může s trendem stárnutí populace. „Vidíme, jak se vyvíjí demografická křivka, populace stárne. Proto roste zájem o benefity na zdraví, nejen ze strany zaměstnanců, ale i zaměstnavatelé chtějí investovat do zdraví svých zaměstnanců,“ doplnil šéf společnosti Benefit Plus, která patří mezi největší zprostředkovatele benefitů v Česku.
Dejte lidem možnost volby
Ladislav Král preferuje co největší flexibilitu v čerpání zaměstnaneckých benefitů. To je v Česku problém, protože zákon dělí benefity podle jednotlivých kategorií s různou výší daňové uznatelnosti. „Na základě našich průzkumů tři čtvrtiny zaměstnanců chtějí svobodu volby a nechtějí plošné benefity,“ řekl Král. Upozornil na rostoucí oblibu modelu takzvané cafeterie, která nabízí možnost volby bonusů konkrétním zaměstnancem.
Stejně to vidí obchodní ředitelka společnosti Baťa Central Europe Martina Mádlík Turinská. „Zaměstnavatel by měl znát své lidi a vědět, co chtějí. V praxi ale skoro nikdo nedělá průzkumy, co by zaměstnanci chtěli. Pojďme v takových případech dát svobodu, ať si lidé můžou vybrat, co chtějí,“ řekla manažerka středoevropského zastoupení koncernu Baťa.
Martina Mádlík Turinská se ve svém vystoupení zaměřila na zaměstnanecké benefity v širším pojetí. Zmínila výsledky staršího průzkumu, podle kterého jsou ve firmách s nejméně 250 zaměstnanci nejčastější sick days, stravenky, možnost práce z domova a pružná pracovní doba. Nabízí je už více než polovina velkých zaměstnavatelů. Skoro polovina zaměstnavatelů nabízí také příspěvek na penzijní spoření a nápoje zdarma.
Podle Turinské si zaměstnanci na podobné výhody rychle zvykají a berou je někdy už jako samozřejmost. „Když se benefit začne stávat standardem, tak už to má ten vliv, že když ho nenabízíte, tak tím zaměstnance demotivujete. Také nový benefit, jako třeba pět dní sick days místo tří, nejprve vyvolá wow efekt, ale zaměstnanci rychle se naučí považovat to za normální,“ zmínila.
Špatného šéfa nic nepřebije
Teoreticky podle ní platí, že úkolem personalistů ve firmě je ve které zaměstnanci vidí férovost, smysl a důvod zůstat. Benefity představují jen jednu složku této nabídky, dále ji tvoří výše mzdy, odměny (třeba i podíl na dosaženém zisku) a pracovní podmínky. „Špatného šéfa a toxické podmínky na pracovišti vám nevykompenzují ani ty nejštědřejší benefity,“ zdůraznila Martina Mádlík Turinská.
Advokátka kanceláře Bříza & Trubač Anna Kottasová se ve svém příspěvku zaměřila na právní spory týkající se nerovného přístupu firem při poskytování benefitů zaměstnancům. „Rozdíly by měly být objektivně odůvodnitelné, aby je bylo možné vysvětlit. To znamená, pokud máme třeba obchodní zástupce, kteří jezdí po republice, tak jim dáme služební auto. Pokud máme fyzicky náročnou práci, tak těmto zaměstnancům můžeme dát poukázky na masáže nebo na fyzioterapii. Pak odlišné zacházení mezi těmito skupinami můžeme odůvodnit a bude to v pořádku,“ zmínila Anna Kottasová.
Mohou zaměstnavatelé omezit poskytování benefitů zaměstnancům ve zkušební lhůtě? „Co se týče zkušební doby, tam si myslím, že zpravidla s tím není problém. Ale přístup musí být ke všem stejný. Pokud by firma dávala zkušební dobu jenom ženám, nebo jenom nějaké jiné skupině zaměstnanců, tak by rozdílné zacházení nebylo odůvodnitelné,“ odpověděla Anna Kottasová.
Základní pravidlo pro poskytování benefitů je tak podobné jako v otázce transparentního odměňování. Podniky podle Kottasové mohou poskytovat benefity plošně v těch případech, kdy se jim nevyplatí evidovat a odůvodňovat, proč různé skupiny zaměstnanců mají nárok na různé benefity.
Otázka daňové uznatelnosti
Vrchní ředitel pro daně a cla na ministerstvu financí Stanislav Kouba v navazující debatě upozornil, že se v praxi často zaměňují dvě věci. A sice benefity jako takové a benefity jako daňově uznatelný náklad zaměstnavatele. „Řada benefitů žádnou státní podporu nemá. Třeba další dodatečný týden nebo dva dovolené, nebo sick days nemají žádnou subvenci,“ upozornil Kouba. Navzdory tomu patří právě tyto benefity mezi nejrozšířenější a nejoblíbenější.
Úvahy o rozšíření daňových úlev i na tyto benefity jsou podle Kouby rizikové – dále by prohloubily deficit státního rozpočtu. Vyslovil se pro zachování daňové uznatelnosti pro benefity týkající se zdraví, rekreace a sportu. Debatu bychom podle Stanislava Kouby měli vést o stropu podpory; daňová uznatelnost bez limitu totiž zvýhodňuje manažery a zaměstnance s vysokým příjmem oproti ostatním.
Jak dále Stanislav Kouba připomněl, od ledna roku 2024 platil celkový roční strop podpory ve výši poloviny průměrné mzdy. „Jenže hned v lednu následujícího roku se z benefitů vydělily příspěvky na zdravotní péči a služby, které získaly samostatný limit ve výši průměrné mzdy,“ doplnil Kouba. Další novela s platností od příštího ledna ruší limit poloviny průměrné mzdy u volnočasových benefitů, současně však zavádí nový limit pro rekreace a zájezdy ve výši 20 tisíc korun na zaměstnance a rok.
Pochvala za legislativní novinku
Další novinkou od příštího roku je zavedení daňové uznatelnosti podpory na péči o rodinné příslušníky zaměstnance. Daňový poradce a vedoucí partner firmy Grinex Král to považuje za velmi rozumné opatření. „Stále větším tématem bude péče o seniory. Pro zaměstnavatele to bude zajímavá možnost přispět zaměstnancům, aby mohli zůstat v práci a péči o jejich příbuzné aspoň částečně převezme někdo jiný,“ upozornil Jahoda.
Podobně se vyjádřil také ředitel firmy Benefit Plus Ladislav Král. „Základní pravidla jsou dodržovat rovné podmínky a mluvit s lidmi, co je motivuje a co potřebují. To celé je ovlivněno tím, v jaké životní situaci se nacházejí. Zároveň by bylo dobré více přemýšlet o benefitech jako o investici, která se vrátí v podobě vyššího výkonu zaměstnanců,“ dodal na závěr.
Poděkování za podporu konference Právo a trh práce patří advokátním kancelářím Aegis Law a Bříza & Trubač a společnosti Benefit Plus, která poskytuje systém pro správu zaměstnaneckých benefitů.
