Peněžitá pomoc obětem trestných činů pravděpodobně do budoucna vzroste. Zvýší se také objem peněz pro nevládní organizace, které jim pomáhají. Oběti sexuálního útoku nebo nátlaku budou patřit mezi zvláště zranitelné. Změny přinese poslanecká novela zákona o soudech a soudcích, kterou dnes Senát schválil. Normu teď dostane k podpisu prezident.
Peněžitá pomoc obětem se má podle novely odvíjet od průměrné hrubé mzdy, což zajistí její valorizaci do budoucna. Nyní zákon stanovuje konkrétní částky, případně jejich horní hranici. Náklady státu se zvýší pravděpodobně o víc než polovinu. Na pokrytí ale podle předkladatelů postačí úhrady od obviněných na pomoc obětem, které odvádějí do státního rozpočtu.
Už v Poslanecké sněmovně se ale proti tomu vyslovil předseda jejího ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). „Tohle je prostě tunelování státního rozpočtu,“ prohlásil během jednání výboru. Podle něj se výnosy z trestních sankcí nemají svévolně přerozdělovat, zejména bez podrobné analýzy a kontroly.
Mezi pozůstalými i druh či družka
Částky peněžité pomoci obětem jsou stejné přes 10 let. Reálná hodnota pomoci proto klesla. Navrhovaný výpočet částek pomoci zachovává podle zdůvodnění jejich poměr k průměrné mzdě z roku 2013. Předloha také rozšiřuje okruh lidí, kteří budou moci žádat o pomoc v postavení pozůstalých, o osoby žijící v takzvaných faktických manželstvích, tedy o druhy a družky.
Novela zvyšuje příjmy z peněžitých trestů uložených soudem z pěti na deset procent. Podle původního návrhu mělo mít nově pětiprocentní podíl ministerstvo spravedlnosti na zvýšení dotací organizacím poskytujícím pomoc obětem trestných činů, Sněmovna tento podíl zdvojnásobila.
Mohlo by vás zajímat
Individuální plány vzdělávání soudců
Jedním z hlavních bodů novely je také zavedení tzv. individuálních plánů vzdělávání soudců, které mají být soudci povinni každoročně vypracovat a předložit předsedovi soudu. Plány ale kvůli snížení administrativní zátěže nebudou podléhat schválení předsedy soudů, soudci jim je budou jen předkládat.
Novela nazývaná jako „lex Anička“ reaguje úpravou vzdělávání soudců zejména na kauzu muže, který dostal za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery podmíněný trest. Brněnský soud, jenž tento trest uložil, podle Nejvyššího soudu porušil zákon. Sankce byla podle něj nepřiměřeně mírná. Trest dál platí, verdikt Nejvyššího soudu má sloužit pro budoucí rozhodování v obdobných případech.
Metodickou pomoc při tvorbě vzdělávacích plánů soudců bude podle sněmovních úprav novely poskytovat Justiční akademie. Původně měla akademie pravidla a obsah vzdělávání soudců přímo stanovovat. Proti návrhu se ale opakovaně zvedl odpor části justice. Už loni označil návrh za protiústavní soudce Nejvyššího soudu Zdeněk Krčmář. Podle něj metodika Justiční akademie nemůže určovat závazné povinnosti soudcům. Kritizoval i to, že návrh de facto zavádí řízení soudcovské práce zevnitř výkonné moci. To kritizovala i část poslanců včetně Marka Bendy.
Delší promlčecí lhůta u kárných provinění
Sněmovna předlohu doplnila také o prodloužení promlčecí lhůty u kárných provinění soudců a státních zástupců o dva roky na pět let.
Další změnou je úprava dočasného přidělení soudce Nejvyššího správního soudu k ministerstvu spravedlnosti a postupu už dříve schváleného rušení přísedících u soudů.
Novela také upravuje ochranu osobních dat při zápisech do katastru nemovitostí na základě rozsudků soudů. Soudy budou zasílat katastru jen výpisy z rozsudků s potřebnými údaji, nikoli celé rozsudky.
