Pondělí, 17. května, 2021

Kajínek a prezident

0
Kajínek a prezident
Vězeň Jiří Kajínek Reprofoto: ČT

Prezident Miloš Zeman vyzval ministryni spravedlnosti, aby otevřela případ Jiřího Kajínka. Soudci nejsou nadlidi, ale lidé. A lidé chybují. I u nás dochází k justičním omylům a odsouzení nevinných. Otázkou je, jak často.

K nápravě chyb slouží víceinstanční soudnictví. I to však může chyby jen zmenšovat. V justici katastrofu většinou způsobí více chyb, které se setkají v jednom procesu. Že chybu udělá nalézací soud, neodhalí ji soud odvolací ani Nejvyšší soud.

V případě vražd, jež spáchali manželé Stodolovi, byl za jednu odsouzen člověk, který ji nespáchal. Teprve dopadení manželů Stodolových vedlo k tomu, že tento nespravedlivě odsouzený člověk byl osvobozen. Ale mezitím byl dlouho ve vazbě a rozpadla se mu rodina. Chybu policie, státního zastupitelství i soudu zaplatilo ministerstvo spravedlnosti penězi. Ale lze zaplatit rozpad rodiny?

A co zprávy z USA, kde po dlouhé době propouštějí jako nevinné odsouzené i z cel smrti?

I u nás byli odsouzeni lidé neprávem. Je jich málo, ale pro ně je to křivda nekonečná. K ústavním nástrojům nápravy justičních omylů slouží i milost prezidenta republiky. Ta není jen milosrdenstvím, pokud je právem odsouzený pachatel hoden milosti pro nemoc. Milost je i nástrojem toho, že hlava státu se chce postavit soudní moci, jelikož jej nepřesvědčila. Prezident má mimořádnou společenskou i mocenskou autoritu a má právo svůj názor prosadit i cestou milosti.

V nejkřiklavějších procesech dějin zásah hlavy státu vedl k nápravě soudních chyb. V případě hilsneriády u nás císař František Josef prominul Leopoldu Hilsnerovi odsouzenému za vraždu trest smrti a Karel I. jej v roce 1918 omilostnil zcela. Soudní rehabilitace se nekonala. Ve špionážní aféře ve Francii byl nespravedlivě odsouzen kapitán Alfred Dreyfus a věc ukončila v září 1899 milost prezidenta Émile Loubeta, teprve později byla soudní rehabilitace.

V Kajínkově případě podali ministři spravedlnosti Pavel Rychetský, Jaroslav Bureš a Pavel Němec stížnosti pro porušení zákona. Ani jedné Nejvyšší soud nevyhověl. Dnešní ministryně má tuto možnost velmi omezenou, protože by se musela dovolávat věcí, kterých se nedovolávali její předchůdci, což je téměř nemožné. Ministryně spravedlnosti pro Kajínka není záchranou. Tou je prezident, pokud využije své ústavní právo.

Ústavní práva jsou od toho, aby se vykonávala. Prezident nemůže být pouhý stroj na podpisy, který podepíše jen milost, kterou mu donese ministr. Právo milosti nabízí i zkrácení trestu, např. změnu trestu doživotního na trest odnětí svobody do 30 let, kdy odsouzený může být po dvou třetinách propuštěn. Prezident může toto právo vázat i na podmínku, že nespáchá jiný trestný čin, jinak se odsouzený do vězení vrací. Je-li prezident přesvědčen, že v Kajínkově případě došlo k nezákonnosti či nespravedlnosti, ústava mu dává právo nápravy, právo milosti.

Zdeněk Koudelka

Previous article Klinický střet dvou rozdílných světů
Next article Kauza Nagyová aneb Přímý přenos ze zamčené soudní síně
Zdeněk Koudelka
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát. Veřejně se přihlásil k myšlenkám hnutí Trikolóra.