Společnost MIPL, spol. s r.o. (Mipl) je původní česká společnost působící v mrazírenství. Před rokem 2008 (kdy byla protiprávně dána do insolvence) činil její průměrný roční obrat cca 400 mil. Kč. V Uherském Brodě zaměstnávala cca 70 – 100 lidí. V roce 2008, kdy z důvodů ekonomické krize se řada konkurenčních mrazírenských firem dostala do potíží[1], chtěl Mipl využít situace na trhu a expandovat. Po 15-ti letech odešel z mrazírenské firmy Zdeněk Plášek a ve vedení jej nahradili Mgr. Jan Kazík a David Pukl. Mipl potřeboval k expanzi strategického partnera, protože v domácím prostředí jej svazoval nerovný spor s Komerční bankou a.s.[2]

V průběhu roku 2008 se Mipl dohodl na strategické spolupráci s polským koncernem CTM Galicja bratří Kocandů. Bylo v plánu posílit pozici na českém trhu a vstoupit na trh polský a ukrajinský. Na sklonku podzimu 2008 spolupráce začala váznout a Mipl podezíral polské partnery z nekalých úmyslů a proto pohrozil vypovězením smluv. Tři dny poté, 24.11., byl jednatel Miplu, David Pukl, bodnut nožem do zad cizím státním příslušníkem nehovořícím česky. Pan Pukl skončil na jednotce intenzivní péče. Zde jej navštívili zástupci CTM Galicja a nabídli mu bezpečnost výměnou za převod Miplu. David Pukl tomu tlaku podlehl (jeho manželka byla v 9. měsíci těhotenství), podepsal reverz v nemocnici a nechal se odvézt k notáři.[3] Ihned poté byl Mipl dán do insolvence. Insolvenční řízení a následný konkurz byla nejjednodušší cesta pro polský koncern jak zdarma Mipl získat. Jen v cinklém konkurzu bylo možno bezplatně převzít majetek Miplu a nestarat se o závazky.

Insolvenční věc Miplu dostala na Krajském soudě v Brně soudkyně Mgr. Eva Krčmářová (sp.zn. KSBR 24 INS 4979/2008). Soudkyně Krčmářová dostala Mipl mimo „kolovací“ pořadí, v rozporu s platným Rozvrhem práce krajského soudu. Na základě individuálního přidělení věci tehdejším předsedou soudu JUDr. Pořízkem. Soudkyně Krčmářová tak byla od počátku nezákonnou soudkyní. Tuto skutečnost konstatoval až pod tlakem v roce 2017 Vrchní soud v Olomouci (sp.zn. 1 VSOL 1207/2015-B-352). Vrchní soud v Olomouci konstatoval nezákonnost soudkyně Krčmářové jen proto, aby zabránil ještě většímu skandálu – a to soudnímu zveřejnění zjištění, že jedním z konkurzních správců Miplu byl příbuzný soudkyně Krčmářové.[4] Ale i samotné konstatování nezákonnosti soudkyně Krčmářové bylo bezprecedentní! Insolvenční soudkyně Krčmářová jest manželkou soudce Nejvyššího soudu ČR, pana JUDr. Krčmáře, který má na starosti judikaturu v insolvenčních věcech a je též spoluautorem insolvenčního zákona a jeho změn.[5] Byla zaběhlá praxe, že příslušný senát Vrchního soudu v Olomouci rozhodnutí soudkyně Krčmářové potvrzoval, přičemž po několika letech potvrzování byl za odměnu soudce daného senátu „povýšen“ na Nejvyšší soud k panu Krčmářovi.

Mipl měl v majetku nemovitosti – velký areál v Uherském Brodě – který byl kompletně vybavený; dále vlastnil celorepublikovou unikátní distribuční sít – dva tisíce mrazících boxů umístěných v prodejnách u smluvních partnerů (odhadovaná tržní cena cca 100 mil. Kč)[6]; samozřejmě vlastnil vozidla, zásoby (vždy bylo na skladě zboží v hodnotě cca 10 – 25 mil. Kč), ochranné známky, domény, weby, měl pohledávky (cca v rozmezí 30 – 50 mil. Kč).

