K návrhu zákona, aby za majetek vydaný církvím, odpovídal občan ČR

    Stát vydává značný majetek církevním právnickým osobám, z nichž některé fakticky nefungují. Jde o kláštery, které nejsou obsazeny vůbec nebo jsou obsazeny cizinci. To umožňuje převod státem vydaného majetku mimo území státu, což nebyl úmysl zákonodárce při schvalování zákona. Proto poslanec Jeroným Tejc navrhuje uzákonit požadavek, že statutárním orgánem církevní právnické osoby, které je vydáván státem majetek, má být občan ČR.

    Pokud to nebude zajištěno, může Ministerstvo kultury k dané právnické osobě jmenovat pověřence, který bude dbát, aby jednáním cizinců nedošlo k protiprávnímu způsobení škody církevní právnické osobě.

    Je nesprávné, aby majetek, který byl z rozhodnutí státu převeden na církve, byl předmětem protiprávního jednání nebo nedobré správy v rozporu se zásadami řádného hospodaření. Některé církevní právnické osoby, kterým je vracen velký majetek, jsou bez personálního domácího obsazení. Někdy jsou do starých klášterů dosazováni cizinci, kteří neznají právní řád ani historické souvislosti vzniku a účelu majetku, který je nyní z rozhodnutí státu církvím vydáván. Již za Jana Lucemburského byl požadavek, aby světské i duchovní úřady drželi domácí lidé.

    Návrh zákona se týká jen církevních právnických osob, které získávají od státu majetek a jsou součástí církví se zvláštními právy podle zákona o církvích a náboženských společnostech. Prioritně zákon ponechává na církvích, aby dosazením státních občanů do domácích církevních osob zmenšily možnost nedůvodného převodu majetku do zahraničí. Pokud nesplní tuto podmínku, mohou církevní právnické osoby působit i se statutárními orgány tvořenými cizinci, ale stát má možnost zajistit jmenování osoby – pověřence, který bude dbát, aby majetek nebyl užit v rozporu s právním řádem. Pokud by k tomu došlo, může pověřenec ve prospěch církevní osoby vymáhat škodu. Tím se zajistí původní úmysl dárců majetku, kteří v dávných dobách darovali majetek s cílem pomoci konkrétním církevním institucím na Moravě, ve Slezsku či v Čechách, ne v cizině.

    Stát rozhodl o vydání majetku církvím zákonem. Může zákonem stanovit i podmínky užití takového majetku. Podmínka státního občanství vychází z předpokladu, že vrácený majetek má být nadále v domácích rukou a spravován osobami se státním občanstvím, jehož obsahem je i věrnost státu. Proto je logický požadavek státního občanství pro osoby rozhodující o tomto majetku. Přitom je vztažen vůči registrovaným církvím majícím zvláštní práva – např. právo uzavírat sňatek – které mají charakter veřejnoprávních oprávnění. I stávající právní řád např. vůči starostům jako osobám, které mohou uzavírat civilní sňatky, vyžaduje podmínku státního občanství.

    Zdeněk Koudelka,
    autor je advokát

    Sdílejte
    Předchozí článekNovodobá bitva u Thermopyl. Soudci versus autokracie
    Další článekKdo učiní první krok?
    Zdeněk Koudelka
    Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát. Veřejně se přihlásil k myšlenkám hnutí Trikolóra.