Lidský druh se dělí na muže a ženy. Biologické odlišnosti mají důsledky. Proto je pohlaví součástí rodného čísla. Jak se kdo cítí, jde mimo stát. Jiný postup by působil vážný zásah do právního řádu a společnosti. Uvedl to český Ústavní soud. Stížnost občana, který se cítí bezpohlavním, rozhodne ve čtvrtek Evropský soud pro lidská práva.
Stížnost na český stát podal k Evropskému soudu pro lidská práva biologický muž, který odmítá mít jakékoli pohlaví. Tvrdí, že zamítnutí změny rodného čísla představuje porušení článku 3 Úmluvy – zákaz mučení a nelidského zacházení. Dále měl být porušen článek 8 – právo na soukromý život a článek 14 – zákaz diskriminace.
Umožnit změnu pohlaví čestným prohlášením bez operace chce od letošního ledna skupina poslanců včetně nové ministryně spravedlnosti Evy Decroix. Návrh Marka Bendy, Mariana Jurečky, Evy Decroix a Aleše Dufka projednala v únoru vláda. Od té doby změna občanského zákoníku čeká na projednání ve sněmovně. Ani tento návrh však neobsahuje zavedení bezpohlavnosti.
Muž chce žít v neutrálním pohlaví
Český občan nechce být v rodném čísle identifikován ani jako muž, ani jako žena. Žádá proto vyškrtnout číselný identifikátor pohlaví. Pokud by to nebylo možné, tak by jako další možnosti dal přednost pohlaví ženskému. Občan byl při narození uznán mužem. Zatím neprošel „nevratnou operací“.
Pohlaví, ve kterém se stěžovatel „rozhodl žít“, je pohlaví neutrální, shrnul situaci český Ústavní soud, kam se občan obrátil se stížností. Stížnost v roce 2022 Ústavní soud jako nedůvodnou zamítl.
Mohlo by vás zajímat
Volba pohlaví je rozbití společenského řádu
Jenže takový postup český stát neumožňuje. Jeho žádost o změnu rodného čísla zamítly všechny instituce včetně Nejvyššího správního soudu. Společenská představa o pohlaví je podle NSS založena na binaritě a neměnnosti biologického pohlaví. Prostor pro subjektivní bezpohlavnost nebo jiná pohlaví není, uvedl v zamítnuté kasační stížnosti NSS.
„Odklon od binárního sociálního pohlaví odvozeného od pohlaví biologického je vnímán jako nežádoucí a rozbíjející základní stavební kameny společenského řádu,“ citoval Ústavní soud rozhodnutí o kasační stížnosti.
Podle ministerstva vnitra rozdělení na muže a ženu používají řady právních předpisů. Například zákon o matrikách, občanský zákoník či zákoník práce. S tímto rozdělením úzce souvisí jiné právní úkony jako například vydávání veřejných listin.
„Bylo-li by uzákoněno pohlaví ,neutrální´ či ,neurčeno´, muselo by podle ministerstva dojít k rozsáhlým změnám ve většině informačních systémů veřejného i soukromého sektoru a současně by bylo nezbytné vyřešit důsledky týkající se této problematiky,“ shrnul stanovisko vnitra český Ústavní soud.
Právo respektuje odlišnost různou ochranou
Poté ústavní stížnost muže zamítl. „Ústavní pořádek, právní řád i obecně česká společnost vycházejí z binární existence lidského druhu, tedy z dělení lidí na muže a ženy,“ zopakoval ve svém nálezu 7. června 2022.
Ústavní pořádek akceptuje a právní řád předvídá, že lidé se dělí na muže a ženy. Stát to zaznamenává proto, že v některých případech zachází se ženami a s muži odlišně a se zvýšenou ochranou, vysvětlil Ústavní soud. Je to žádoucí a nezbytné. Stojí na tom český právní řád.
Naopak informace o tom, s jakým pohlavím se jednotlivec vnitřně identifikuje, je podle Ústavního soudu „v zásadě bezvýznamná“. „Odlišné zacházení s lidmi podle této charakteristiky by postrádalo objektivní a rozumné důvody, které k odlišnému zacházení ústavní pořádek vyžaduje,“ uvedl soud.
Jaké pohlaví kdo cítí, jde mimo stát
Zaznamenáván je údaj o úředním pohlaví, nikoli vnitřní pocity dotyčného. Je to jiný údaj než osobní identifikace dotyčného člověka, a proto nemůže být toto číslo v rozporu s individuálním pocitem, dodal dále Ústavní soud. Rodné číslo podle soudu neříká o vnitřních pocitech vůbec nic.
„Informace o ,pohlavní identitě´, která pro stát nemá objektivní, smysluplné využití, zůstává mimo státní dosah či evidenci,“ dodal k tomu Ústavní soud.
Trendy? Pro Ústavní soud jsou irelevantní
V tomto případě jde podle Ústavního soudu jen o formu rodného čísla. „Člověk obvykle není tázán na rodné číslo za účelem zjištění pohlaví, nýbrž je dotázán přímo na pohlaví, je-li to potřeba,“ uvedl k tomu soud.
Co se týče změn pohlaví, podmínek těchto změn a změn identifikace, legislativa mezi členskými zeměmi Rady Evropy je různá. Evropský soud pro lidská práva ponechává státům míru uvážení. „Jakékoli ,trendy´ pak Ústavní soud považuje za irelevantní,“ uvedl doslova ÚS.
Proč se mají lidé dělit podle pocitu?
„Ústavnímu soudu stále nebylo předloženo logické vysvětlení toho, k čemu by mělo sloužit dělení lidí na ty, kteří se vnitřně identifikují jako muž, a na ty, kteří se identifikují jako žena. Takové kategorie nemají původ v právní ani společenské realitě,“ uvedl Ústavní soud před tím, než stížnost jako nedůvodnou zamítl.
Evropský soud pro lidská práva zveřejní rozhodnutí o stížnosti občana, který se cítí být bezpohlavním, na český stát, ve čtvrtek 12. června 2025.