Předseda Krajského soudu v Brně, pan JUDr. Pořízek, určil prvním insolvenčním správcem Miplu pana Ing. Ivo Beera. Pan Ing. Beer byl ve svém karierním životě konkurzním správcem v deseti kauzách. A ve všech deseti případech byla konkurzní soudkyní paní Krčmářová. Zjevně na Krajském soudě v Brně není o náhody nouze.[7]

Konkurzní správce zapsal do majetkové podstaty jen aktiva registrovaná ve veřejných seznamech (katastrální úřad a úřad průmyslového vlastnictví), tj. nemovitosti a ochranné známky. Všechno ostatní se „ztratilo“. Zarážející je to u distribuční sítě, nenajít dva tisíce mrazících boxů je skutečně neuvěřitelné. Správce též „nenašel“ účetnictví Miplu. Podnik Miplu ovšem fungoval dále i v konkurzu, provozovala jej CTM Galicja. Ta sídlila zdarma v areálu Miplu (správce nechtěl žádný nájem), prodala si zásoby Miplu a dál prodávala zboží v distribuční síti.

Tento způsob konkurzního řízení dosáhl tak obludných rozměrů, že se v roce 2011 ozvali řadoví věřitelé (bývalí obchodní partneři Miplu) a požadovali nápravu – zproštění správce. A David Pukl, jakožto bývalý jednatel Miplu, poskytl věřitelům na jejich na žádost seznam majetku Miplu; věřitelé pak seznam majetku využili v jejich návrhu na zproštění správce. Posléze tento seznam majetku Miplu, který dosud byl správcem ignorován, pan Pukl zaslal i do veřejného konkurzního spisu. A výsledek?

David Pukl začal být trestně stíhán. Nutno podotknout, že se obžalobě mohl vyhnout, stačilo, aby přijal nabídku zlínské policie. Vyšetřující policista vyčinil panu Puklovi, že zveřejnil seznam majetku Miplu (čímž prý dostal soudkyni Krčmářovou do trapné situace) a nabídl řešení. Pan Pukl nebude trvat na tom, že Mipl měl před konkurzem nějaký majetek a vše se tak urovná. Pokud by pan Pukl trval na majetku, bude obviněn, obžalován a odsouzen (tento rozhovor byl akusticky zaznamenán; dozorující státní zástupkyně JUDr. Nesvadbová se nahrávkou odmítla zabývat)![8] Pan Pukl nabídku nepřijal. Následně byl obviněn, obžalován, a dokonce ve Zlíně i nepravomocně třikrát odsouzen.

Krajské státní zastupitelství v Brně – pobočka ve Zlíně, podalo obžalobu dne 13.5.2013, sp.zn. 6 KZV 51/2011. U Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně dostala věc sp.zn. 68 T 5/2013.

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, pana Pukla třikrát nezákonně odsoudil:

• a to Rozsudkem ze dne 25.7.2014, kterým byl panu Puklovi uložen trest odnětí svobody v trvání tří let se zařazením do věznice s ostrahou, a dále trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních společností a družstev včetně funkce prokuristy na dobu pěti let. David Pukl podal odvolání a rozsudek byl zrušen odvolacím soudem (Vrchním soudem v Olomouci) Rozsudkem ze dne 23.4.2015 č.j. 6 To 95/2014-6217.
• a to Rozsudkem ze dne 26.2.2016, kterým byl panu Puklovi uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání pěti let, a dále trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních společností a družstev včetně funkce prokuristy na dobu pěti let. David Pukl podal odvolání a rozsudek byl zrušen odvolacím soudem (Vrchním soudem v Olomouci) Usnesením ze dne 30.3.2017 č.j. 6 To 43/2016-7165.
• a to Rozsudkem ze dne 4.12.2017, kterým byl panu Puklovi uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání tří let, a dále trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních společností a družstev včetně funkce prokuristy na dobu pěti let. David Pukl podal odvolání a rozsudek byl zrušen odvolacím soudem (Vrchním soudem v Olomouci) Usnesením ze dne 13.6.2018 č.j. 2 To 17/2018-7659.

Jak je patrno, byl pan Pukl třikrát odsouzen Krajským soudem v Brně, pobočka Zlín a třikrát byl odsuzující rozsudek zrušen Vrchním soudem v Olomouci (VSOL), přičemž pokaždé VSOL sdělil nižší instanci závazný právní názor, jímž se měl krajský soud řídit, ovšem ten tak neučinil, proto jen řízení u soudu trvalo pět roků.

Nakonec, svým čtvrtým rozsudkem, Rozsudkem ze dne 30.7.2018, byl pan Pukl Krajským soudem v Brně, pobočka ve Zlíně, v plném rozsahu zproštěn obžaloby.

