Zaměstnavatel vám dluží mzdu? Nečekejte měsíce. V některých případech můžete z práce ihned odejít a žádat i odstupné. Případů, kdy firma neplatí, jsou v Česku ročně tisíce.
Zhruba čtvrtina podnětů, které ročně řeší inspekce práce, se týká odměňování a dlužných mezd. Loni takových případů inspektoři řešili 1846. „Podněty poukazovaly zejména na neposkytnutí mzdy nebo její části, neproplacení práce a příplatků za práci přesčas, neproplacení příplatků za práci ve dnech pracovního klidu a v noci. Nechyběly podněty, které upozorňovaly na neposkytnutí odměny za práci ve stanoveném termínu,“ řekl České justici mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibač.
A to je jen špička ledovce. Řada dalších lidí čeká a doufá, že se jejich zaměstnavatel umoudří a peníze pošle. Právníci ale radí: je lepší se ozvat hned a situaci aktivně řešit. Kdy je dobré začít? A jak na to?
Kdy už firma dluží
Samotný fakt, že výplata nepřišla v dohodnutém termínu – v českých podmínkách zpravidla k 15. dni v měsíci – ještě neopravňuje zaměstnance k tomu, aby vymáhal mzdu přes právníky. „Pokud zaměstnavatel výplatní termín nedodrží, porušil svou povinnost a dopustil se přestupku. Ale mzda ještě není splatná, a není tedy soudně vymahatelná,“ vysvětluje advokátka z kanceláře Fairsquare Klára Rücklová.
To však neznamená, že by měl zaměstnanec složit ruce do klína. Už v této chvíli by se měl obrátit na zaměstnavatele nebo jeho mzdovou účetní s přátelským upozorněním, že výplata nepřišla. „Může jít o administrativní chybu, i ty se stávají,“ dodává Rücklová.
Mohlo by vás zajímat
Teprve pokud zaměstnavatel nevyplatí mzdu ve lhůtě splatnosti, je v prodlení. Pohledávka se stává splatnou a zaměstnanec se může obrátit na soud. Vzniká mu také právo na úroky z prodlení. Datum splatnosti výplat zpravidla připadá na poslední den kalendářního měsíce následujícího po vykonané práci. Jinými slovy, mzda za práci odvedenou v květnu je splatná do konce června.
Jak vymáhat dlužnou výplatu
Když smírné řešení selhalo a mzda je po splatnosti, přichází čas na formální řešení. „Doporučujeme zaměstnavatele písemně vyzvat k úhradě dlužné částky a stanovit mu přiměřenou lhůtu k nápravě. Výzvu je vhodné doručit doporučeně nebo e-mailem, aby mohl zaměstnanec případně prokázat její doručení,“ uvádí advokátka Clifford Chance Veronika Kinclová.
A jak dlouhá má být přiměřená lhůta? Zákon přesný termín nestanovuje, nicméně právníci doporučení mají. Podle právničky Clifford Chance Simony-Estrelly Beltran bývá podle ustálené právní praxe při vymáhání dlužné mzdy obvyklé stanovit zaměstnavateli lhůtu k úhradě v rozmezí 7 až 14 dnů.
Pokud zaměstnavatel ani v takto stanoveném termínu peníze nepošle, měl by se zaměstnanec se svým nárokem obrátit na soud. „Při podání žaloby je vhodné přiložit důkazy, které doloží nárok na mzdu. Jde například o mzdový výměr, pracovní smlouvu nebo dohodu o provedení práce či o pracovní činnosti, výplatní pásky,“ popisuje Kinclová.
Současně se může zaměstnanec obrátit i na inspekci práce. Nevyplacení mzdy totiž zákon pokládá za přestupek a firmu za něj může stihnout pokuta až dva miliony korun. I to je dobrá motivace k tomu, aby zaplatila, co má.
„Je však třeba zdůraznit, že orgány inspekce práce mohou u zaměstnavatele provést kontrolu, při které mohou zjistit porušení pracovněprávních předpisů, ale není v jejich pravomoci dlužné mzdy na zaměstnavateli vymáhat,“ upozorňuje Richard Kolibač. Pro exekuční příkaz prostě musí zaměstnanec jedině na soud.
Jak dlouho trvá soud
Soudy se v Česku obvykle vlečou. Ale pokud se zaměstnanci podaří dodat všechny důkazy, může být v tomto případě rozhodnutí relativně rychlé. „V případě úspěšného podání návrhu na vydání platebního rozkazu trvá řízení zpravidla několik měsíců,“ říká ze zkušenosti Veronika Kinclová.
Pokud zaměstnanec nebo jeho advokát podá jen žalobu a ne návrh na platební rozkaz, anebo se zaměstnavatel brání, soudní řízení se pochopitelně protahuje. Obvykle bude v takovém případě trvat zhruba rok.
Žádný limit, ve kterém musí justice rozhodnout, ale zákon nestanoví. Délka řízení závisí na složitosti případu a procesní aktivitě obou stran.
Odejít na hodinu lze
Vymáháním peněz to ale nekončí. Dlužná mzda může být také důvod k okamžitému ukončení pracovního poměru. I v tomto případě hraje zásadní roli termín splatnosti. Odejít takzvaně na hodinu totiž zaměstnanec může jen v případě, že je firma v prodlení s výplatou déle než 15 dnů.
Ve výše zmíněném případě květnové mzdy by to tedy znamenalo, že pracovník může z firmy odejít, pokud mu peníze nepřišly na účet do 15. července. Zároveň pak zaměstnanci vzniká právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá výpovědní době. Typicky půjde o dva měsíce.
„Tento postup je ale možný jen v případě, že zaměstnavatel není schopen nebo ochoten uspokojit právo zaměstnance na mzdu, které je nesporné. Pokud je však sporné, jestli zaměstnanec vůbec nárok na mzdu má, musí být tato otázka řešena podáním žaloby o zaplacení mzdy,“ upozorňuje Rücklová.
Nárok na mzdu nezaniká ani po skončení pracovního poměru. „Zaměstnanec má stále právo domáhat se jejího vyplacení stejným způsobem jako během trvání pracovního vztahu. Může tedy využít písemnou výzvu, podnět k inspektorátu práce či soudní žalobu o zaplacení dlužné mzdy,“ dodává Kinclová.
Když je firma v insolvenci
Stát se může také to, že firma neplatí mzdy, protože na ně jednoduše nemá. Je v platební neschopnosti. I na tyto případy zákon pamatuje. „Pokud má zaměstnanec splatný nárok na mzdu, který vznikl v měsíci, kdy byla zahájena insolvence zaměstnavatele nebo vyhlášeno moratorium, nebo ve třech měsících předcházejících či následujících po tomto měsíci, může zaměstnanec požádat o uspokojení svých splatných nároků úřad práce,“ upozorňuje Klára Rücklová.
Získat tak může nejvýše tři mzdy a za každý měsíc maximálně 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Ale aspoň nezůstane úplně bez peněz.
Zaměstnanci také mohou přihlásit své pohledávky do insolvenčního řízení, případně mohou na svého zaměstnavatele sami podat insolvenční návrh. „Pracovněprávní pohledávky zaměstnanců mají při uspokojování přednost před běžnými pohledávkami, a proto je zde vyšší šance, že se uspokojení dočkají,“ dodává Rücklová.
Záleží ale samozřejmě na tom, jak se insolvence zaměstnavatele řeší a zda ji podnik přežije. Pokud ho soud pošle do konkurzu, je šance na uspokojení pohledávek zaměstnanců menší, než když firma finanční potíže řeší reorganizací.
