Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chce zásadně změnit systém územního plánování. O tom, kde vyrostou bytové domy, kde se postaví továrny a kudy povedou silnice, by měly rozhodovat obce samostatně bez zásahů krajů či státu. Resort chce také omezit pravomoci dalších stran, které mohou do tvorby územního plánování promlouvat. Třeba památkářů nebo ochrany životního prostředí. Podle ministerstva to má zabránit tomu, aby kvůli sporům ležely parcely desítky let ladem.
Pražské brownfieldy kolem ulice Kolbenova, u Smíchovského nádraží nebo Nákladového nádraží Žižkov patří k lokalitám, jejichž novému využití i více než 15 let bránila stavební uzávěra. Čekalo se na změny územního plánu. To dlouhé roky brzdilo výstavbu tisícovek bytů, které Praha zoufale potřebuje.
Ačkoliv soudy a nakonec i nový stavební zákon daly jasně najevo, že takový přístup k pozemkům není udržitelný, mnohde stále zůstávají bílá místa v územních plánech. Zdržet novou výstavbu mohou ještě víc než neustále skloňované pomalé stavební řízení. „Nedostatky v územním plánování představují zdržení na 10 až 15 let,“ upozornil vrchní ředitel sekce výstavby a veřejného investování MMR Tomáš Hudeček (dříve TOP 09).
Žďár se soudí kvůli autolakovně
Problémy nemají jen metropole. Potížím se zdlouhavými změnami územního plánu a nemožností rychle odstranit chyby z minula čelí i menší města a obce. „Náš územní plán má řadu chyb, které znesnadňují dynamičtější rozvoj nebo větší flexibilitu ve výstavbě,“ říká starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos (STAN).
Jako příklad uvádí starou budovu, jejíž současné využití pro občanskou vybavenost léta skomírá. Radnice by ji chtěla přestavět na byty. To ale v dané lokalitě územní plán neumožní. A přepsat ho se město bojí. „Do toho se pouštět nechceme kvůli komplikacím, které souvisí s místními reáliemi, památkáři a podobně,“ řekl Mrkos České justici.
Mohlo by vás zajímat
O jinou lokalitu se zase Žďár soudí s krajem. „Krajští úředníci vykládají územní plán způsobem, který podle našeho názoru neodpovídá veřejnému zájmu. Konkrétně, že v zástavbě má vzniknout autolakovna. My říkáme, že takový provoz náš územní plán neumožňuje,“ pokračuje Mrkos.
Menší plány, méně tvrdých zásahů
Právě takovým těžkostem by měla reforma územního plánování, kterou aktuálně navrhuje MMR a jeho nový šéf výstavby Hudeček, zabránit. Předně by se měla tvorba územních plánů přesunout výhradně do kompetence obcí, které nejlépe vědí, co kde chtějí postavit.
Méně pravomocí by tak v budoucnu podle Hudečka měly mít i takzvané dotčené orgány státní správy. Ty posuzují, zda stavební záměry nepoškozují veřejné zájmy. Může jít například o ochranu životního prostředí, památek nebo i zdraví.
Zatímco odmítavá stanoviska dotčených orgánů dnes mohou změnu územního plánu úplně zablokovat, do budoucna by veto mít neměly. „Mluvíme o zjemnění vyjádření. Jednotlivé resorty by instruovaly své dotčené orgány státní správy, že nevydávají závazná, ale doporučující stanoviska,“ navrhuje Hudeček.
Zrychlit územní plánování má podle ministerstva také výběr lokalit, pro něž budou obce a města plány tvořit. Jinými slovy, plán by už neměl pokrývat celé území obce, ale měl by se zaměřit jen na lokality, kde se aktuálně plánuje rozvoj. „Měl by vznikat jen tam, kde má smysl. Dnes ho děláme i pro území, která jsou stabilizovaná a nic se tam neděje. Ale tím se k tomu všichni dotčení vyjadřují,“ vysvětlil Hudeček.
