Současné nastavení dotačních titulů v oblasti energetiky je podle Milana Kučery, partnera advokátní kanceláře PORTOS, dlouhodobě neudržitelné. Na konferenci České justice a Ekonomického deníku Právo a energetika upozornil, že příprava projektů trvá příliš dlouho. Nereaguje tak na rychle se měnící legislativu, což vede k tomu, že veřejné prostředky míří do technologií, které jsou už v době realizace zastaralé. „Nainvestujeme z dotací, ale postavíme technologického pohrobka,“ uvedl Kučera. Podle něj v českém systému chybí základní flexibilita.
Na konferenci vystoupili mimo jiné ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, členka Rady Energetického regulačního úřadu Markéta Zemanová nebo výkonný ředitel ředitel asociace AKU-BAT CZ Jan Fousek.
Kučera varoval před fixováním dotačních výzev ke konkrétnímu legislativnímu stavu. Změny na úrovni směrnic Evropské unie i národní legislativy jsou podle něj běžné a měly by být očekávanou součástí dotačních programů: „Nejde o to, abych mohl projekt úplně překopat, když se něco změní. Ale musím počítat s tím, že se klíčové předpisy vyvíjejí a že projekt musí reflektovat aktuální požadavky,“ vysvětlil během své prezentace.

Právní jistota ano, ale ne na úkor efektivity
Z diskuse na konferenci vyplynulo, že změny jsou nutné nejen na straně státní správy, ale i mezi samotnými žadateli o dotace. Ti by podle Kučery měli přestat uvažovat způsobem „upravíme projekt, aby se vešel do výzvy“, a začít plánovat s ohledem na budoucí vývoj. Důležité je najít rovnováhu mezi flexibilitou dotačních výzev a právní jistotou.
„Nemůžeme legislativní limity nebo požadavky na konkrétní projekt definovat až ve smlouvě o poskytnutí dotace. Ten okamžik musí nastat dřív – minimálně v momentě, kdy už mám soutěžní dokumentaci,“ popsal Kučera. Zároveň ale dodal, že žadatelé by měli nést vyšší míru odpovědnosti, protože „v legislativě se málokdy něco mění ze dne na den“ a její vývoj je veřejně diskutován měsíce dopředu.
Mohlo by vás zajímat

Energy efficiency first: krásné na papíře, nepraktické v obcích
Zásadní výzvou pro příští období bude podle Kučery transpozice evropské směrnice o energetické účinnosti, zejména implementace principu „energy efficiency first“. Ten má do dotačních programů přinést jasnou prioritu pro řešení, která vedou k úsporám energie. Jenže právě veřejný sektor – obce a kraje – má podle něj problém tyto varianty vůbec realizovat.
„Setkáváme se s tím, že obec nedokáže zvolit energeticky efektivnější řešení, protože je třeba o pět procent dražší. Ihned se objeví obavy o odpovědnost, péči řádného hospodáře a hrozby náhrad škody. A raději se zvolí levnější, ale méně efektivní varianta,“ řekl Kučera a označil to za jeden z klíčových problémů veřejných investic. Právě proto považuje implementaci principu „efficiency first“ za klíčovou nejen pro podniky, ale především pro stát a samosprávy.
Připravit se na změny, které přijdou
Současné dotační období je podle Kučery šancí některé věci změnit. Zásadní roli v tom podle něj bude hrát i proměna Modernizačního fondu. „Dotační politika se nesmí fixovat na okamžik vyhlášení výzvy. Musí být schopná absorbovat vývoj legislativy – ale s rozumným limitem, třeba časovým nebo finančním.“

Zmínil i příklady z praxe, kdy se mezi vydáním rozhodnutí o dotaci a podpisem smlouvy protáhne proces i na rok a půl – což je dost dlouhá doba na to, aby se změnila například evropská směrnice nebo národní legislativa. Pokud se tento vývoj nepromítne do finálního řešení, systém selhává.
Bez flexibility a kvality bude legislativa k ničemu
Kučera vyzdvihl, že legislativní rámec české energetiky prošel v posledních letech zásadní modernizací. Nyní je ale třeba tyto změny naplnit reálnými projekty. „Bez toho legislativa zůstane jen na papíře,“ shrnul.
Potřebná flexibilita by se podle něj neměla propisovat až do smluv, ale do podmínek samotných výzev. Tam by měla být určena klíčová pravidla – včetně například tolerance na změny v požadavcích na emise či výkonnostní parametry. „Není možné, aby projekt získal dotaci a přitom ve chvíli dokončení nesplňoval aktuální legislativní standardy. Takový projekt by nikdy neměl být realizován za veřejné peníze,“ dodal.

V panelové diskusi se opakovaně objevovalo téma potřeby systémové modernizace – nejen technické, ale i administrativní a organizační. Kromě samotných dotací zazněla potřeba posílit roli akumulace energie, flexibilit na trhu s elektřinou, ale i proměny přenosové a distribuční soustavy. Energetický regulační úřad přitom podle členky rady Markéty Zemanové chystá nové prováděcí vyhlášky, které mají právě tyto moderní prvky do systému začlenit.
Poděkování za podporu konference Právo a energetika patří společnostem SSI Energy, D-energy, Tiscali Media a Brněnské komunikace.