Opoziční politici jsou spokojení s rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS), podle kterého neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) ocenil, že soud dal za pravdu jeho bývalému kabinetu. Současná vláda, která v programovém prohlášení slibuje ustanovení zrušit, se podle vicepremiérky Aleny Schillerové (ANO) s rozhodnutím seznámí a probere ho na koaliční radě i na jednání vlády.
Předsedkyně senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová za navrhovatele stížnosti řekla novinářům, že rozhodnutí ÚS respektuje. Nadále ale s odkazem na některé právníky trvá na tom, že formulace trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc je formulována vágně a je zneužitelná. Předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra obecně poznamenal, že odpůrci schváleného znění zákonů by neměli z ÚS dělat třetí parlamentní komoru.
Princip „bránící se demokracie“
ÚS zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy. Návrh podepsalo 24 senátorů, podle kterých je sporná úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc jde o protiústavní přílepek. Podle ústavních soudců však o přílepek nešlo. Zároveň zdůraznili principy „bránící se demokracie“.
Petr Fiala je rád, že soud dal za pravdu bývalé vládě. „Obzvláště jsem rád, že soud vyzdvihl ‚důležitost principu bránící se demokracie‘,“ sdělil expremiér.
Předseda STAN a bývalý vicepremiér Vít Rakušan na síti X ocenil, že paragraf prošel testem ústavnosti. „Trvám na tom, že i dle informací bezpečnostních složek je nezbytný k tomu, abychom dokázali postihovat takové chování, které je přímou hrozbou pro naši bezpečnost a bylo dosud nepostižitelné,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Snahy o jeho zrušení vnímá Rakušan jako podrývání strategické bezpečnosti Česka v době zuřící hybridní války.
Babiš: Zrušení zákona není na stole
Programové prohlášení vlády uvádí, že zákon nesmí vágními formulacemi umožnit selektivní trestání. „Proto zrušíme trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc,“ píše kabinet. Premiér Andrej Babiš (ANO) však v lednu řekl, že změnu zákona nyní koalice neřeší. „Není to na stole, uvidíme,“ dodal.
Schillerová ve středu ve Sněmovně řekla, že je nutné se nejdříve s rozhodnutím seznámit podrobně. „Budeme se o tom bavit jak na koaliční radě, tak na vládě, nebudu předjímat další postup,“ odpověděla na dotaz, jak kabinet na rozhodnutí zareaguje.
Podle místopředsedy sněmovního bezpečnostního výboru Radka Kotena (SPD) soud legitimizoval přílepky k zákonům. „A vrátil ČR do 50. let minulého století, konkrétně zabezpečí opakování podobných procesů, jako byl veden proti Miladě Horákové,“ napsal Koten.
Člen bezpečnostního výboru Jan Bartošek (KDU-ČSL) připomněl, že zrušení paragrafu před ÚS odmítl i Babiš. „Což je v dnešní napjaté bezpečnostní situaci správné. Jen mě mrzí, že paragraf před volbami v rámci kampaně lživě kritizoval, stejně jako celou řadu jiných reforem Fialovy vlády, které nyní nicméně chce ponechat v platnosti,“ sdělil Bartošek.
Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek napsal, že rozhodnutí soudu pokládá za správné. Připomněl, že policie v lednu obvinila podle tohoto paragrafu člověka podezřelého z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Šlo o jeho první využití. „Nedávné stíhání špiona ukazuje, že zákon má smysl. Zvlášť v situaci, kdy je Rusko vůči ČR nepřátelskou mocností, je taková právní úprava nezbytná,“ uvedl.
Legislativní proces nebyl bezvadný, ale ústavní
Plénum v čele se soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou rozhodlo, že nová skutková podstata v § 318a trestního zákoníku nevybočila z ústavních mezí. Soud připustil, že „legislativní proces nebyl bezvadný“, zároveň ale uzavřel, že „z mezí ústavnosti nevybočil“.
Soudkyně zdůraznila, že právní úprava nesmí omezit svobodu projevu. „Není možné používat tu skutkovou podstatu jako nějaký žolík nebo bianco šek pro potírání nebo boj s nepříznivými nebo nevyhovujícími politickými názory a projevy,“ řekla novinářům Dolanská Bányaiová.
Plénum neshledalo neústavní přílepek. Pozměňovací návrh měl podle soudu úzký vztah k účelu původního zákona. Ten reagoval na bezpečnostní krizi po ruské invazi na Ukrajinu. Debata v Parlamentu proběhla a opozice dostala prostor vystoupit.
Krytí pod hlavičkou stranického deníku
Občan Číny Jang I-ming zadržený podle tohoto zákona 22. ledna měl v Česku status akreditovaného novináře. Ministerstvo zahraničních věcí mu akreditaci opakovaně prodlužovalo. Pracoval pro deník Guangming Daily, médium ovládané Komunistickou stranou Číny, které někteří bezpečnostní experti považují za možné krytí pro aktivity čínské civilní rozvědky MSS.
Jang se v Česku i na Slovensku pohyboval ve vysokých politických kruzích a zpovídal například Jana Zahradila, Kateřinu Konečnou či na Slovensku europoslance Luboše Blahu nebo Artura Bekmatova z poradního sboru premiéra Roberta Fica.
Podle informací z prostředí zpravodajské komunity mohly česká policie nebo Bezpečnostní informační služba získat poznatky o jeho skutečné roli od zahraničních partnerů.
Čínské zpravodajské služby podle expertů často využívají legální krytí: v zemi, kde mají oficiální akreditaci, se jejich operativci zpravidla vyhýbají nelegálním aktivitám a soustředí se na okolní státy. Pokud Jang v České republice vykonával legální novinářskou činnost, musely bezpečnostní složky sáhnout právě po novém paragrafu, který postihuje samotnou spolupráci s cizí mocí. V čínském právním řádu je přitom spolupráce s bezpečnostními složkami zákonnou povinností pro fyzické i právnické osoby.