Úředník sedí daleko a nemá zájem
V odborných kruzích se po změně územního plánování volá už dlouho. „Současný systém územního plánovaní je špatný, jak z hlediska efektivity, tak rychlosti. Problém s územním plánováním má skoro každé okresní město,“ upozorňuje zakladatel urbanistického studia 4ct Tomáš Ctibor.
Je to přitom podle něj právě obec, která se má starat o svůj rozvoj. V současném nastavení jí k tomu ale chybí kompetence. „Státní úředník, který dohlíží na formální správnost věci, sedí daleko a nemá zájem o rozvoj obce,“ vysvětluje Ctibor.
Kolektivní neodpovědnost, která kvůli špatně nastaveným kompetencím v územním plánovaní panuje, kritizuje i předseda České komory architektů Jan Kasl. Rozhodování o výstavbě podle něj není možné centralizovat, protože jen úředníci v konkrétním místě nejlépe znají potřeby jednotlivých lokalit.
Pozor na lobbisty
Také obce snahu zreformovat územní plánování vítají. Starosta Mrkos například oceňuje záměr připravovat územní plány jen pro ta území, kde se aktuálně chystá rozvoj. Avšak k jiným částem zveřejněného ministerského záměru zaujímá rezervovanější postoj. Obává se hlavně snahy dát stanoviskům dotčených orgánů jen doporučující charakter.
„V samosprávách se mohou sejít lidé, kteří půjdou na ruku různým lobbistickým zájmům, které půjdou proti veřejnému zájmu. Proto je dobré, když někdo z životního prostředí nebo památkáři či chráněná krajinná oblast řekne: ne,“ vysvětluje Mrkos. Zákon by podle něj měl obsahovat pojistky, které zabrání případnému zneužití moci.
Hlavně rychle řešit spory
Stát by podle Mrkose také měl hledat mechanismy a nástroje, které by pomohly rychle řešit spory při tvorbě územních plánů. Například spor mezi obcemi Čestlice a Dobřejovice o výstavbu obchodního centra na nejkvalitnější orné půdě trval přes tři roky, než ho pravomocně rozhodl Nejvyšší správní soud. Šlo přitom o poměrně jasný případ. Zákon totiž ornou půdu nejvyšší kvality chrání a omezuje, co se na ní může stavět.
S tím, že by měl existovat arbitr, který rychle vyřeší případné spory, souhlasí i MMR. Opět by ale chtělo pravomoci v řešení sporů přehrát spíš na obce. „Arbitrem by měla být ideálně samospráva, protože ta může říct: ano, ale my to chceme tak,“ uvedl.
Jenže právě ve sporu Čestlic s Dobřejovicemi to byla čestlická radnice, která chtěla změnit územní plán ve prospěch obřího obchodního centra. Proti se postavili sousedé z Dobřejovic. Ti ve sporu poukazovali na to, že na nejkvalitnější orné půdě se může stavět jen ve veřejném zájmu. Vyrůst tam tak mohou jen stavby, jako jsou školky či dálnice.
Politici spoléhají na shodu s opozicí
V ministerském plánu ale není zapotřebí doladit jen pojistky a bílá místa. Slabinou je také to, že s ním resort přišel pouhý měsíc před volbami do sněmovny. Ty nejspíš změní politickou mapu včetně toho, kdo bude mít na starost regionální rozvoj. Příprava a schválení novely přitom zaberou podle Tomáše Hudečka zhruba dva roky. Pokud tedy bude chtít současné vedení resortu změny prosadit, bude muset najít dohodu s opozicí.
„V celé oblasti územního plánování i stavebního řízení máme styčné body v rámci opozice. Nevnímám diametrální rozpor. Stejně jako my i opozice říká, že územní plánování je obrovský problém,“ míní ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN). K prosazení změn plánuje v dalších týdnech společné semináře a jednání s opozicí ve sněmovně.
Avšak o tom, zda se zásadní reformu skutečně podaří prosadit, rozhodnou nejspíš až příští roky. Jak totiž ukázala nedávná změna stavebního zákona, politická jednání o novinkách, které hýbou tím, jak v Česku stavíme, se táhnou dlouho.
