Přeplněnost věznic zůstává závažným problémem v celé Evropě. Podle nejnovější statistiky Rady Evropy SPACE I 2024 se týká plné třetiny evropských států. Česká republika si v tomto srovnání udržuje stabilně vysoké hodnoty, které ji řadí mezi nejvíce věznící země kontinentu.
V lednu loňského roku bylo v českých věznicích 180 vězňů na 100 000 obyvatel. Jedná se o 8. nejvyšší míru věznění z 47 členských států Rady Evropy, a zároveň nejvyšší hodnotu ze zemí západní a střední Evropy s výjimkou Polska (202), Maďarska (195) a Slovenska (179). Země takzvané Visegrádské čtyřky tak patří k „premiantům“ v negativním smyslu.
Zpráva zároveň upozorňuje na specifikum českého vězeňství: Česko má nejvyšší podíl žen mezi vězněnými osobami ze všech evropských zemí s více než milionem obyvatel. Podle zprávy tvoří ženy 8,8 % vězeňské populace. Evropský průměr je pouze 4,9 %. Pro srovnání – v Albánii a Gruzii je tento podíl pouhých 1,4 %, v Chorvatsku 2,1 %. To může svědčit o strukturálních odlišnostech v trestní politice i v přístupu k trestání méně závažné kriminality, typicky páchané ženami.
Přeplněnost: zatím kontrolovaná, ale na hraně
Z hlediska obsazenosti kapacit se Česko aktuálně nachází ve skupině států se „střední“ mírou přeplnění. Zatím nedosahuje extrémních hodnot jako například Slovinsko (134 %), Kypr (132 %), Francie (124 %) a dále také Itálie (118 %), Rumunsko (116 %) a Belgie (113 %). Stabilně vysoký počet vězňů spolu s omezenou kapacitou zařízení ukazuje na dlouhodobý systémový problém.
Navýšení vězeňské populace byť jen o několik procent by podle Rady Evropy mohlo český systém rychle dostat do stavu akutní přeplněnosti. Pomoci by měla rozsáhlá novela trestního zákoníku, kterou včera podepsal prezident Petr Pavel. Ta má mimo jiné rozšířením možnosti ukládat peněžité tresty vést ke snížení počtu vězňů, recidivy i k rozpočtovým úsporám.
Mohlo by vás zajímat
Celkově bylo k lednu 2024 ve zkoumaných 51 vězeňských systémech více než milion vězňů. Evropský medián je 105 vězňů na 100 000 obyvatel. Mezi země s nejvyšší mírou věznění se zařadily:
- Turecko – 356 vězňů na 100 000 obyvatel
- Ázerbájdžán – 264
- Gruzie – 261
- Moldavsko – 235
- Polsko – 202
- Česko – 180
Naopak nejnižší míru věznění měly země jako Norsko, Island, Nizozemsko nebo Německo, které se pohybují pod 70 vězni na 100 000 obyvatel. Vysoká čísla v Česku ukazují, že tresty odnětí svobody jsou u nás považovány za hlavní nástroj trestní politiky, a to i v případech, kde jiné státy volí alternativní řešení.
Nedávno schválená novela trestního zákoníku mimo jiné rozšiřuje využití alternativních trestů a snižuje trestní sazby například za opakované krádeže nebo za schvalování teroristických činů na internetu. U trestného činu zanedbání povinné výživy bude nově postihováno pouze takové jednání, které ohrozí vyživovanou osobu na základních životních potřebách.
V některých oblastech se naopak pravidla zpřísňují – nově bude trestné například šíření deepfake pornografie vytvořené pomocí umělé inteligence. Trestnost se bude vztahovat také na využití deepfake technologií k úmyslnému zásahu do práv jiné osoby. Soudy navíc získají možnost uložit nepodmíněný trest vězení prostřednictvím trestního příkazu, tedy bez veřejného projednání věci v hlavním líčení.
Nový pokus s náramky
Zpráva dále výslovně upozorňuje na přímou souvislost mezi délkou trestu a přeplněností věznic. Země, které používají kratší tresty a více alternativních sankcí, typicky dosahují nižší míry věznění. V Česku je však systém alternativních trestů stále nedostatečně rozvinutý – obzvlášť pro nízkorizikové pachatele. Elektronické náramky, obecně prospěšné práce či podmíněné odsouzení nejsou dostatečně využívány, což přispívá k zbytečnému zaplňování věznic osobami, jejichž izolace není vždy nezbytná z hlediska ochrany společnosti. Dlouho po problémech s dodavatelem totiž náramky v ČR prakticky nefungovaly a nová firma začala systém dodávat až loni.
Rekordně vysoký podíl žen ve vězeních Česka otevírá i další důležité otázky. Vyvstává například problém dostupnosti specializovaných programů zaměřených na mateřství, domácí násilí nebo prevenci recidivy u žen.
Vězeňská zařízení přitom podle Rady Evropy často nejsou systémově ani materiálně připravena na vyšší podíl žen – chybí například dostupná psychologická pomoc, vzdělávací programy nebo přímá péče o děti ve věku do tří let, které mohou pobývat s matkami ve věznici.
