My znalci stárneme a ubývá nás. Průměrný věk znalce je více než 60 let. Mladí se do znalectví nehrnou. V novinách jsme vláčeni za několik mediálně „propíraných“ posudků. I když znalci ročně napíšou desetitisíce posudků. Nás znalců ubývá.
Významný pokles očekávám ke konci roku 2025, kdy přestane platit pro znalce přechodné období. V některých oborech pokles znalců moc nepocítíme, protože jich bylo nadbytek. Nejvýznamnějším příkladem budiž oceňování nemovitostí. V některých případech může pokles znalců způsobovat problémy, znalci-lékaři.
Kde vzít znalce, když nejsou? Tady by měli advokáti zbystřit, protože advokáti nejsou orgán veřejné moci. Jak říká § 26 zákona o znalcích (zákon č. 254/2019 Sb.): „Orgán veřejné moci může výjimečně ustanovit k podání znaleckého posudku i jinou osobu, která není zapsána do seznamu znalců“, tedy tak zvaně „ad hoc“ znalce, či znalce na slib, neboli jednorázového znalce.
Zdroj:[1] a vlastní zjišťování.
Domnívám se, že při nedostatku znalců v nějakém oboru či odvětví budou tento institut orgány veřejné moci využívat čím dál tím častěji.
A teď si představme civilní řízení sporné. Soud si najme ad hoc znalce. Strany sporu mají rovné postavení. „Obyčejný“ znalec není. Nenajme si ho žádná strana sporu. Situace je to sice nepříjemná, ale pro obě strany stejně.
Poněkud jiná je situace v civilních řízeních nesporných. Zde dle § 8, odst. 1 zákona č. 112/2013 Sb. může být účastníkem řízení i státní zastupitelství, a to už je orgán veřejné moci. Takže zde vinou nedostatku znalců může mít státní zastupitelství jako účastník řízení výhodu, že si může najmout znalce ad hoc.
Největší procesní problémy budou při nedostatku znalců v trestním řízení. Policie ČR a státní zástupci si budou častěji najímat ad hoc znalce. Čímž bude porušen princip rovnosti zbraní, protože advokáti si ad hoc znalce najmout pro své zákazníky nemohou.
Systémovým řešením je, že se pohrnou do znalecké činnosti noví uchazeči. To je ale záležitost daleké budoucnosti. V blízké budoucnosti by řešením byla legislativní úprava, aby si ad hoc znalce mohli najímat i advokáti. Už slyším obavu, že se toho bude zneužívat.
Pokud by však OČTŘ začaly využívat ad hoc znalce ve větší míře, bylo by na zvážení ústavním soudem, zdali není protiústavní, aby státní zastupitelství (které má před soudem v trestním řízení postavení strany – § 12, odst. 6 trestního řádu) či Policie ČR měly právo, které nemá obžalovaný.
Lukáš Křístek
[1] Bradáč, A.: Stále tristní stav organizace znalecké činnosti v ČR, in: Soudní inženýrství, 2018, 29(4), s. 59.