Je nutno si uvědomit, kdo je kdo v celé kauze. Obžalobu podala státní zástupkyně JUDr. Pavlína Nesvadbová, která i dozorovala zlínskou polici. Manžel paní JUDr. Nesvadbové, pan plk. Mgr. Pavel Nesvadba, byl a je vedoucím kanceláře ředitele Policie ČR Zlínského kraje (tj. té policie, která věc šetřila). Pan Mgr. Nesvadba je přítelem pana Mgr. Ostravského – třetího konkurzního správce Miplu. Pan Mgr. Ostravský úzce spolupracuje s paní Koutnou, ředitelkou Dražební společnosti MORAVA s.r.o. (která i dražila na žádost pana Ostravského majetek Miplu); majitelkou Dražební společnosti MORAVA je dcera paní Koutné, novinářka Mgr. Woodhams. A paní Koutná jest manželkou pana Ing. plk. Koutného, který byl až do roku 2014 ředitelem Policie ČR Zlínského kraje, a přímým nadřízeným pana Nesvadby.

Zbývá dodat, že soudkyní Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, která třikrát pana Pukla odsoudila (bez ohledu na opakovaný názor VSOL) byla paní JUDr. Iveta Šperlichová. Paní JUDr. Šperlichová a paní JUDr. Nesvadbová jsou přítelkyně. Což umocňuje informace, kterou získal pan Pukl, a to, že dříve, když byly ještě děti manželů Nesvadbových malé, hlídala je občas paní Šperlichová. David Pukl je soukromě přesvědčen (avšak nemá proto důkazy), že i odsuzující rozsudky psala za paní Šperlichovou paní Nesvadbová, to lze dovozovat ze shodného textu (včetně chyb) obžaloby a odsuzujícího rozsudku.

Nezákonné trestní řízení, probíhající v letech 2011 – 2018, velmi negativně ovlivnilo osobní i pracovní život pana Davida Pukla (DP).

Toto vše je navíc umocněno nejen tím, že skutek, za který byl DP stíhán, se nestal; ale hlavně tím, že orgány činné v trestním řízení od počátku (tj. od r. 2011) věděly, že skutek se nikdy nestal a trestní řízení vůči DP vyvolaly zcela záměrně s cílem nejprve zastrašit DP a následně trestním stíháním Davida Pukla a jeho odsouzením zakrýt nezákonnou (trestnou) činnost jiných osob, úzce napojených na orgány činné v trestním řízení a soudní systém ČR!

Za tím účelem, aby bylo odůvodněno, proč chybí majetek v majetkové podstatě společnosti MIPL, spol. s.r.o. (sp.zn. KSBR 24 INS 4979/2008) orgány činné v tr. řízení zkonstruovaly fikci, že chybějící majetek vyvedl ještě před prohlášením konkurzu David Pukl. Ačkoliv bylo zjevné, že majetkové hodnoty „zmizely“ až v průběhu insolvenčního řízení, kdy tento majetek v řádech stamilionů korun insolvenční správce nezapsal do podstaty a insolvenční soudkyně Mgr. Krčmářová to tolerovala.

A jelikož DP seznam majetku Miplu zveřejnil v insolvenčním spise v ISIR (viz č.l.  B 61 v insolvenčním spise KSBR 26 (24) INS 4979/2008), bylo nutno dehonestovat pana Pukla. Stalo se něco, co nemá v právním státě obdoby. Orgány činné v trestním řízení nechaly zveřejnit obžalobu!! Na č.l. B 125 v insolvenčním spise byla zveřejněna celá, neanonymizovaná obžaloba!!! Není známo, že by i u veřejně známých osob (např. v kauzách premiérů Nečase či Babiše) se toto událo v takovém rozsahu. Zveřejnění obžaloby mělo jednak dehonestovat DP před veřejností a věřiteli; a jednak sloužilo k „vyvinění“ konkurzních správců a insolvenční soudkyně. V insolvenčním řízení se nadále bralo jako hotová věc, že majetek tu není (ačkoliv majetek užívali osoby napojené na správce a soudkyni) a insolvenční soudkyně Mgr. Krčmářová všechna svoje usnesení počala odůvodňovat větou: David Pukl při výkonu funkce jednatele fakticky převedl celý majetek dlužníka… (viz kupř. č.l. B 149, č.l. B 220; č.l. B 230 v ins. spise).

