Vláda chce získat pravomoc regulovat ceny pohonných hmot, podle senátorů ale návrh omezuje soudní kontrolu a dává kabinetu příliš široké možnosti zasahovat do trhu. Ústavně-právní výbor Senátu proto zákon odmítl.
Vláda Andreje Babiše reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Kabinet chce zákonem nahradit své cenové rozhodnutí, které platí do konce dubna. Na jeho základě ministerstvo financí stanovuje nejvyšší povolenou marži prodejců pohonných hmot a prominulo část spotřební daně na naftu.
Přestože se senátoři shodli, že účinný nástroj na řešení nenadálých cenových šoků by Česko potřebovalo, vládní návrh odmítli. Pro zamítnutí hlasovalo šest senátorů, nikdo nebyl proti a dva se zdrželi. „Vláda tímto zákonem chrání sebe, protože nepřenáší regulaci na sebe, ale přenáší ji na jinou část společnosti – tu podnikatelskou,“ upozornil předseda senátního výboru Tomáš Goláň (SEN 21).
Rychlá reakce na krizi
Zástupci ministerstva financí při obhajobě návrhu zdůrazňovali, že stát musí být připraven reagovat na mimořádné situace, jako jsou výkyvy způsobené geopolitickým napětím. Podle nich současná právní úprava nestačí a vláda potřebuje možnost zasáhnout přímo prostřednictvím nařízení, kterým by stanovila maximální ceny nebo jejich regulaci. „Pohonné hmoty jsou strategickými surovinami, protože jsou nutné vlastně pro chod hospodářství,“ zdůraznil senátorům vrchní ředitel sekce finanční řízení a auditu Jiří Fojtík.
Zákon hájil s tím, že vláda nebude moci řídit ceny paliv dlouhodobě. Regulaci bude moci uvalit maximálně na dobu 12 měsíců.
48 hodin, které zvedly Senát ze židle
Senátorům vadí především způsob, jakým se Babišova vláda rozhodla návrh zákona prosadit. „V pondělí 13. dubna dopoledne ještě o tomto návrhu zákona nikdo nevěděl. Na jednání vlády byl zařazen dodatečně. 14. dubna ho schválila Sněmovna. 15. dubna byl kritizován Senát, že to hned nezařadil na první schůzi,“ připomněl senátor Stanislav Balík (senátorský klub ODS a TOP 09).
Podle Tomáše Goláně je navíc zákon nadbytečný. Připomněl, že stát už dnes disponuje opatřením obecné povahy, které podle vlády i ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) funguje. „Já nevím, proč bychom to měli řešit jiným způsobem,“ uvedl. Za skutečným motivem předložení návrhu pak označil snahu vlády vyhnout se soudnímu přezkumu.
Také podle dalších členů Ústavně-právního výboru návrh na regulaci cen pohonných hmot fakticky oslabuje možnost bránit se proti zásahům státu. Zatímco nyní využívané obecné opatření jde napadnout u správních soudů, nově by podle kritiků zůstala pouze cesta k Ústavnímu soudu, která je výrazně složitější a méně dostupná. „Nařízení vlády může napadnout u Ústavního soudu jen skupina poslanců, senátorů, tudíž je to mnohem komplikovanější cesta,“ upozornil Balík.
Levněji dnes, draze zítra
V debatě zazněla i varování ze zahraničí. Odpůrci návrhu připomínali zkušenost Maďarska, kde po skončení cenových stropů došlo k výraznému zdražení paliv. Podle nich se tím jen odkládá problém, který se později vrátí v ještě silnější podobě. Regulace navíc ohrožuje menší čerpací stanice, které nemají dostatečné rezervy, aby podobné zásahy ustály.
Podle některých senátorů jde o zásah, který může deformovat trh a přinést více škody než užitku. „Takové regulace jsou cestou do pekla a do hlubokého socialismu,“ uvedl senátor Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj).
Mohlo by vás zajímat
Stát má mít nástroje, ale ne přes mrtvoly
Přesto se objevily i hlasy, které upozorňovaly na potřebu, dát státu silný nástroj pro reakci na krizové situace. Senátor Zdeněk Hraba například uvedl, že rozhodnutí regulovat ceny by nemělo spočívat v rukou jednoho ministra, ale celé vlády, což aktuální návrh podle něj splňuje. Regulace také může krátkodobě tlumit inflaci a zabránit jejímu přelévání do cen dalších produktů. Současně ale připustil, že forma i načasování zákona jsou problematické.
Ústavně-právní výbor tak nakonec doporučil vládě, aby se přijetím stálého nástroje pro regulaci cen zabývala. „Je ale potřeba návrh připravit řádným legislativním procesem, protože je to velmi závažný zásah do celé ekonomiky,“ zdůraznil Tomáš Goláň.
Nový návrh by mohl mít podobný smysl a účel, vláda by ho ale musela napsat a předložit jinak. Senátoři také doporučili, aby obsahoval kontrolní mechanismy, které zabrání zneužití regulace, například formou zákonodárné kontroly. „Podle nynějšího návrhu jde nařízení vlády udělat na 12 měsíců a opakovaně, nekonečně ho obnovovat bez kontroly zákonodárné moci,“ vysvětlil Tomáš Goláň, podle kterého tím vláda získává bianco šek neomezeně zasahovat do vývoje cen.
