Stížnost muže na diskriminaci otců českými soudy kvůli střídavé péči a výživnému zamítl Evropský soud pro lidská práva. Soudy muži přiznaly styk s dětmi dvanáct dní v měsíci. Ale zamítly střídavou péči i snížení výživného za polovinu měsíce, i když matka má jako soudkyně stejný příjem. Oba rodiče jsou soudci, mezi kterými probíhá konflikt. Bývalí manželé nekomunikují, nerespektují se a odmítají terapii, vyplývá z rozsudku.

Stěžovatelem před Evropským soudem pro lidská práva je muž narozený v roce 1973, který žije v Úvalech. V době rozvodu působil on i manželka ve funkci soudce. Protože se věc týká jejich dětí, rozhodl Soud, že stěžovatel bude vystupovat pod písmenem W.

Když se v roce 2017 manželé rozvedli, dohodli se, že jejich dvě děti ve věku dvou a šesti let zůstanou v péči matky na rodičovské dovolené. Muž měl platit výživné a pravidelně se s nimi vídat.

Spor rodičů nakonec vyvrcholil stížností otce na rozsudky českých soudů u Evropského soudu pro lidská práva. O stížnosti rozhodl Štrasburk v pátek 8. května 2025, kdy vyhlásil rozsudek.

Mohlo by vás zajímat

Dvanáct dní s dětmi stojí stejně jako střídavá péče

V roce 2018 požádal muž o střídavou péči a snížení výživného. Snížení výživného Obvodní soud pro Prahu 9 zamítl, ale přiznal otci právo styku s dětmi deset po sobě jdoucích dní v měsíci. Odvolací soud rozšířil počet dní na dvanáct. Uvedl ale, že děti potřebují stabilitu a matku, na kterou jsou zvyklé.

Ústavní stížnost otce odmítl český Ústavní soud v roce 2019. Napsal ale, že důvody proti střídavé péči nebyly nijak zvlášť přesvědčivé. Soudy by měly příště řádně vysvětlit, proč tak rozsáhlá práva na styk s dětmi odpovídají nejlepšímu zájmu dětí lépe než střídavá péče.

Navíc náklady, které stěžovatel vynaložil v souvislosti se rozsáhlými právy na styk s dětmi, jsou takřka stejné jako náklady na střídavou péči. Což by odpovídalo snížení výživného.

ÚS: Nekomunikace rodičů není důvod k zamítnutí péče

Rozsudek Městského soudu v Praze nebyl Ústavnímu soudu úplně pochopitelný. „Zejména soud odvolací upravil styk stěžovatele s nezletilými velmi široce. V této své podobě se blíží střídavé péči,“ uvedl ÚS. Soud ovšem nevzal do úvahy, že náklady na péči se tím také blíží nákladům vynakládaným rodičem při střídavé péči,“ stojí v usnesení Ústavního soudu.

Nedostatečná komunikace mezi rodiči či pouhý zájem na konzervaci výchovného prostředí nepředstavují samy o sobě argumenty způsobilé zamezit střídavé péči,“ uvedl doslova český Ústavní soud.

Bydlení, problémy s předáním a chování dětí důvodem jsou

Poté ovšem Soud uznal, že syn začal chodit do školy a dcera do školky, takže se jejich potřeby o něco zvýšily. Ponechání výživného v původní výši proto nebylo „extrémním pochybením žádajícím si zrušení napadených rozsudků“.

Přes všechno podle Ústavního soudu odvolací soud nakonec vyložil uspokojivě, proč „právě zachování dosavadního výchovného prostředí je v nejlepším zájmu dětí“. Poukázal na nutnost muže vyhledat a zařídit pro sebe a děti nové bydlení, problémy při předávání dcery či změny v chování chlapce ve škole. Vyplynulo to z provedeného dokazování a ze zprávy psychologa.

„Potud nelze v ústavně právní rovině soudům jejich úvahy vytknout,“ uvedl český Ústavní soud. Usnesením z července 2019 Ústavní stížnost otce odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Mediace je neúspěšná, dítě nic měnit nechce

Obvodní soud definitivně žalobu muže zamítl v roce 2021. Stalo se tak po „neúspěšné mediaci a s přihlédnutím k prohlášením rodičů i k postoji staršího dítěte“. Dítě opakovaně prohlásilo, že si přeje zachování stávajícího uspořádání. Podle odborného posudku „se rodiče ve svých rodičovských rolích navzájem nerespektují a nejsou ochotni spolu komunikovat a podstoupit terapii“. To má negativní dopad na děti, uvedl obvodní soud.

