Kdo a za jakých podmínek může v Česku získat informace o tom, komu voláte nebo kde se pohybujete? Evropská komise plánuje sjednotit roztříštěná pravidla a nastavit jasné mantinely pro státy i operátory. Zatímco na evropské úrovni převažují obavy z nadměrného sledování občanů, v Česku by sjednocení regulace paradoxně mohlo zajistit přísnější ochranu soukromí, než jaká platí dnes.
Telekomunikační firmy musí v Česku uchovávat data svých zákazníků po dobu šesti měsíců. Pokud si je vyžádají orgány kvůli trestnímu řízení — právo na to má policie, zpravodajské služby nebo Česká národní banka —, musí je předat.
Jak dlouho a jak moc firmy metadata schraňují, ale nepodléhá jednotným evropským pravidlům. Po letech právní nejistoty a protichůdných soudních rozsudků v unijních zemích, se Evropská komise k tématu znovu vrací. A plánuje jednotná pravidla.
Česká úprava odporuje evropské
Na nesoulad mezi českou a evropskou úpravou upozornil novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka. Dlouhodobě se zaměřuje na to, jak stát shromažďuje data, jak s nimi nakládá a do jaké míry lidi sleduje. Letos v dubnu Městský soud v Praze vyhověl jeho stížnosti, že povinnost uchovávat data, která ukazují, kdo si s kým psal nebo volal po dobu šesti měsíců, odporuje evropskému právu. Městský soud řešil případ podruhé poté, co mu ho minulý rok Nejvyšší soud vrátil.
Cibulka žaloval kvůli ukládání dat české ministerstvo průmyslu a ochodu. Takzvaná směrnice Data retention platí v Česku od roku 2005, v roce 2014 ji ale Soudní dvůr EU zrušil. České úřady nicméně tuto změnu nereflektovaly, což vede k rozporu s evropskými pravidly na ochranu soukromí.
Mohlo by vás zajímat
„Stávající právní úprava dává možnost shromažďovat jmenovaná data plošně až na dobu šesti měsíců, což je neúměrné ve srovnání s ostatními státy, které takovou úpravu buď nemají, nebo mají tuto dobu výrazně kratší,“ uvedla v dubnu soudkyně městského soudu v Praze Jana Tondrová. Ministerstvo se musí Cibulkovi omluvit.
Změna odporuje myšlence svobodné společnosti
I z tohoto důvodu Komise argumentuje, že je nutné nastavit rovnováhu pro ochranou soukromí a vymáhání práva v celé Unii. Odborníci z neziskových organizací ale varují, že změna pravidel může ohrozit soukromí uživatelů. Hlavní politická poradkyně neziskové organizace European Digital Rights (EDRi) Chloé Berthélémyová uvedla, že se případné změny „neslučují s myšlenkou svobodné a demokratické společnosti“. Vnímá to spíše jako tlak policie a dalších orgánů činných v trestním řízení, aby získaly „snadný přístup k osobním údajům“.
Evropský komisař pro komisař pro vnitřní věci a migraci Magnus Brunner uvedl, že Komise nyní vytvoří posudek s cílem identifikovat možnosti úpravy pravidel pro uchovávání dat. Komise zveřejní konečnou verzi posouzení dopadů změny pravidel na začátku roku 2026.
Berthélémyová varovala, že provozní a lokalizační údaje, které ukládají poskytovatelé telekomunikačních služeb, mohou odhalit citlivé a intimní údaje občanů EU včetně jejich sexuální orientace, politického nebo náboženského přesvědčení, případně detaily o jejich zdravotním stavu. V současnosti 19 členských států evropské sedmadvacítky vyžaduje, aby telekomunikační operátoři ukládali osobní údaje svých zákazníků.
