Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh na zrušení části občanského zákoníku, která stanovuje některá pravidla dědění a vydědění přes jednu generaci, tedy z prarodiče na vnoučata. Návrh podal notář a soudní komisař z valašskomeziříčské pobočky Okresního soudu ve Vsetíně. Soud jej považoval za neoprávněného navrhovatele, vyplývá z přehledu plenárních věcí na webu soudu.
Notář se zabývá případem ženy, která zemřela v lednu 2025. O čtvrtstoletí dříve sepsala závěť, ve které vše zanechala manželovi a vydědila svého jediného syna. Manžel však zemřel dříve než ona. Syn zemřel měsíc po ní, měl však vlastní děti, ženina vnoučata, která výslovně vyděděna nebyla.
Občanský zákoník ve sporném ustanovení říká, že pokud vyděděný potomek přežije zůstavitele, „nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli“. Pokud by však potomek zemřel dříve než zůstavitel, jeho děti by dědily, vyjma těch výslovně vyděděných.
Rozpor s ústavou?
Pro danou situaci to znamená, že vnoučata dědit nemohou. „A to i přes skutečnost, že v době pořízení listiny o vydědění mohla zůstavitelka svá vnoučata bez splnění dalších formálních náležitostí vydědit, a přesto tak neučinila,“ stálo v návrhu.
Právní úprava se tak notářovi jevila v rozporu s ústavním pořádkem, konkrétně s Listinou základních práv a svobod, která zaručuje právo na dědění. Vláda se v řízení před Ústavním soudem postavila proti návrhu, tedy pro zachování současné úpravy.
