Možnou protiústavností letošního zmrazení platů v justici se bude Ústavní soud (ÚS) zabývat na základě podnětu z Okresního soudu v Děčíně. Dorazil jako první.
Podnět stojí na přesvědčení, že letošní platová základna v případě soudců odporuje ústavnímu pořádku. S ohledem na dlouhodobou praxi lze předpokládat, že případné návrhy z jiných soudů přičlení ÚS k prvnímu zahájenému řízení. Soudkyní zpravodajkou se podle rozvrhu práce stala Lucie Dolanská Bányaiová, zveřejnil web ÚS. Rozhodovat bude plénum, tedy sbor všech 15 ústavních soudců a soudkyň.
Desítky soudců už kvůli platovým výměrům podaly civilní žaloby. Domáhají se dorovnání na úroveň, která by jim náležela podle standardního zákonného výpočtového mechanismu. Vláda však pro většinu letošního roku stanovila platovou základnu napevno. Zdůvodnila to rozpočtovými úsporami. Základna tak činí 121 685 korun, jinak by vzrostla výrazněji a přesáhla by 130 000 korun.
Zásah musí být výjimečný a týkat se všech
Jedním z těch, kteří podali žalobu, byl soudce Okresního soudu v Děčíně. Argumentoval tím, že zásahy do platů soudců musí být výjimečným opatřením, že případné platové restrikce se musí týkat všech zaměstnanců ve veřejném sektoru, nikoliv selektivně soudců. Exekutiva musí zásahy do platů řádně odůvodnit. Sám za únor dostal plat 164 300 korun a paušální náhradu výdajů 6700 korun. Kdyby vláda do mechanismu výpočtu platů nezasáhla, měl by nárok na 174 700 korun a náhradu 7200 korun.
Kolegovu žalobu dostala na stůl děčínská samosoudkyně Andrea Pěničková. Jeho argumenty uznala jako důvodné a předložila ústavním soudcům návrh na zrušení fixní platové základny ve vztahu k soudcům. Podobně mohou postupovat i další soudy, nicméně návrh z Děčína je zatím podle mluvčí Kamily Abbasi jediný doručený k ÚS.
Mohlo by vás zajímat
ÚS nemá důvod vzít věc na stůl mimo pořadí
Průměrná délka řízení v plénu ÚS se momentálně pohybuje kolem devíti či desíti měsíců. Za jak dlouho se vyjádří k platům soudců, nelze předjímat. „Neshledali jsme tam žádný důvod, proč tuto věc vzít na stůl mimo pořadí,“ řekl nedávno České televizi předseda ÚS Josef Baxa.
Pokud by ústavní soudci dospěli k závěru, že zásah do platů v justici je protiústavní, jako to v minulosti udělali už mnohokrát, bude muset stát za letošek doplatit 817,4 milionu korun plus úroky z prodlení a náklady soudních řízení. Z toho by 620,3 milionu putovalo k soudcům a zbývajících 197,1 milionu ke státním zástupcům. Ministerstvo spravedlnosti už odhad uvedlo v dokumentu, s nímž v dubnu seznámilo vládu.
Městský soud v Brně eviduje žalobu šestnácti soudců
Jednotlivé soudcovské žaloby jsou rozeseté po celém Česku. Soudci je podávají u prvostupňových soudů ve městech, kde působí. Například k projednání žalob soudců všech soudů, které sídlí v Brně, je příslušný Městský soud v Brně. Zatím podle mluvčí Petry Láníčkové eviduje 16 žalob na doplatek platu a paušální náhrady. „Všechny podané návrhy jsou teprve na začátku, kdy zatím u žádného návrhu nebylo nařízeno jednání ani o žádném nebylo dosud rozhodnuto,“ uvedla Láníčková.
Plat soudce se určuje jako součin koeficientu a platové základny, která má být trojnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém kalendářním roce. Loni byla základna 113 775 Kč. Pro letošní rok novela platovou základnu soudců stanovila pevně na 121 685 korun, jinak by byla s ohledem na inflaci v minulých letech vyšší. K dočasnému zpomalení růstu základny přistoupila vláda proto, aby alespoň částečně dosáhla zamýšlených rozpočtových úspor.
