Prezidentovy kameny aneb co vše je dobré pro předvolební kampaň

    Ve čtvrtek 24. října, přesně deset minut po poledni, prezident republiky Miloš Zeman spolu s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou slavnostně poklepali na základní kámen nového sídla Krajského soudu v Ústí nad Labem. Zanedlouho uplyne od tohoto symbolického aktu sto dní, což je myslím dostatečná doba na jeho vyhodnocení.

    Připomeňme si, co se tehdy v Ústí vlastně dělo. Poklepání na základní kámen je slavnostní ceremoniál, který zahajuje stavbu. Zpravidla se jedná o stavbu určité budovy, i když Miloš Zeman poklepal i na základní kámen dálnice D47. Sice se posléze ukázalo, že nešlo vůbec o žádnou dálnici, ale že to byl pořádný „tunel“, a tak se to raději celé za vyplacení bohatého odstupného zrušilo. Ale to je jiný příběh. Vraťme se do říjnového Ústí nad Labem.

    Základový kámen je pro stavbu považován za velmi důležitý, pečlivě se vybírá z kvalitního materiálu nebo z historicky významného místa, které má k dané stavbě nějaký vztah. Samotný poklep je symbolickým rituálem, který fakticky konkrétní stavbu zahajuje. Kdo se však onoho 24. října v okolí budovy Krajského soudu v Ústí nad Labem pohyboval, ten se pravděpodobně stal svědkem snad nejabsurdnějšího zahájení stavby, jaké si jen dovedeme představit.

    Současné sídlo ústeckého soudu, které pochází ze 70. let minulého století, dlouhodobě nevyhovuje účelu, pro který je využíváno. Kapacita budovy je nedostatečná, leží v zátopovém pásmu (za posledních 11 let byl soud třikrát zasažen povodněmi), má narušené základy a také izolaci, neodpovídá současným hygienickým nárokům (je zde výrazný nedostatek toalet), dokonce i rozvody elektřiny jsou v této budově zcela nevyhovující. A tak ani nelze do jednacích síní instalovat klimatizaci.

    Proto se již od roku 2002 připravuje výstavba nového soudního areálu ve čtvrti Bukov. Projekt je hotový, má i stavební povolení platné až do roku 2015 a náklady na jeho výstavbu jsou v projektu očekávány ve výši 850 mil. korun. Žádnému ministru spravedlnosti se však nepodařilo potřebné prostředky ze státního rozpočtu zajistit. V září se Marii Benešové povedlo ve vládě prosadit navýšení rozpočtu ministerstva spravedlnosti pro rok 2014 o padesát miliónů korun, které jsou určeny na zahájení přípravy výstavby tohoto areálu.

    „Zastavené“ Brno

    Současně také vláda odsouhlasila v rozpočtových výhledech na roky 2015 a 2016 celkem sedm set padesát miliónů korun určených na samotnou výstavbu. Pro rok 2017 tak chybí nárokovat „pouze“ posledních padesát milionů korun na dokončení stavby, připravit výběrové řízení a zahájit samotnou stavbu. Vypadá to tedy, že Marie Benešová byla úspěšná a financování dlouho odkládané stavby zajistila. Skutečnost je však poněkud jiná.

    Prostředky na výstavbu mají být uvolněny v rámci programu „Rozvoj a obnova materiálně technické základny justice“. Jedná se o individuálně posuzovanou stavbu, proto musí být schvalovací procesy podmíněny expertízou, zda jsou náklady navrženého projektu přiměřené. Teprve pak je možné investiční záměr na výstavbu nového Justičního areálu zaregistrovat a zahájit výběrové řízení na dodavatele stavby. Realistický odhad tak je, že k zadání veřejné zakázky na projektovou dokumentaci může dojít až v průběhu druhého čtvrtletí roku 2014. Teprve na základě této projektové dokumentace lze zadat veřejnou zakázku na realizaci stavby.

    Je dobré zmínit, že v rámci tohoto programu měla být v příštím roce zahájena plánovaná výstavba budovy Nejvyššího soudu v Brně. Marie Benešová tedy využila svého postavení a brněnskou stavbu pozastavila a nahradila ji právě ústeckým projektem. Její přínos je tak především v zajištění padesáti milionů korun, které jsou určeny na úvodní práce, což se z tohoto pohledu může jevit jako značně nadhodnocená částka.

    Na základě všech těchto uvedených skutečností je zřejmé, že zahájení výstavby nového soudního areálu v Ústí není vůbec jisté. Ano, dojde k němu, avšak kdy, to nikdo nedokáže přesně určit. Z tohoto pohledu je evidentní, že samotná akce poklepu na základní kámen byla čistě politickou záležitostí, jejímž cílem nebylo nic jiného, než zviditelnění Marie Benešové, která v Ústí kandidovala ve volbách do poslanecké sněmovny na kandidátce ČSSD.

    Bude se soudit na Rondelu?

    Na závěr jednu poněkud pikantní historku, která se s celou akcí „poklepání“ váže. Původní program návštěvy prezidenta počítal s poklepáním základního kamene přímo u křižovatky Rondel, kde má justiční areál stát. Den před příjezdem prezidenta se však rozhodlo, že dojde pouze k poklepání základního kamene přímo v budově soudu. Pracovníci ministerstva spravedlnosti proto museli narychlo sehnat nový, mnohem menší kámen, aby vyhověli novému přání pana prezidenta. Opatřili jej nápisy, Zeman na něj po poledni poklepal a kámen putoval do trezoru, odkud by se mohl jednou v budoucnu přemístit na několik kilometrů vzdálené staveniště.

    Mám takovou obavu, že se opět jedná jen o jeden z řady základních kamenů Miloše Zemana, které spíše nežli dobré věci slouží cílům politického marketingu. Ústí nutně potřebuje nový justiční palác, všichni si to uvědomují a od roku 2002 i slibují. Avšak nikdo doposud potřebné prostředky přímo a pouze na tento účel nevyčlenil. Oněch padesát milionů korun, které získala Marie Benešová, se tak z dnešního pohledu jeví jako na dlouhou dobu jediná částka, která byla na výstavbu skutečně uvolněna.

    S trochou nadsázky bychom se při dalším vytopení starého ústeckého soudu mohli dočkat soudních řízení přímo na Rondelu. Mezi auty a trolejbusy. To by byl pěkný odkaz Marie Benešové a Miloše Zemana…

    Sdílejte
    Předchozí článekKdo má vybrat sira Humphreyho?
    Další článek(Ne)použitelnost výpovědi policistů
    Zdeněk Rybář
    Zdeněk Rybář se od absolvování VŠE v roce 1994 zabývá podnikovou ekonomikou a řízením finančních toků. Byl dlouholetým poradcem náměstka ministra životního prostředí, vedl tým honorárních poradců předsedy vlády a v současné době je předsedou vědecké rady výzkumného ústavu CVEVL. Ten se zabývá novými primárními energetickými zdroji, které neznečišťují životní prostředí. Zabývá se také odbornou analytickou činností. Střídavě pobývá v Praze a v Ústí nad Labem, kde pracuje na novém vědeckém projektu.