V článku Josefa Koukala: Na majetek po střelci oběti nedosáhnou, Právo 28. 2. 2015 je názor, že smrtí vraha z Uherského Brodu již oběti nemohou získat odškodnění z jeho majetku. Tento názor je nepravdivý a nebezpečný.

Může totiž v jiných zlých bláznech vyvolat dojem, že když spáchají zločin a zahynou při něm, nedojde k postižení jejich majetku. Mrtvý vrah nemůže být odsouzen, ale náhrada způsobené škody není omezena na trestní odsouzení.

Většina škod z protiprávního jednání je vymáhána mimo trestní řízení v civilním řízení. Též trestní soudci, když se jim nechce řešit občanskoprávní odpovědnost za škodu způsobenou pachatelem trestného činu, poškozené odkazují na občanskoprávní řízení.

Uherskobrodský vrah odpovídá za škodu, kterou způsobil útokem na život jiných. Z občanského zákoníku tato odpovědnost vznikla v době útoku, ještě za života vraha. Pokud oběti zemřou, přechází tento majetkový nárok na pozůstalé dědice, kterým též vznikl přímo nárok na jim způsobenou škodu např. z důvodu ušlého výživného.

Občanský zákoník stanoví, že dluhy přechází na dědice, pokud dědictví neodmítnou. Povinnost nahradit škodu způsobenou Zdeňkem Kovářem přechází na jeho dědice. Dědici po vrahovi zaplatí i škodu, která přesáhne hodnotu dědictví, nevyhradí-li si soupis pozůstalosti, kdy odpovídají jen do výše dědictví. Při množství obětí lze škodu odhadnout na desítky milionů korun. Po smrti pachatele může být náhrada škody oběťmi uplatněna v dědickém řízení. Pokud ji dědici pachatele neuznají, rozhodne soud v občanskoprávním řízení. Jistě bude mít důkazy o tom, že Kovář způsobil smrt lidí. Odmítnou-li dědici dědictví, přechází na stát, který odpovídá za dluhy včetně náhrady škody pro pozůstalé až do výše dědictví. Zapojit se do vymáhání škody může i město Uherský Brod. Může pomoci s právním zastoupením pozůstalých obětí, nebo může od pozůstalých jejich pohledávku na náhradu škody převzít a vymáhat ji samo. Vrah nemá majetkovou výhodu z toho, že při svém útoku zemře.

Zdeněk Koudelka