Čínský novinář, který je podezřelý ze špionáže, zůstává ve vazbě. Ústavní soud dnes potvrdil ústavnost trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc a návrh 24 senátorů zamítl. Sporné ustanovení lex Ukrajina VII podle pléna obstálo jak po stránce legislativního procesu, tak z hlediska požadavku na určitost trestní normy. Senátora Michaela Canova (SLK) nález zklamal, dříve či později bude podle něj nová skutková podstata zneužita. „Je to jen otázka času,“ řekl Canov.
Plénum v čele se soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou rozhodlo, že nová skutková podstata v § 318a trestního zákoníku nevybočila z ústavních mezí. Soud zároveň zdůraznil význam principu bránící se demokracie.
Soudkyně zdůraznila, že právní úprava nesmí omezit svobodu projevu. „Není možné používat tu skutkovou podstatu jako nějaký žolík nebo bianco šek pro potírání nebo boj s nepříznivými nebo nevyhovujícími politickými názory a projevy,“ řekla novinářům Dolanská Bányaiová.
Návrh na zrušení podala skupina 24 senátorů, za kterou jednal Michael Canov. Tvrdili, že ustanovení bylo do zákona vloženo jako protiústavní přílepek a že je neurčité a zneužitelné. Právě podle tohoto paragrafu policie letos v lednu obvinila muže podezřelého ze špionáže pro Čínu. Muž je aktuálně ve vazbě. „V případě zrušení trestného činu spočívajícího v neoprávněné činnosti pro cizí moc ze strany Ústavního soudu dojde dnem vyhlášení nálezu (nerozhodne-li Ústavní soud jinak) k dekriminalizaci tohoto trestného činu, tj. k zániku jeho trestnosti. V rámci probíhajícího trestního stíhání by taková skutečnost vedla k zastavení trestního stíhání vůči obviněnému, případně ke zproštění obžaloby, bude-li se trestní stíhání nacházet ve fázi řízení před soudem,“ uvedl před vyhlášením nálezu společník advokátní kanceláře PORTOS Jaromír Císař pro Českou justici. Žádná změna ale v důsledku rozhodnutí pléna není na stole.
Mohlo by vás zajímat
Legislativní proces nebyl bezvadný, ale ústavní
Soud se konkrétně zabýval dvěma částmi takzvaného lex Ukrajina VII, což je novela upravující některá opatření související s ruskou invazí na Ukrajinu. Na základě pozměňovacího návrhu poslanců, mezi kterými byl i tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), se součástí novely staly i změny v trestním zákoníku a trestním řádu, zejména pak zavedení neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu.
Senátoři tvrdili, že úprava byla do zákona vložena jako protiústavní přílepek. Ústavní soud připustil, že „legislativní proces nebyl bezvadný“, zároveň však uzavřel, že „z mezí ústavnosti nevybočil“.
Plénum neshledalo neústavní přílepek. Pozměňovací návrh měl podle soudu úzký vztah k účelu původního zákona. Ten reagoval na bezpečnostní krizi po ruské invazi na Ukrajinu. Debata v Parlamentu proběhla a opozice dostala prostor vystoupit.
„Byl to zjevný přílepek, ale opravdu zjevný a jednoznačný,“ řekl Canov. Když poslanci vidí, co prošlo, budou to zkoušet znovu, doplnil advokát senátorů Jaromír Císař. Soud podle něj asi nechtěl dopustit, aby nová skutková podstata vypadla z právního řádu, protože ji považuje za potřebnou. „Musel velice zamhouřit oči a udělat velký kompromis, když připustil tak velké porušení čistoty legislativního procesu,“ uvedl Císař.
Kriminalizaci určuje Parlament
Ústavní soud jasně vymezil hranice své role. „Je na rozhodnutí zákonodárce, kterým jednáním chce stát pomocí trestněprávních předpisů předcházet a která jednání bude kriminalizovat. Trestněprávní politiku je povolán určovat legislativní orgán, nikoliv Ústavní soud,“ uvedl.
Soud zdůraznil, že zákonodárce respektoval zásadu subsidiarity trestní represe. Nový paragraf míří na jednání, která dřívější úprava postihovala jen částečně. Typicky šlo o případy spojené se zneužitím pravomoci nebo s neoprávněným nakládáním s údaji.
Neurčitost ÚS odmítl
Senátoři zpochybňovali neurčitost pojmu „neoprávněná činnost“. Ústavní soud jejich výhradu odmítl. „Požadavek na jasnost a určitost vyjádření trestných činů (nullum crimen sine lege certa) je v tomto případě naplněn,“ konstatoval.
Zároveň připomněl, že „pravidla trestní odpovědnosti – obsažená případně i v obecně formulovaných normách – mohou být upřesňována až následnou soudní praxí“. Podle soudu lze skutkovou podstatu vyložit ústavně souladně.
Hlavními limity trestní odpovědnosti jsou speciální úmysl pachatele, zásah cizí moci a neoprávněnost jednání. Norma tak nedopadá na legální spolupráci, například podle zákona o zpravodajských službách.
Demokracie se smí bránit
Ústavní soud připomněl princip bránící se demokracie. „Jsou-li odpůrci demokracie a hodnot, na kterých demokracie stojí, připraveni na ni útočit, musí být i demokratický režim připraven bránit se těmto atakům,“ uvedlo plénum.
Nová skutková podstata může sloužit k ochraně ústavního zřízení a bezpečnosti státu. Teď bude na orgánech činných v trestním řízení, aby ji vykládaly a používaly ústavně konformně.