Ačkoliv trestní soud pravomocně konstatoval, že před prohlášením konkurzu nebyl vyveden žádný majetek z Miplu, na insolvenční řízení toto nemá žádného vlivu. O majetek Miplu se mezitím insolvenční mafie už postarala.

Předseda soudu JUDr. Pořízek jako třetího správce v pořadí (druhým byl epizodně Ing. Neznal, kolega a partner Ing. Beera a příbuzný soudkyně Krčmářové) jmenoval v roce 2012 pana Mgr. Ostravského, advokáta ze Zlína, náležejícího do stáje správců místopředsedy soudu Mgr. Kozáka.[9]

Mgr. Ostravský s odstupem čtyř let od zahájení konkurzu „nalezl“ účetnictví Miplu, a jak překvapivé, v areálu Miplu v Uh. Brodě. Mgr. Ostravský zapsal do podstaty i část pohledávek Miplu (ve výši 19 mil. Kč), ovšem už je nevymáhal; konstatoval, že jsou promlčené (pochybení předchozích správců si nedovodil). Mgr. Ostravský zapsal do podstaty i movité věci (vybavení areálu), obratem je ale zase z podstaty vyloučil s odůvodněním, že jsou neprodejné. Věci zdarma užívala CTM Galicja a potřebovala je k podnikání. Dva tisíce mrazící boxů ovšem „nenašel“ ani pan Mgr. Ostravský. Stejně tak nenalezl železniční vagony, stojící na dvoře v areálu Miplu, atd.

Z důvodu vlastní hamižnosti pan Mgr. Ostravský přistoupil na počátku roku 2013 k veřejné dražbě „veškerého“ majetku Miplu (v jednom balíku byly nemovitosti, pohledávky, ochranné známky, atd.). Dražbu organizovala paní Koutná.[10] V cinklé dražbě bez znaleckého posudku vše „vydražil“ pan Lutonský za 9 mil. Kč.[11] Pan Lutonský je kamarád správce Mgr. Ostravského, živí se jako podomní elektrikář, je neplátce DPH. Navíc, pan Lutonský a pan Ostravský jako spoluhráči z vizovické fotbalové pivní ligy se spolu nechali vyfotografovat v nepříliš reprezentativní situaci.[12] A protože zástupci Miplu toto foto zveřejnili, musel pan Lutonský od dražby odstoupit. Tím padl záměr pana Mgr. Ostravského (v minulosti několikráte zrealizovaný), aby pan Lutonský vše vydražil a pak obratem za několikanásobek prodal skutečnému zájemci – CTM Galicja.

Druhou dražbu „veškerého“ majetku Miplu riskl pan Mgr. Ostravský na Vánoce 2014, opět u paní Koutné. Tentokrát byla vyvolávací cena 8 mil. Kč; tak extrémně nízká cena byla panem Mgr. Ostravským mimo jiné zdůvodněna tím, že zkolaudovanou mrazírenskou budovu v areálu Miplu počal pan Ostravský považovat za movitou věc. Vydražitelem za sníženou vyvolávací cenu se stala společnost FAL Services s.r.o., tvořící holding s CTM Galicja. Ale i tahle dražba byl průšvih. Pan Mgr. Ostravský, aby dražbu mohl provést, musel zfalšovat povinný souhlas věřitelského výboru.[13]

Konkurzní soudkyni Mgr. Krčmářovou nějaké falšování listin nemohlo zneklidnit. Benevolence paní soudkyně Mgr. Krčmářové k falešným listinám se jí zřejmě stala v této kauze osudnou. Vrchní soud v Olomouci již „nevydýchal“ nejprve neexistující a posléze padělaný znalecký posudek k první dražbě konané v lednu 2013. Zákon kogentně vyžaduje, aby předmět dražby byl oceněn znalcem; u první dražby se tak nestalo, a když Mipl na to upozornil, správce Mgr. Ostravský v roce 2015 „dohledal“ odborné vyjádření (nikoliv znalecký posudek) datované prosincem 2012, tj. před datem konání první dražby. Potíž byla v tom, že ono „odborné vyjádření“ obsahovalo v textu popis skutečností, které se udály až v roce po dražbě![14] Soudkyně Krčmářová se nad zázračným vizionářstvím znalce vůbec nepozastavila; zato Vrchní soud v Olomouci, který i znalce vyslechl,[15] dospěl k závěru, že v tomto případě, ad hoc, již nebude manželku soudce Nejvyššího soudu chránit a odhodlal se k prohlášení její nezákonnosti.

