Už žádné hlídky na strážních věžích – takzvaných špačkárnách? Vězeňskou službu čeká razantní modernizace. Kamery s umělou inteligencí nahradí příslušníky a „propuštěná síla“ se soustředí na práci s vězni. Nový generální ředitel Tomáš Hůlka má plány prosadit nový systém vzdělávání a rozšířit nábor.
Proč se Vězeňská služba (VS) i přes tyto plány potýká s personálním podstavem 900 míst? A co Hůlka udělá s tisíci propuštěnými, o které se nikdo nestará?
Revoluce za mřížemi: Umělá inteligence nahradí strážné
Hůlka, který se vedení bezpečnostního sboru ujme 1. října, vidí v moderních detekčních technologiích velkou příležitost. VS v současnosti testuje 36 pilotních projektů s inovativními postupy, které zahrnují například rozpoznávání obličejů, plošnou detekci vězňů či detekci nestandardních pohybů. Inspiraci VS našla na zahraničních cestách, u jiných českých bezpečnostních sborů a na tematických veletrzích.
„Jsou to například různé kamerové systémy s umělou inteligencí, které dokážou vyhodnotit některé situace, a pak i věci týkající se statické bezpečnosti nebo střežení prostor nebo perimetrů, které v současné době střeží příslušníci na strážních věžích a hlídkách,“ uvedl Hůlka. Technika tak jednak zvýší bezpečnost, jednak usnadní některé administrativní činnosti. „Tím ušetří živou sílu, kterou chceme následně směřovat zejména na odborné zacházení s vězni,“ řekl. Hůlka oznámil, že technika zkrátí reakční čas na incident, pokus o útěk nebo nestandardní chování.
Chybí 900 lidí. I přes to Hůlka laťku snižovat nechce
Personální podstav sboru zůstává nejpalčivějším problémem. Sboru aktuálně citelně chybí živá síla – 900 míst zůstává neobsazených, z toho 682 příslušníků a 217 občanských zaměstnanců. „Má to velký dopad na přesčasovou práci a na atmosféru uvnitř věznic,“ konstatoval Hůlka. Některá vězeňská zařízení postrádají až 20 procent personálu, a kolegové odjinud jim tak musí vypomáhat.
Přijímací řízení k VS úspěšně dokončí jen 18 procent uchazečů, ačkoliv sbor zmírnil nároky na fyzickou kondici i na zdravotní stav. Hůlka ale nechce snižovat laťku u psychologického posouzení. Místo toho plánuje pojmout náborovou kampaň jinak: více ji rozšířit na sociálních sítích, vytvořit například polepy na auta a ještě více prezentovat sbor na akcích samospráv.
Mohlo by vás zajímat
On sám se k VS dostal shodou náhod. Původně chtěl po povinné vojně zamířit k policistům, ale policie měla plné stavy. Přes kamaráda, který sloužil u Vězeňské služby, si řekl, že to zkusí, s tím, že později přestoupí. „Po 27 letech jsem pořád ještě nepřestoupil a nelituju toho. Mám tu práci rád, je různorodá a pestrá. A kolegové jsou lidé, na které se můžete vždycky spolehnout,“ popsal sedmačtyřicetiletý muž, který kariéru zahájil ve věznici Stráž pod Ralskem.
Nečeká nás revoluce. Jen jiný přístup k recidivě
Hůlka bude navazovat na práci svého předchůdce Simona Michailidise. „Na postu prvního náměstka jsem byl s panem generálním ředitelem necelé čtyři roky. Budu pokračovat v tom, co jsme s ostatními kolegy vybudovali. Rozhodně nás nečeká žádná revoluce a nemyslím si, že by mělo dojít k personálním změnám,“ zhodnotil s tím, že „manšaft máme velmi dobře poskládaný.“
Při řízení sboru bude vycházet z nové desetileté koncepce vězeňství. Ta zahrnuje vedle technologií, bezpečnosti zaměstnanců a lidských zdrojů i odborné zacházení z vězni. Hůlka chce změnit myšlení některých zaměstnanců: „V tom, že bezpečnost je sice důležitá, ale je potřeba více se věnovat práci s vězni.“ Proto je jeho prioritou nový vzdělávací systém zaměstnanců. Věří, že zavedení moderních trendů odborného zacházení sníží míru recidivy a zároveň přispěje k bezpečnosti ve věznicích.
10 000 propuštěných, o které se nikdo nestará
Ohledně recidivy Hůlka vidí největší problém nikoliv v prevenci či v pobytu za mřížemi, ale v péči o bývalé vězně. „Ročně propouštíme 10 000 vězňů a nebýt neziskových organizací, tak tady není žádný systém pomoci k jejich začlenění zpátky do společnosti,“ poznamenal. Přístup Česka se v tomto výrazně liší od západních zemí. Stát by měl podle něj posílit roli Probační a mediační služby (PMS) i personálně, a asistovat propuštěnému člověku při shánění zaměstnání a ubytování či doléčení závislosti.
Věznice jsou aktuálně zaplněné z 97 procent; za mřížemi si tresty odpykává zhruba 19 500 lidí. Nejvíce vězňů si odpykává tresty do délky 2,5 roku za majetkové činy. Hůlka odhadl, že novela trestního zákoníku povede v první vlně po Novém roce k propuštění maximálně 400 odsouzených.
Tomáš Hůlka, Vězeňská služba, VS, umělá inteligence, AI, personální podstav, recidiva, Probační a mediační služba, vězni, nábor, konec stráží, věže, špačkárny,
