Divoký týden s karanténou aneb Kandidáti do speciálních právnických soutěží

    Hledat ty největší špeky minulého týdne je spíše obrácená práce, člověk musí vyřazovat to, co se do krámu nehodí. Covidové vyhlášky se vnucují hned, ale vydržme. Tento týden si dovolím nabídnout všem pořadatelům právnických soutěží několik speciálních kategorií.

    První je Jak pohřbít veřejnou diskusi o právu. Jasně tu dominuje Česká televize. Zavedla jediný pravidelný pořad o právu Týden v justici, který dávala v tak pozdní večerní čas v neděli, že se na něj nemohl dívat nikdo jiný, než příbuzní redaktorů. Teď celou věc doladila tím, že uvedený pořad v létě zrušila a ve vysílacím schématu se možná vrátí v říjnu. Myslím ale, že je to správné rozhodnutí, protože třeba v ekonomice je to jasné – buď peníze jsou, nebo nejsou a ekonomických magazínů tu máme spoustu a být musí. V právu je to nejednoznačné, znáte to – dva právníci, tři odpovědi, tak co o tom vysílat a diváka znervózňovat… Co na tom, že shodou okolností je to součástí jednoho z pilířů moci, ta justice. Na co se jí věnovat, že?

    Druhý návrh na speciální kategorii je Účelové zatčení za každou cenu. Těch by se našlo, obhájci potvrdí. Tak to zkusíme ze široka.

    Musím říci, že po rozpadu federace jsem byl smutný. Československo mi přišlo jako skvělý stát právě pro soužití dvou velmi blízkých a přesto tak odlišných národů. Skromně horuji za obnovení tohoto státu, a dokonce i ve formě dvojfederace s absolutně samostatnými pravomocemi, ale to sem nepatří. Všichni pečlivě sledujeme dění na Slovensku, takže nám neunikla paní Alena Zsuzsová, ano, ta zproštěná dáma z případu vraždy pana Kuciaka. Po propuštění z vazby v Leopoldově, což samo o sobě musí být úžasné místo, byla ihned zatčena a opětovně uvržena do vazby, tentokrát pro podezření z plánování vraždy dvou elitních prokurátorů, dále bývalého ministra spravedlnosti, advokáta Daniela Lipšice a ještě dále nějakého vedlejšího nepodstatného slovenského politika (primátor města Urbanovo mi promine i takto na dálku). Nemohu se zbavit neodbytného dojmu, že to připomíná Jaroslava Haška. Předpokládaných obětí je už tolik, že snad paní Zsuzsová měla samoobsluhu na zprostředkování vražd, in eventum na koho u ní objednána vražda nebyla, jakoby ve slovenské politice či veřejném životě nic neznamenal. Samozřejmě teoreticky je možné všechno, ale spíše to působí tak, že na místě není trestní soud, ale péče lékařů, lidově nazývaných u nás v Praze „Bohnice“. Opravdu se na Slovensku vraždí na počkání?! Protože takovéto počty obětí, to už by bylo na blázinec.

    Nominantem na cenu je scénář jejího propouštění z vazby. Vzpomeňme zde třeba na Roubala, který vyšel před pankráckou věznici, aby byl ihned na místě sebrán. To je jako hra na spravedlnost. Pokud je už někdo propuštěn z vazby, je stále nevinný, tak by měl mít svobodu pohybu. Ne být zatýkán na druhém rohu.

    Když už tak stojíme tváří v tvář nájemným vraždám a podobným kratochvílím, uvědomí si na druhé straně každý z nás, jak je smrtelný. Třeba taková „chřipka“ z Číny dokáže zamávat s celým národem mnohem víc, než je nějaký podvodník či vrah na úrovni Viktora Koženého nebo Radovana Krejčíře. Škody napáchané tím covidem-19! Já pevně věřím, že někdo by i na něj zatykač byl schopen vydat.

    Ovšem z právního hlediska zůstává stále nekomentována povaha platnosti nařízení o tom, kdy a kde nosit roušky. Jsem si zcela jist a vsázím tisíc korun proti koruně, že žádný právník, včetně těch, kteří sedí na příslušných úřadech vlastně neví, podle jakého předpisu, v jakém období, kdo a v jakém zákonném rozsahu vyhláškou, nařízením, pokynem či jiným podzákonným donucením nařídil a komu nošení roušek. Tedy kategorie Pramen práva Česká republika léta páně 2020.

    Je jím sdělení příslušného veřejného činitele, nebo osoby, kterou veřejnost za veřejného činitele s nějakými pravomocemi považuje? Co platí nebo neplatí se dozvídáme na Twitteru. Ne ze sbírek zákonů či jiných standardních právních prostředků. (Zde prosím, aby učitelé v oboru teorie práva na právnických fakultách brali tento můj postřeh i jako učební pomůcku.)

    Právním předpisem je nově tedy pouze to, co splňuje všechny následující tři podmínky.

    1. Vyhlásí to osoba veřejně známá, zpravidla ve funkci politika či odborníka zaštítěného odborně znějícím názvem, nejlépe na sociálních sítích

    2. Další osoby v obdobném postavení to podpoří, minimálně v počtu 4 osob, a budou tak činit minimálně 7 kalendářních dnů za sebou jdoucích

    3. Prohlášení nebude nikterou z osob, která je učinila, po dobu minimálně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích popřeno.

    Když se tedy na právo díváte dostatečně cynicky, určitě vás příští týden oblaží další ze zábavných produktů této show.

    JUDr. Václav Vlk 

    Psáno pro Info.cz