Slovinský parlament dnes oficiálně vyhlásil ústavní zákon, který zakotvuje právo používat hotovost jako platební prostředek. Norma tím vstoupila v platnost. Informovala o tom slovinská tisková agentura STA. Slovinsko se tak zařadilo mezi země, které reagují na obavy z vytlačování hotovosti bezhotovostními platbami.

Ústavní novelu poslanci schválili už v listopadu téměř jednomyslně, dnes pouze formálně potvrdili její vyhlášení v souladu s procedurou. Nové ustanovení stanoví, že každý má právo platit v hotovosti při bankovních i jiných právních transakcích, pokud je to v souladu se zákonem. Zároveň připouští, že konkrétní podmínky může upravit běžná legislativa.

Podle zákona tedy právo na hotovost není absolutní, ale musí respektovat další právní předpisy. Cílem však je, aby hotovost zůstala plnohodnotným a právně chráněným platebním prostředkem.

Petice a argumenty ochranou soukromí i krizemi

Podnět ke změně ústavy vzešel od občanského sdružení Povezani smo (Jsme propojeni), které v petici shromáždilo přes 26 tisíc podpisů. Iniciátoři upozorňovali především na význam hotovosti v krizových situacích, například při výpadcích digitálních systémů, a také na její roli při ochraně soukromí obyvatel.

Podporovatelé ústavní změny v parlamentní debatě argumentovali také tím, že hotovost zajišťuje finanční dostupnost pro seniory, sociálně slabší obyvatele nebo lidi bez přístupu k digitálním technologiím.

Mohlo by vás zajímat

Slovinsko tím následuje další státy regionu. Už v červnu 2023 zakotvilo právo platit v hotovosti do své ústavy Slovensko. Letos v dubnu přijalo obdobný ústavní dodatek také Maďarsko. Ve Švýcarsku schválili zákonodárci zaručení používání hotovosti letos v listopadu s tím, že i tam má být princip zakotven přímo v ústavě. Rakousko o podobném kroku veřejně debatovalo už v roce 2023.

Česko: Právo na hotovost zatím bez ústavní ochrany

V České republice zatím právo platit v hotovosti ústavně zakotveno není. Hotovost je nadále zákonným platidlem podle zákona o oběhu bankovek a mincí. Prakticky to znamená, že obchodníci mohou hotovost odmítnout jen ve výjimečných případech, typicky z bezpečnostních nebo provozních důvodů.

Téma se v posledních letech opakovaně objevuje v politických debatách, zejména v souvislosti s rozvojem bezhotovostních plateb, digitálních peněženek a připravovaného digitálního eura. Část poslanců i senátorů upozorňuje na riziko postupného vytlačování hotovosti z běžného života, především pro seniory a sociálně slabší skupiny.

Ministerstvo financí dlouhodobě odmítá potřebu ústavního zakotvení hotovosti s tím, že současná právní úprava poskytuje dostatečnou ochranu. Zavedení digitálního eura podle resortu nemá vést ke zrušení hotovosti, ale k rozšíření možností placení. Na rozdíl od Slovinska, Slovenska či Maďarska tak Česko zatím zůstává pouze v rovině politické diskuse.

Digitální euro jako širší kontext

V evropském kontextu se otázka ochrany hotovosti dostává do popředí také v souvislosti s debatami o digitálním euru, které připravuje Evropská centrální banka. Část politiků i odborné veřejnosti upozorňuje, že zavedení digitální měny nesmí vést k faktickému vytlačení hotovosti z běžného platebního styku. Slovinský krok tak zapadá do širší evropské diskuse o budoucnosti peněz.