Vláda by měla zaujmout stanovisko k tomu, jak se postaví ke stávajícím zákonům o vydědění vnoučat a tlumočnících pro cizince. Nižší soudy je považují za příliš přísné a diskriminační. Kabinet ve středu rozhodne, zda tomu bude odporovat u Ústavního soudu.
Návrhem na zrušení části občanského zákoníku se Ústavní soud zabývá z podnětu Okresního soudu ve Vsetíně. Napadený paragraf počítá s tím, že potomci vyděděného člověka nedědí nic, pokud zemřelý neprojevil jinou vůli. Pokud vyděděný zemře dříve než zůstavitel, jeho potomci naopak dědí s výjimkou těch, kteří jsou z dědického práva samostatně vyloučení.
V rozporu s právem na dědění
Valašskomeziříčská pobočka vsetínského soudu dospěla k závěru, že ustanovení je v rozporu s právem na dědění zaručovaným Listinou základních práv a svobod. Napadený paragraf podle soudu automaticky plošně zasahuje do dědického práva vnoučat.
„Zůstavitelka mohla v době pořízení listiny o vydědění svá vnoučata výslovně vyloučit, ale neuplatnila tuto možnost. Napadená právní úprava však její mlčení interpretuje jako vůli vyloučit i další generaci, což je v rozporu s principem autonomie vůle v soukromém právu,“ shrnuje materiál, o kterém bude vláda jednat.
Bez tlumočníka
Řízení týkající se předpisu o pobytu cizinců vyvolal Krajský soud v Brně. Napadl ustanovení, které vede k automatickému zastavení řízení o žádosti o vydání nebo prodloužení pobytového oprávnění, pokud si cizinec navzdory poučení nezajistí tlumočníka. Takový postup znemožňuje věcné rozhodnutí o žádosti, navíc i případný soudní přezkum se pak omezuje pouze na tuto formální stránku věci, tvrdí brněnský soud.
Ustanovení tak podle soudu znamená porušení práva na soudní ochranu, protože žadatel nemá možnost, aby se o jeho případu rozhodovalo meritorně, tedy aby se rozhodnutí týkalo věci samé. Jde také o porušení práva na tlumočníka a potenciálně i práva na rodinný život či vzdělání. Pravidlo je podle soudu také nepřiměřené vzhledem k závažnosti důsledků, protože cizinec může přijít o možnost pobytu, zaměstnání a rodinný život.
Nerovnost v právní ochraně
Brněnský soud rovněž upozornil, že například v daňovém, exekučním či notářském řádu nezajištění tlumočníka žadatelem nevede k zastavení řízení, což vytváří nerovnost v právní ochraně. „Navrhovatel proto nevidí důvod, proč by v řízení podle zákona o pobytu cizinců měl být nejtvrdší postih, a to navzdory tomu, že jde o řízení s nejzávažnějšími dopady na život žadatele,“ stojí v materiálu pro vládu.
V obou případech doporučili příslušní ministři, že by vláda měla do řízení vstoupit, přičemž by měla usilovat o to, aby Ústavní soud návrhy odmítl či zamítl.