A tak v roce 2017 v konkurzu Miplu nahrazuje soudkyni Mgr. Krčmářovou její kolegyně a přítelkyně soudkyně JUDr. Hanzlíková.[16] Soudkyni JUDr. Hanzlíkovou tento konkurz zjevně nepotěšil, nic v něm nečiní a čeká na dovršení věku odchodu do penze. Nicméně, o jedno zásadní rozhodnutí byla správcem Mgr. Ostravským požádána a učinila jej. Šlo výmaz šedesáti milionů korun z podstaty, které Mgr. Ostravský někde „zapomněl“. Krajský soud v Brně totiž v roce 2014 vydal asistentkou soudkyně (nikoliv paní Krčmářovou) Usnesení, dle kterého měl správce Mgr. Ostravský vymoci částku 63,151.613,-Kč po CTM Galicja za užívání areálu Miplu. Pan Mgr. Ostravský se zachoval jako grand a ničeho po CTM Galicja nechtěl. V roce 2018, když se Mipl dotázal, kde je těch 60 milionů, požádal správce Ostravský soudkyni Hanzlíkovou o vyřešení této lapálie. Soudkyně Hanzlíková tak čtyři roky po nabytí právní moci onoho usnesení vydala usnesení nové, opravné. Podle paní Hanzlíkové soud udělal před lety písařský překlep, správně mělo být jen 3,151.613,-Kč. Věc vyřízena.[17]

Správce Mgr. Ostravský se stal dnes nepostižitelným, vstoupil do hnutí ANO a počal dělat byznys s lidmi z Agrofertu. Ing. Mudrák, bývalý ředitel NAVOS a.s (jedna z klíčových firem koncernu Agrofert) se stal majitelem firmy TIPAFROST a.s., která je členem věřitelského výboru. Pánové Mgr. Ostravský a Ing. Mudrák jsou blízcí přátelé a dokonce sousedé ve Vizovicích.[18] Mgr. Ostravský se stává po roce 2016 prostředníkem mezi lidmi z CTM Galicja a panem Ing. Mudrákem. Výsledek se dostavuje záhy. Za odstupné pro CTM Galicja celý původní podnik Miplu přebírá pan Ing. Mudrák (respektive korporace, které vlastní)[19]. Do majetkové podstaty samozřejmě nadále nikdo nic neplatí. Všichni jsou spokojeni…

[1] Např. Nestlé zmrzlina ČR, spol. s r.o. šla v roce 2008 do likvidace; UNILEVER ČR, spol. s r.o. skončil ve ztrátě 184 mil. Kč, atd.

[2] Komerční banka a.s. (KB) byla dlouholetou úvěrující bankou Miplu. V září 2007 však KB z dosud nezjištěné motivace umístila Mipl na centrální registr úvěrů jako dlužníka s neuhrazenými závazky po splatnosti. Byla to nepravda; KB se posléze Miplu písemně omluvila, přesto jej ze seznamu dlužníků ihned neodstranila. Tato nepravdivá informace se rozšířila na relevantním trhu a poškodila Miplu dobré jméno, jakož mu způsobila i další škodu, kdy řada obchodních partnerů pod vlivem této informace změnila obchodní podmínky s Miplem. KB odmítla Miplu poskytnout finanční odškodnění a po celý rok 2008 měli Mipl a KB vypjatý vztah. Vše vyvrcholilo v prosinci 2008 protiprávním insolvenčním návrhem vůči Miplu. KB měla úvěrovou pohledávku za Miplem ve výši cca 22 mil. Kč. Obvodní soud pro Prahu 1 ve věci 23 C 247/2013 konstatoval, že škoda, kterou KB způsobila, je nejméně 79 mil. Kč! KB ničeho nezaplatila a insolvenční správce po ní nic nechtěl!

[3] V roce 2012 se podařilo tento vynucený převod právně anulovat.

[4] Ing. Vladimír Neznal, nar. 15.5.1949

[5] Konkrétně v kauze Mipl, vždy, když bylo ze strany Miplu upozorněno na zjevné porušení insolvenčního zákona soudkyní Krčmářovou nebo správcem, následovala obratem novela insolvenčního zákona, a dotčený paragraf buď byl vypuštěn nebo pozměněn – např. § 36 odst.2 nebo § 423 odst.2 InsZ.

