Soudy v Česku rozhodují spory rychleji než ve většině evropských zemí a těší se rostoucí důvěře veřejnosti. Přesto evropské hodnocení justice upozorňuje i na výrazné rezervy – česká justice zaostává v digitalizaci, chybí nástroje jako online přístup ke spisům a informace o procesních právech nejsou dostupné v cizích jazycích. Problémem je také nízká vnímaná nezávislost institucí, které kontrolují veřejné zakázky a hospodářskou soutěž.
Vyplývá to z pravidelného srovnání EU Justice Scoreboard 2025, které vydala Evropská komise.
Z hlediska rychlosti řízení patří české soudy mezi evropskou špičku. V civilních a obchodních sporech u soudů prvního stupně dosáhla Česká republika druhého nejlepšího výsledku v celé Evropské unii. Průměrná délka řízení se drží pod hranicí 150 dnů. Výrazné zlepšení zaznamenaly i soudy vyšších stupňů – i při započítání všech instancí zůstává Česká republika mezi několika málo státy, kde se řízení výrazně zkrátilo.
ČR se v délce civilníchřízeních umístila na druhé příčce mezi všemi státy Evropské unie, což znamená, že předběhla i justice jako německá, rakouská, francouzská nebo nizozemská, které bývají tradičně vnímány jako vysoce funkční. Pomalejší jsou dokonce i všechny skandinávské a pobaltské země.
Mohlo by vás zajímat
Dobrou kondici potvrzuje také tzv. clearance rate – tedy poměr vyřízených a nových případů. V roce 2023 české soudy vyřídily více věcí, než kolik jich nově napadlo, což Česko vyneslo na pátou příčku mezi státy EU.
Ve správním soudnictví se také situace postupně zlepšuje. Česká republika si polepšila o jedno místo a patří mezi šest nejrychlejších států EU. Naopak v počtu správních žalob podaných na počet obyvatel je téměř na chvostu – hned před Maltou.
Důvěra v nezávislost justice roste, ale instituce kontrolující veřejné zakázky zaostávají
Kromě efektivity vykazuje české soudnictví rostoucí důvěru veřejnosti i firem v jeho nezávislost. V roce 2023 došlo k nárůstu důvěry občanů o přibližně deset procentních bodů na celkových 65 %. Lepší hodnocení zaznamenala i obchodní sféra. Tento trend je v ostrém kontrastu s některými dalšími zeměmi EU, kde důvěra v justici naopak oslabuje.
Současně ale Scoreboard upozorňuje na rezervy v oblasti vnímané nezávislosti jiných institucí. Zvláštní pozornost byla letos poprvé věnována také orgánům přezkoumávajícím veřejné zakázky a dohlížejícím na hospodářskou soutěž. Právě v těchto oblastech je Česká republika pod unijním průměrem a firmy tyto orgány vnímají jako méně nezávislé než v jiných členských státech.
Justice je levná, ale má slabiny v digitalizaci
Nejzásadnější výhrady se však týkají technologické vyspělosti českého soudnictví. V oblasti digitalizace zaostáváme za většinou evropských zemí. Veřejnost nemá k dispozici online přístup ke spisům – ani účastníci řízení, ani oběti trestných činů nemohou nahlížet do dokumentace vzdáleně.
Informace o procesních právech nejsou přehledné a chybí jejich dostupnost v cizích jazycích, což výrazně komplikuje situaci zahraničním uživatelům. České soudy také jen velmi omezeně využívají umělou inteligenci a nepracují s moderními nástroji pro komunikaci s veřejností, jako jsou například chatboti. Tyto prvky přitom patří v řadě jiných států EU ke standardní výbavě soudního systému.
Z pozitivních zjištění zůstává také nízká finanční náročnost české justice. Výdaje státu na soudnictví tvoří méně než 0,3 % HDP, což je jeden z nejnižších podílů v EU. Tento stav přetrvává již několik let a ukazuje, že české soudy jsou schopné dosahovat dobrých výsledků i s relativně skromnými prostředky.
Kdo a jak justici hodnotí?
Zpráva EU Justice Scoreboard vzniká pod vedením Evropské komise, která sbírá podrobná data od všech členských států prostřednictvím národních kontaktních osob. Na hodnocení se dlouhodobě podílejí také Komise Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice (CEPEJ), Evropská síť rad pro justici (ENCJ), Síť předsedů nejvyšších soudů EU, Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů EU (ACA-Europe), Evropská síť pro hospodářskou soutěž, Eurostat a další odborné platformy.
Zpráva mapuje tři klíčové oblasti fungování justice: efektivitu, kvalitu a nezávislost, a patří k základním nástrojům v rámci pravidelného hodnocení právního státu v EU.
