Neústavní výběr trestních soudů

0
Neústavní výběr trestních soudů
Plénum Ústavního soudu Foto: Mediafax

Ústavní soud zakázal dlouho kritizovanou možnost vrchních státních zastupitelství vybírat si soudy pro rozhodování o svých návrzích v přípravném řízení trestním. Ovšem proč si státní zastupitelství vybíralo některé soudy? Bylo to z důvodu, aby návrhu státního zástupce bylo vyhověno, když si nebyl jist, že by daného výsledku dosáhl u příslušného okresního soudu? Tak jel jinam, kde předpokládal, že mu vyhoví. Tím bylo porušováno ústavní právo na zákonného soudce.

Znám případ, kdy pro příkaz k domovní prohlídce cely vazebně stíhaného ve věznici Brno si Vrchní státní zastupitelství v Olomouci žádalo ve Znojmě. Státní zastupitelství zřejmě chtělo získat poznámky obviněného z jeho porad s obhájcem. Nicméně jsem si lámal hlavu, proč zrovna Znojmo. Většina lidí ví, kde je sídlo Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a kde je Brno. Proč se státní zastupitelství neobrátilo na Okresní soud v Olomouci či na Městský soud v Brně? Dále než do Znojma to už nejde. Dál už je Rakousko. Byť se údajná trestná činnost nestala ve Znojmě, výsledkem bylo vyhovění návrhu státního zastupitelství. Dokonce jako neodkladnému úkonu, čehož bylo využito k tomu, že byla při prohlídce znemožněna účast obhájce, byť se fyzicky nacházel ve věznici.

V těchto případech, které se týkají rozhodování o vazbách, odposleších apod., nemůže jít jen o volbu dozorového státního zástupce. Pro cesty k všelijak vybraným okresním soudům dozorovým státním zástupcům muselo vedení státního zastupitelství přidělit auto s řidičem a tolerovat jejich nepřítomnost na pracovišti, když jinak byl jejich okresní soud v sídle státního zastupitelství, co by kamenem dohodil.

Myslel jsem si, že státnímu zástupci došlo víno a chtěl služební cestu spojit s návštěvou sklepa. Ale získal jsem usnesení Okresního soudu ve Znojmě z 8. 8. 2014, Nt 113/2014, kde soudkyně Kateřina Kafková nepřijala nahrazení vazby obviněného a ponechala jej na návrh Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ve vazbě mimo jiné s argumentem, že obviněný má osobní vazby v Británii a je dle soudkyně: „všeobecně známo, že trestněprávní spolupráce s Anglií, která stojí mimo Evropskou unii, je diskutabilní a komplikovaná“. Výrok zarazí i dnes, kdy víme o Brexitu.

Které státy jsou v Evropské unii, je učivo základní školy. To, že v rámci Evropské unie se uplatňuje evropský zatýkací rozkaz, je učivem na právnických fakultách. Pokud soudce je schopen podepsat se pod takový výrok, za který by byl u zkoušky neúspěšně hodnocen student právnické fakulty i žák základní školy, jímá mne děs. Takový soud, aby státní zástupce na celé Moravě pohledal a nelitoval se za ním rozjet až z Olomouce či Brna.

Při výběru soudů pro rozhodování v přípravném řízení trestním mimo místo údajné trestné činnosti, které byly daleko od sídla státního zastupitelství, docházelo k neústavnosti v trestním řízení. Tyto výběry nebyly náhodné. Nepřekvapí mne, pokud se trestní prověřování příslušníků vedení státního zastupitelství za zneužívání pravomoci úřední osoby zamete pod koberec. Závěr musí vyvodit Parlament. Z důvodu obrany proti zneužití moci ve státním zastupitelství je nutné, aby vyšetřování zločinů státních zástupců spáchaných při výkonu jejich funkce nedozorovalo státní zastupitelství, ale vyšetřující soudci či jiná instituce. Jinak mohou zůstat nepotrestány.

Zdeněk Koudelka

Previous article Kariérismus a medializace trestního řízení
Next article O kolečko víc
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát. Veřejně se přihlásil k myšlenkám hnutí Trikolóra.