[6] Právě kvůli distribuční síti učinila dne 21.12.2007 společnost NOWACO Czech republic s.r.o. písemnou nabídku na převzetí Miplu za částku 114,000.000,- Kč ; nabídka byla odmítnuta jako nedostatečná.

[7] Insolvenčního správce přiděluje k dané věci předseda krajského soudu. Bývalý předseda soudu JUDr. Pořízek tak činil dle svého uvážení, korupčně a beztrestně; vědom si své beztrestnosti. Ex lege na činnost předsedy soudu má dohlížet krajské státní zastupitelství, netrestní odbor. Vedoucím netrestního odboru krajského st. zastupitelství v Brně je paní Kazdová, dcera pana Pořízka.

[8] Když si David Pukl stěžoval výše, že JUDr. Nesvadbová ignoruje nahrávku, tak její dočasný nadřízený, kolega, státní zástupce Kafka, vše zahladil konstatováním, že šlo zřejmě o policejní úskok. Pan Kafka posléze odešel ze státního zastupitelství a stal se soudcem.

[9] Soudce Mgr. Jan Kozák je veřejnosti neslavně znám z řady problematických konkurzů (např. OP Prostějov), aktuálně je trestně stíhán za zneužití pravomoci soudce. I v kauze Miplu soudce Kozák vyměnil některé listy ve spise obchodního rejstříku, což je situace, se kterou si vedení KS Brno neví rady – sp.zn. 9 Cm 210/2018.

[10] Této dražby se jako divák účastnil i zástupce Miplu pan Mgr. Kazík a dražbu natáčel na kameru. Po „vydražení“ paní Koutná tohoto zástupce uzamkla v uzavřené místnosti a požadovala výmaz kamery. Když k tomu nedošlo, zavolala manželovi, poté se dostavili zlínští policisté a ti sdělili, že ve Zlíně je trestným činem natáčet dražby paní Koutné. Divák byl osvobozen až zásahovou jednotkou celorepublikové policie, kterou přivolal skrytým mobilem.

[11] Pro zajímavost, Česká spořitelna a.s. v létě 2008 odhadovala cenu areálu (nemovitostí) na 35 mil. Kč a ochranné známky dle znaleckého posudku mají hodnotu 4,6 mil. Kč. Většina z 19 mil. Kč v pohledávkách bylo dobytných a mnoho z nich bylo bez dokladu uhrazeno před dražbou správci.

[12] Foto jak leží spolu ve sněhu a popíjejí lahváče (pilsner urquell)

[13] Zástupci banky ve věřitelském výboru se zřejmě zalekli, a tak Mgr. Ostravský musel vyměnit první stránku v Zápisu z jednání věřitelského výboru ze dne 3.9.2013; v insolvenčním spise jsou tak založeny dvě rozdílné verze tohoto Zápisu z jednání věřitelského výboru ze dne 3.9.2013. Jedna verze obsahuje souhlas s dražbou, druhá nikoliv (viz č.l. B 132 a č.l. B 160 v ins. spise).

[14] Autorem odborného vyjádření byl znalecký ústav MONTEKALA spol. s r.o., klíčovým znalcem tohoto ústavu je pan Ing. Josef Chyťa, konkurzní správce soudkyně Krčmářové.

[15] Ing. Josef Chyťa před Vrchním soudem v Olomouci byl postižen totální amnézii, zhola na nic si nevzpomněl.

[16] Přátelství obou soudkyň, tj. paní Krčmářové a paní Hanzlíkové, bylo utuženo v roce 2002, kdy si paní Hanzlíková pořídila luxusní nemovitost, ačkoliv do té doby jako soudkyně si mohla vydělat max. na 1/3 kupní ceny  (viz k.ú. Dvorska, LV 286). Věc počal řešit Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, a v této těžké chvíli pomohla přítelkyně Krčmářová. Ač sama s manželem měla hypotéku na dům, prohlásila soudkyně Krčmářová, že paní Hanzlíkové na její bydlení půjčila pár milionů (samozřejmě cash). To je opravdové přátelství…

[17] Opravdu to není vtip. Viz usnesení na č.l. B 134 a usnesení na č.l. B 405 v insolvenčním spise.

[18] Viz k.ú. Vizovice, LV 2893 a LV 3469

[19] TIPAFROST a.s. či Dalmine Investment s.r.o. a další