Financování soudů, digitalizace justice, možné rušení některých soudů a chystané změny trestních i civilních předpisů řešil dnes v Brně ministr spravedlnosti Jeroným Tejc s vedením Nejvyššího soudu. Šlo o první pracovní setkání po nástupu do funkce, které mělo otevřít debatu o tom, kam se má česká justice v příštích letech posunout.
Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy seznámil ministra s tím, jak si soud stojí z hlediska nápadu a délky řízení, a upozornil na dlouhodobý problém nestabilního financování justice. Podle vedení soudu jsou právě předvídatelné rozpočtové podmínky jedním z předpokladů kvalitního rozhodování.
„Nejvyšší soud dlouhodobě usiluje o stabilní a předvídatelné podmínky pro výkon soudní moci,“ uvedl Angyalossy s tím, že dialog s ministerstvem je klíčový zejména u financování, digitalizace a legislativních změn.
Změna trestního řádu
Podstatnou část jednání zabrala debata o připravovaných novelách zákonů, které mají zásadně ovlivnit práci soudů. Řeč byla o rozsahu změn trestních předpisů, úpravách dovolacího řízení, o novelizaci civilního procesu i o takzvané rozvodové novele občanského zákoníku, která má platit od 1. ledna 2026.
Podle účastníků jednání půjde o změny, které mohou ovlivnit délku řízení i zatížení soudů. Tejc zdůraznil, že bez pravidelné komunikace s vrcholnými soudy nelze dělat smysluplné změny v justici. „Chci s justicí mluvit otevřeně a pravidelně. Jen tak lze připravovat změny, které budou fungovat i v praxi,“ uvedl po jednání. Podle něj je osobní kontakt s vedením soudů důležitý i pro posilování důvěry veřejnosti v soudnictví.
Mohlo by vás zajímat
Návštěva ministra spravedlnosti v Brně pokračuje také jednáním na Ústavním soudu. Od něj ministerstvo financí požaduje provozní úspory 5 procent. Tejc avizoval, že setkání s vedením vrcholných soudů chce učinit běžnou součástí své agendy.
