Do více než dvou stovek spisů svých kolegů nahlížel podle ministerstva spravedlnosti vyškovský soudce Pavel Vrcha. Bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) proto na něj podala kárnou žalobu. Kárný senát Vrchního soudu v Olomouci však dnes dospěl k závěru, že se soudce kárného provinění nedopustil, a návrh zamítl.
Podle kárné žaloby soudce neoprávněně vstupoval do spisů v elektronickém informačním systému pro okresní soudy (ISAS) od 5. října do 25. prosince 2024. Ministerstvo mu vytýkalo mimořádně rozsáhlé lustrace ve věcech, které mu nebyly přiděleny.
Podle zástupkyně ministerstva spravedlnosti Kateřiny Skalkové šlo o mimořádný rozsah kontrol. „Spisů bylo na 200 a dokumentů na 400,“ uvedla při jednání.
Podle žaloby šlo o spisy osmi různých soudních senátů. Vrcha však u kárného soudu odmítl, že by postupoval neoprávněně. Tvrdil, že návrh je odplatou za jeho dlouhodobou kritiku poměrů na Okresním soudu ve Vyškově.
Samotný počet náhledů podle soudu nestačí
Předseda kárného senátu Milan Kaderka při vyhlášení rozhodnutí zdůraznil, že na rozdíl od jiných obdobných případů nebylo soudci vytýkáno zneužití získaných informací.
Senát proto upozornil, že v návrhu chybí popis konkrétní újmy či následku. „Žádný následek ve smyslu zneužití popsán není,“ uvedl Kaderka. Podle něj se navíc v řízení nepodařilo vyvrátit Vrchovo tvrzení, že do spisů nahlížel z pracovních nebo studijních důvodů.
Kaderka současně odmítl, že by o oprávněnosti přístupů rozhodoval pouze jejich rozsah. „Samotný počet náhledů sám o sobě nemůže znamenat oprávněnost nebo neoprávněnost náhledů, byť do věcí přidělených jiným kolegům. Samotný počet není kritériem,“ zdůraznil předseda kárného senátu.
Mohlo by vás zajímat
Kárný senát proto dospěl k závěru, že vytýkané jednání nenaplňuje znaky kárného provinění.
Ministerstvo prověřovalo přístupy do systému
Ministerstvo spravedlnosti se o případu dozvědělo na základě podnětu tehdejšího pověřeného předsedy Okresního soudu ve Vyškově Aleše Vylama. Ten upozornil na soukromý web Pavla Vrchy, na kterém soudce zveřejňoval dokumenty a texty kritizující poměry na soudu i způsob rozdělování práce.
Právě z těchto materiálů ministerstvo podle kárné žaloby pojalo podezření, že některé informace soudce získal prostřednictvím nahlížení do systému ISAS. Resort si proto nechal zpětně prověřit jeho přístupy do systému za období tří měsíců.
Podle ministerstva Vrcha získané informace využíval ve svých sporech s vedením soudu. Ani tato okolnost však podle kárného senátu neprokázala, že by informace z elektronických spisů zneužil způsobem zakládajícím kárnou odpovědnost.
Soudce mluvil o odplatě za kritiku vedení
Sám Pavel Vrcha v průběhu jednání opakovaně tvrdil, že kárná žaloba nesouvisí s jeho přístupy do elektronických spisů, ale s jeho veřejnou kritikou poměrů na vyškovském soudu.
Podle soudce představuje podaný návrh odvetu za jeho dlouhodobé výhrady vůči vedení soudu a organizaci práce. Kárný senát se však při svém rozhodování soustředil výhradně na otázku, zda bylo prokázáno neoprávněné nahlížení do spisů a zda takové jednání dosahovalo intenzity kárného provinění.
To podle dnešního rozhodnutí prokázáno nebylo.
