Letos se na konci svého mandátu ostře vymezil proti způsobu, jakým Poslanecká sněmovna schválila zpřísnění předčasných důchodů. Ústavní soudce Josef Fiala varoval, že vláda prosadila zákon bez řádné debaty a že takový postup ohrožuje roli parlamentní opozice. Dnes Fialovi po deseti letech končí funkční období.
Josef Fiala patřil k ústavním soudcům, kteří se médiím dlouhodobě vyhýbali. Jediný rozhovor poskytl v roce 2015 České justici. Na otázku, co by pro něj osobně znamenalo stát se ústavním soudcem, odpověděl: „Pro každého právníka je to určitě vyvrcholení jeho profesní kariéry.“
Už při svém vstupu na Ústavní soud zároveň zdůrazňoval, že jeho role má jasné hranice. „Ústavní soud má sice v názvu substantivum soud, ale je orgánem ochrany ústavnosti. Nesmí být třetí nebo čtvrtou instancí obecného soudnictví,“ řekl tehdy větu, kterou se při svém nástupu na právnický Olymp zaklíná většina právníků.
Zdrženlivý soudce a pisatel disentů
Josef Fiala ale zdrženlivý byl. Podle databáze soudu se během svého mandátu zabýval přibližně třemi tisíci ústavních stížností a jako soudce zpravodaj se podílel na vyhlášení zhruba 110 nálezů. Ve srovnání s některými kolegy šlo o nižší počet – Jaromír Jirsa, který skončil rovněž letos, vyhlásil za deset let 142 nálezů, David Uhlíř dokonce 173.
Fiala se však výrazně profiloval jinak. Často zůstával v menšině a sepsal téměř padesát odlišných stanovisek – disentů, v nichž upozorňoval na hranice zásahů zákonodárce, ochranu základních práv a význam férového legislativního procesu.
Mohlo by vás zajímat
Spor o předčasné důchody
Jedním z jeho posledních a nejviditelnějších vystoupení byl letošní disent k nálezu pléna Ústavního soudu ve věci zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. Zatímco většina soudců dospěla k závěru, že postup Sněmovny byl ještě ústavně přijatelný, Fiala s tím nesouhlasil.
Upozornil, že zákon byl přijat ve zkrácené a omezené debatě, přestože se do rozpravy hlásily desítky poslanců. Podle Fialy nešlo o obstrukce, které by takový zásah ospravedlnily. Varoval, že pokud se podobný postup toleruje, může se stát běžným nástrojem, jak umlčet opozici.
Nešlo přitom o jeho první nesouhlas v důchodové oblasti. Už v lednu 2024 se připojil k odlišnému stanovisku proti nálezu, kterým Ústavní soud odmítl zrušit snížení mimořádné valorizace penzí.
Od EET po sociální dávky
Mezi Fialovy významné nálezy patří také rozhodnutí z roku 2017, kterým Ústavní soud zrušil náběh třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb. Právě tehdy zazněla jeho často citovaná věta, že „při kácení lesa nemohou v právním státě létat třísky“.
Podílel se rovněž na zrušení části advokátního tarifu stanovující nižší odměnu ustanoveným opatrovníkům nebo na nálezu, podle nějž odpovědnost za výrok prezidenta Miloše Zemana o Zdeňku Šarapatkovi nenese stát, ale prezident jako soukromá osoba. V sociální oblasti se podepsal i pod rozhodnutí, které zakázalo strhávat nezaplacené pokuty ze sociálních dávek.
Nastupuje Bartoň
V roce 2022 se o Josefu Fialovi spekulovalo jako o možném budoucím předsedovi Ústavního soudu. Tento scénář se nenaplnil. Po odchodu Pavla Rychetského se předsedou stal Josef Baxa a Fiala zůstal řadovým soudcem.
Na uvolněné místo prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenuje experta na ústavní právo Michala Bartoně. Složení Ústavního soudu by se v následujících letech výrazně měnit nemělo. Nejbližší vypršení mandátů se očekává až v roce 2030 u Pavla Šámala a v roce 2033 u Jana Svatoně.