Že v případu nedošlo k žádné změně, potvrdil odvolací městský soud.

Otec: Hodnoty českých soudů vedou k diskriminaci

Muž oba rozsudky napadl další ústavní stížností.  Uvedl, že rozhodnutí soudů byla určena „hodnotovým postojem českých soudců obecně, což odhaluje nepřímou diskriminaci otců na základě pohlaví“.

S odkazem na statistické údaje argumentoval, že děti jsou svěřovány matkám, protože ty se o děti starají na mateřské/rodičovské dovolené Zdánlivě neutrální kritéria, jako je zájem dítěte a stabilita jeho prostředí, tedy mají negativní dopad na otce a znevýhodňují je. Kromě toho ministerské pokyny ohledně výživného na dítě neodrážejí rozsah práv otců na styk s dítětem.  

Dne 6. září 2022 byla i tato ústavní stížnost zamítnuta. Podle Evropského soudu pro lidská práva byla důvodem „neustálá rivalita mezi stěžovatelem a jeho bývalou manželkou, kteří nebyli schopni překonat komunikační potíže a odmítali podstoupit terapii“.

ESLP: Ústavní soud klíčové důvody uvedl

Proti České republice podal muž stížnost v lednu 2023, a to na porušení článku 6- právo na spravedlivý proces, článku 8 – právo na soukromý a rodinný život a článku 14 – zákaz diskriminace.

Podle otce se český Ústavní soud nezabýval stížností na diskriminaci. Podle české vlády takovou stížnost před českým Ústavním soudem přímo nevznesl a nezdůvodnil.

Podle Evropského soudu pro lidská práva musí vnitrostátní soudy uvést, na čem jsou jejich rozhodnutí založena. Což český Ústavní soud učinil, když uvedl klíčové důvody, proč stížnosti zamítá, ačkoli na stížnost na diskriminaci přímo nereagoval. Stížnost je proto podle ESLP zjevně neopodstatněná.

Proč musí platit, ač matka soudkyně má stejný příjem?

Ačkoli vnitrostátní soudy uznaly, že on a jeho bývalá manželka mají stejné rodičovské dovednosti a přiznaly mu širší práva na styk s dítětem, odmítly zavést střídavou péči, stěžoval si před ESLP otec na porušení článku 8 Úmluvy.

Proto musí stále platit výživné, ačkoli se o své děti stará dvanáct dní v měsíci a ačkoli matka jakožto soudkyně má srovnatelný příjem. Dále si nemůže nárokovat snížení daně z příjmu z důvodu vyživovaných dětí.

Kontakt s dětmi je rozsáhlý a právo neporušuje

Podle ESLP stávající uspořádání může být vnímáno jako nedostatek uznání rovnocenné rodičovské role otce a může mít veřejnoprávní důsledky. Nemůže však představovat porušení článku 8 s ohledem na rozsáhlý kontakt stěžovatele s dětmi. Pokud jde o rozhodnutí o výživném, Soud dospěl k závěru, že bylo dostatečně odůvodněné.

„Sporná rozhodnutí byla navíc vydána ve sporném řízení, v jehož průběhu měl stěžovatel, zastoupený právním zástupcem, možnost předložit – písemně i ústně – všechny argumenty na podporu svých tvrzení,“ uvedl Evropský soud pro lidská práva k nepřijatelnosti stížnosti.

Čísla říkají, že soudy nařízují střídavou péči i proti vůli rodičů

Evropský soud pro lidská práva muži nakonec odsouhlasil, že „stereotypizaci a předsudkům vůči otcům“ je třeba se vždy vyhýbat. V jeho situaci navíc mohou rozhodnutí českých soudců způsobit frustraci.

Jenže podle čísel, která předložila česká vláda, nejsou otcové v těchto sporech diskriminováni. „Naopak ukazují na rostoucí trend směrem k soudním rozhodnutím nařizujícím střídavou péči, a to i v případě, že s tím rodiče nesouhlasí,“ vysvětlil Soud a také stížnost na diskriminaci prohlásil nepřijatelnou.