Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám mezi předsedkyní Komise Ursulou von der Leyen a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Zprávy se týkaly komunikace ohledně vakcín proti covidu-19. Tribunál Soudního dvora EU dnes rozhodl, že zamítnutí přístupu k těmto zprávám bylo neoprávněné, a rozhodnutí Komise zrušil. EK reagovala s tím, že rozsudek bere na vědomí, důkladně ho prostuduje a přijme nové rozhodnutí s podrobnějším vysvětlením.
Novinářka Matina Stevisová z deníku The New York Times podala žádost na základě nařízení o přístupu k dokumentům, a to o zpřístupnění veškeré textové komunikace mezi von der Leyen a Bourlou z období od 1. ledna 2021 do 11. května 2022. Komise žádost zamítla s tvrzením, že nemá požadované dokumenty k dispozici. Novinářka a redakce NYT se následně obrátily na Tribunál.
Tribunál žádosti vyhověl, EK musí znovu rozhodnout
„Tribunál svým rozsudkem žalobě vyhověl a rozhodnutí Komise zrušil,“ uvedl soud v tiskovém prohlášení. Případ známý pod názvem Pfizergate se týkal komunikace před uzavřením smlouvy o vakcínách v hodnotě přes 20 miliard eur (přibližně 500 miliard Kč). Soud připomněl, že cílem příslušného nařízení je co nejširší přístup veřejnosti k dokumentům unijních institucí.
Přestože Komise původně uvedla, že dané dokumenty neexistují, novinářka předložila důkazy o existenci textové výměny. Sama Komise následně v soudním řízení doložila další podpůrné materiály, které podle soudu existenci zpráv potvrzují. „Podařilo se jim tak vyvrátit domněnku neexistence a nedisponování požadovanými dokumenty,“ konstatoval soud.
V takové situaci se Komise podle Tribunálu nemůže omezit jen na tvrzení, že zprávy nemá. Musí poskytnout věrohodné a konkrétní vysvětlení, proč nejsou k dispozici. Soud také zdůraznil, že nebylo dostatečně objasněno, zda byly zprávy vymazány, a pokud ano, zda záměrně, automaticky nebo kvůli výměně přístroje.
Mohlo by vás zajímat
EK slibuje nové rozhodnutí s podrobnějším odůvodněním
„Tribunál konstatuje, že Komise měla ve svém rozhodnutí podrobněji vysvětlit, že dokumenty požadovaného typu nemá k dispozici,“ uvedla EK. Zároveň dodala, že soud nezpochybnil celkovou politiku evidence dokumentů. Nyní chce Komise rozhodnutí analyzovat a připravit nové stanovisko s přesnějším odůvodněním. Zdůraznila přitom, že transparentnost je pro ni i předsedkyni Komise zásadní hodnotou.
Podle deníku Politico aféra ukazuje hlubší problém transparentnosti a odpovědnosti unijních institucí. „Případ Pfizergate je nejnázornějším příkladem rozporu mezi rétorikou předsedkyně EK o transparentnosti a její reálnou praxí,“ uvedl Nick Aiossa z Transparency International Europe. Ursula von der Leyen se k obsahu zpráv nikdy veřejně nevyjádřila.
Odpůrci kritiky: v krizi šlo o lidské životy
Zastánci předsedkyně von der Leyen argumentují, že během pandemie postupovala v zájmu ochrany lidských životů a zajistila vakcíny pro celou EU. Otázka dnes podle komentářů není, zda byl její krok správný, ale zda byl transparentní. Server Politico připomněl, že členské státy dohodu s Pfizerem podepsaly, ale detaily nikdy nebyly plně zveřejněny.
Podle dostupných informací Pfizer během jednání navýšil ceny a EU nakoupila miliony dávek, které nakonec nebylo možné využít. Mnohé skončily zničené. Některé státy, které nechtěly platit za další dávky, byly následně společností Pfizer zažalovány na základě stejné smlouvy.
