Případ bývalého náměstka ministra školství Jana Kocourka odsouzeného v roce 2017 v souvislosti se schválením neoprávněných dotací k tříleté podmínce zřejmě nastaví nová pravidla pro policii k odběru a uchovávání biologických stop. Jeho trestní kauza sice pravomocně skončila, Kocourek se však už řadu let domáhá toho, aby jeho profil DNA z policejních databází zmizel. Po zásahu evropského Soudního dvora má šanci uspět.
Kocourka soudy pravomocně potrestaly za to, že jako náměstek tehdejšího ministra školství a pozdějšího premiéra Petra Fialy (ODS) prosadil schválení dotace občanskému sdružení European Medicine Association, které pro ni nesplňovalo podmínky. Vedle podmíněného trestu dostal i zákaz výkonu vedoucích funkcí ve veřejné správě a povinnost uhradit škodu 4,5 milionu korun.
Zásahovou žalobou se obrátil na soudy kvůli provedení identifikačních úkonů ze strany policie. V době, kdy teprve čelil obvinění, mu policisté sejmuli otisky prstů, pořídili identifikační fotografie a provedli stěr ze sliznice tváře. Z něhož pak vytvořili profil DNA. Kocourek s tím nesouhlasil, po poučení o možnostech překonání odporu se však úkonu podrobil.
Soud: chybějící zákonná úprava dává prostor libovůli
U soudů se domáhá likvidace všech takto získaných údajů. Městský soud v Praze v roce 2022 Kocourkovi vyhověl. Konstatoval, že policie sice formálně splnila zákonnou podmínku, když šlo o obviněného z úmyslného trestného činu. Nezkoumala však, zda je odběr a uchování dat přiměřený právě v jeho případě. „Ani v doplňujícím vyjádření k žalobě přesvědčivě (Policejní prezidium – pozn. red.) nevysvětlilo, že by odebrání a uchovávání identifikačních údajů v případě žalobce sloužilo k usnadnění budoucí identifikace pachatelů trestných činů,“ uvedl soud v odůvodnění.
A přidal i systémovou kritiku. Zákonná úprava je dle jeho názoru zcela nedostatečná. Přenáší totiž posouzení přiměřenosti na interní předpisy policie, otevírá prostor pro libovůli a nereguluje, kdo má k údajům přístup.
Policie: paragrafy nahradí rozhodovací praxe
Policie se proti verdiktu bránila kasační stížností. Argumentovala, že Kocourek je pravomocně odsouzený pachatel závažné úmyslné trestné činnosti a průběžně se dopouští i přestupků. Právní úpravu opakovaně přezkoumávaly soudy a shledaly ji v souladu s Ústavou. Policie také odmítla závěr o nedostatečnosti zákona: „Policie nemůže být trestána za údajně nedostatečnou kvalitu právní úpravy, pokud jí způsobený zásah splňoval veškerá zákonná a judikatorní kritéria,“ uvedla.
Nejvyšší správní soud pak řízení přerušil a položil Evropskému soudnímu dvoru tři předběžné otázky, jak vykládat směrnici o ochraně osobních údajů v trestních věcech. Evropský soud na sklonku loňského roku odpověděl, že státy mohou sbírat genetické a biometrické údaje u všech obviněných z úmyslných trestných činů bez ohledu na to, v jaké fázi trestní řízení je.
„Pro účely budoucí identifikace není důvodu pro rozlišování mezi osobou obviněnou ze spáchání úmyslného trestního činu, a osobou, které bylo sděleno podezření pro spáchání takového činu,“ vyložil soud. Podpořil i výklad, že nedostatečnou zákonnou úpravu může nahradit soudní judikatura, a ani nevadí, že zákon nestanoví maximální limit pro uchování DNA profilů. Musí však „stanovit přiměřené lhůty pro pravidelný přezkum potřeby uložení těchto údajů„.
Mohlo by vás zajímat
Městský soud rozhodne znovu
Nejvyšší správní soud po této odpovědi v řízení sp. zn. 7 As 172/2022 rozsudek městského soudu zrušil. Ne však proto, že by policie jednala nezákonně, ale pro procesní pochybení předchozí instance. Poukázal na to, že biologický vzorek sice v průběhu řízení policie zlikvidovala, od něj odvozený DNA profil ale zůstává v databázích dál. Kocourek se přitom domáhal likvidace veškerých údajů a soud o profilu DNA autoritativně nerozhodl.
Naopak v jiném ohledu šel soud dál, než požadovala zásahová žaloba. Ta mířila pouze na provedení identifikačních úkonů, zatímco rozsudek přiznal nezákonnost i uchování těchto dat. Soud si také bude muset udělat jasno v tom, kdo vlastně má být žalovaný. Zda policejní prezidium, nebo konkrétní útvar, který úkony provedl. Kocourek totiž žaloval plzeňskou expozitoru protikorupčního útvaru. Po námitce nepříslušnosti pak ale soud začal jednat s prezidiem.
