Někteří nově jmenovaní soudci usilují o přeložení z regionálních soudů do Prahy nebo Brna – často z rodinných či osobních důvodů. Na takové přeložení neexistuje žádný právní nárok a rozhodnutí vždy závisí na souhlasu obou dotčených krajských soudů a ministra spravedlnosti, zdůraznili pro Českou justici zástupci justice. Předsedkyně plzeňského soudu Věra Oravcová zároveň varuje, že přeložení bez náhrady by mohlo ohrozit fungování soudů mimo hlavní metropolitní oblasti. „Soudy v pohraničí nemohou a nebudou plnit funkci snadněji dostupného vstupu do justice,“ uvedla.
Pět soudců z Okresního soudu v Sokolově aktuálně žádá o přeložení do jiných krajů – čtyři do Brna, jeden do Ústí nad Labem. Šestý svůj požadavek stáhl. Žádosti přicházejí kvůli osobním či zdravotním důvodům. „U Okresního soudu v Sokolově je plánováno 22 soudců, reálně jich však k 1. květnu 2025 působí pouze 20. Pokud by dalších pět odešlo, zůstane soud personálně na hraně. Bez náhrady za překládaného soudce je přeložení vyloučeno,“ uvedla Oravcová pro Českou justici.
Systémový problém
Podle ní se Sokolov stal ilustrací širšího problému, který se netýká jen Plzně. „Na posledním zasedání Kolegia předsedů krajských soudů v Olomouci jsme se této problematice podrobně věnovali. I jiné soudy čelí žádostem o přeložení – například Městský soud v Praze eviduje čtyři žádosti o přeložení na Moravu,“ dodala.
„Justice nemůže sloužit jako sociální zaopatřovací ústav,“ uvedl už dříve předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. Podrobně se tématem překládání soudců totiž zabýval i Nejvyšší správní soud, který v dubnu rozhodoval o kasační stížnosti soudce, jenž žádal přeložení do Brna z rodinných důvodů. NSS v rozhodnutí potvrdil, že na takové přeložení neexistuje právní nárok. Každý případ je nutné posuzovat individuálně, s ohledem na zákonné podmínky i personální situaci na soudech.
I Praha může být za trest
Šimka v této souvislosti upozorňuje, že Brno produkuje velké množství kvalitních právníků – díky velké právnické fakultě, minimu byznysu a vysoké koncentraci nejvyšších soudů, které zaměstnávají stovky asistentů. „A ti pak po složení justičních zkoušek chtějí do justice. Jenže v Brně a obecně na jižní Moravě je díky tomu plno – až přeplněno,“ říká Šimka. Výsledkem podle něj je, že někteří z těchto právníků přijmou nabídku práce na soudech v regionech, které z jejich pohledu nejsou atraktivní – typicky v severních a západních Čechách, na Liberecku, Hradecku nebo dokonce v Praze. „Ano, i Praha je pro některé Brňáky za trest. Nemají tam zázemí, příbuzné,“ konstatuje předseda NSS.
V reakci na zvyšující se počet žádostí předsedové krajských soudů zakotvili pravidla, jak při překládání postupovat. Přeložení soudce z jednoho krajského obvodu do druhého má být podle tzv. pravidla č. 3 kompenzováno přenecháním místa v další jmenovací etapě – pokud se předsedové nedohodnou jinak.
„Každý budoucí soudce by měl opravdu seriózně zvážit vyslovení souhlasu s přidělením ke konkrétnímu soudu. Nemá garanci, že jeho žádosti o přeložení bude vyhověno,“ zdůrazňuje Oravcová.
Mohlo by vás zajímat
Ostravská zkušenost: preference zjišťujeme už při výběru
V Ostravě se přitom snaží předejít podobným situacím už na začátku kariéry soudců. „V rámci působnosti Krajského soudu v Ostravě je zažitou praxí, že již při výběrovém řízení na funkci soudce zjišťujeme preference uchazečů, na kterém soudu by chtěli působit. Je to součástí snahy o stabilitu personálních poměrů,“ popisuje předseda soudu Petr Novák.
Podle něj je třeba mít na paměti, že souhlas s přidělením ke konkrétnímu soudu je součástí samotného jmenování do funkce. „Automaticky očekávat vyhovění žádosti o přeložení krátce po jmenování, aniž by došlo k zásadní změně osobních poměrů, je z tohoto pohledu problematické,“ uvedl. Zároveň ale dodává, že žádostem vychází vstříc, pokud je to alespoň trochu možné: „Samozřejmě to nelze vyloučit, pokud tím nebude narušen chod soudu po stránce personální.“
Hradec Králové: žádosti spíše výjimečně, zatím bez problému
Jiná je situace v Hradci Králové, kde podle mluvčí soudu Kateřiny Jarkovské nejsou žádosti o přeložení příliš časté. „Zdejší soud eviduje pouze jednotky takových případů. Konkrétně se od roku 2020 jednalo o 3 případy žádosti o přeložení do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové a 3 případy žádosti o přeložení z obvodu Krajského soudu v Hradci Králové do jiného obvodu, a to vždy z rodinných důvodů. Ve všech případech bylo těmto žádostem vyhověno,“ uvedla pro Českou justici.
„Vyhovění takovéto žádosti je vždy nutně podmíněno souhlasem předsedy Krajského soudu v Hradci Králové a souhlasem předsedy příslušného soudu, kam má být dotyčný přeložen nebo kde dotyčný doposud působil. Zároveň musí takové přeložení soudce umožňovat personální situace soudu, tj. zajištění personální náhrady,“ dodala.
Někde pouze jednotky případů
„Vzhledem k současným podmínkám vstupu do justice lze předpokládat, že žádostí o přeložení bude do budoucna přibývat, nicméně v našem kraji to prozatím jako problém pro stabilitu a obsazenost soudů nevnímáme.“
Také předseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar potvrzuje, že žádostí o přeložení není mnoho.
„Počet takových případů zůstává v jednotkách ročně. Část žádostí přichází od uchazečů, kteří se hlásili do výběrových řízení mimo svůj domovský kraj s nadějí, že později budou přeloženi zpět. V tom ale nevidím zásadní systémový problém. Každá žádost se řeší individuálně,“ uvedl.
Soudce není pendler, vzkazuje Ústí
Na krajském soudu v Ústí nad Labem se nově nastupující soudci běžně upozorňují, že „severočeská justice není přestupní stanice“. Mluvčí Gabriela Nedělková Pařízková uvedla, že každý případ se posuzuje individuálně a že přeložení není nárokové.
„Lze očekávat, že přijatí kandidáti, resp. budoucí soudci se přestěhují. Platí pravidlo, že se musí dohodnout předsedové příslušných dvou krajských soudů,“ doplnila.
